Brněnský "orloj"

Brněnský "orloj" je hodinový stroj ukrytý v černé kamenné plastice, která stojí na brněnském náměstí Svobody. Plastika je vyrobena podle vyjádření autorů díla z černé žuly původem z Jihoafrické republiky. Hodinový stroj vždy v 11 hodin spustí ven kuličku, kterou si návštěvníci atrakce mohou chytit a odnést. Dílo má vnější podobu střelného projektilu a má symbolizovat statečnost obránců Brna ve třicetileté válce r. 1645, kdy město obléhala a nedobyla mohutná švédská přesila. Velitel obléhatelů generál Torstersson (kterého dle pověsti mohla zabít jen vystřelená kulička) se jednoho dne nechal slyšet, že od města odtáhne, jestliže se mu nepodaří obranu překonat do poledne. Brňané lstivě na věži kostela na Petrově zvonili poledne již v 11 hodin a generál, ač někteří jeho vojáci již byli v boji úspěšní, od města odtáhl a zanechal také svých úmyslů na dobytí Vídně.

Čas "orloj" sice měří a zobrazuje otáčením nejvyšších kamenných dílů, ale běžný návštěvník bez návodu nepozná, kolik je hodin. Špička "orloje" se otočí kolem své osy za minutu a je na ní hranol, který poslouží jako ukazatel vteřin. Nejvyšší skleněný díl se otočí jednou za hodinu a slouží jako ukazatel minut. Číslice ciferníku se otočí jednou za 12 hodin. V 10.15, 10.30, 10.45 a v 11.00 h zahraje zvonkohra melodii a uvnitř stroje návštěvník může vidět koule, které projíždějí škvírami a narážejí do jmen účastníků konfliktu. Často se uvádí tento návod ke čtení času na "orloji":

"V horní části hodinového stroje je viditelná skleněná lupa, která postupně zobrazuje 12  hodinových číslic, mezi nimi je sestava čar (čtvrt, půl, třičtvrtě, celá), přičemž přesnost času je stoprocentní, protože hodiny jsou v  systému přenosu dlouhých vln z Frankfurtu. Pokud jde o měření minut, je nad hlavní lupou umístěna menší lupa, tzv. minutovka, což je menší talířek, otáčející se a naklánějící se dle přibývajících minut v hodině. Celý vrchní díl hodinového stroje se jednou za minutu otočí okolo celého náměstí Svobody, čímž divák získá možnost ze všech stran náměstí vidět, kolik je hodin."

Dílo vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník, za iniciátora stavby odhalené na počest 350. let od vítězství Brňanů nad Švédy (a současně 1 měsíc před volbami) je považován tehdejší primátor Brna Roman Onderka.

Dílo před odhalením i dlouho po něm vyvolávalo velmi kontroverzní reakce. Jedněm se líbil netradiční design, několik neotřelých nápadů tvůrců a příběh spojený s dílem. Druhým vadí vysoká cena díla (12 milionů korun), vysoká cena za údržbu (okolo 720 000 korun ročně, v tom nejsou náklady na elektřinu) a tvar skulptury připomínající kromě projektilu též vibrátor nebo pánskou ochranu. Také této skupině vadí nesoulad moderního díla a okolní historické zástavby a samozřejmě nemožnost zjistit z "orloje" přesný čas. Druhá skupina se často baví videem, na němž je zachycen samotný autor, který čas také neurčil.

Jedno je jisté: novým zamýšleným symbolem Brna se "orloj" zřejmě nestane. Nyní trůní po většinu dne bez zájmu okolojdoucích před obchodním domem Omega, jen občas se u něj zastaví náhodný turista. Ale za zastavení, za zamyšlení a za diskusi (je jedno, nad čím) toto dílo opravdu stojí.

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%BD_orloj, 5. 8. 2015

http://www.vemeste.cz/2010/12/kontroverzni-brnensky-orloj/, 5. 8. 2015