Zámek Buchlovice

Barokní šlechtické sídlo významem přesahující hranice Česka

Kontaktní informace

+420 572 595 110
Oficiální stránky
buchlovice@brno.npu.cz

Zámek Buchlovice je výjimečným šlechtickým sídlem hned z několika důvodů. Za prvé: ačkoli stavba byla provedena poměrně nedávno, někdy okolo r. 1700, dodnes se neví, kdo ji projektoval a kdo provedl. Za druhé: zámek byl postaven jako dar českého šlechtice pro italskou manželku. Za třetí: zámek je neobyčejně krásný, je perlou mezi barokními stavbami svého druhu. Za čtvrté: někteří vlastníci zámku významně ovlivnili evropské a světové dějiny. A za páté: zámek je obklopen neobvykle skvěle koncipovaným parkem, který je ostrovem zeleně a skvělým příkladem jejího plánování a pěstování. Pojďme si k Buchlovicím uvést výklad.

Buchlovice byly již r. 1270 nejspíše střediskem zemanského statku s tvrzí. V historických zápisech toho roku nalézáme jako držitele panství Jeronýma a Ondřeje z Buchlovic, r. 1287 Jarohněva z Buchlovic. V další hiistorii se majitelé hodně střídali, tvrz vlastnili rod z Kravař, od r. 1437 Domamyslové, v l. 1515 - 40 Podstatští. Dále zemské desky uvádějí k r. 1545 jako majitele Pavla, Jana a Václava ze Žerotína. V 16. století se v historických zápisech objevuje tvrz s dvorem (byla součástí panství Buchlov), do té doby se její existence jen předpokládá. Pak tvrz ztrácí své poslání a je přebudována na hospodářské objekty.

Někdy těsně před r. 1700 vymyslel hrabě Jan Dětřich z Petřvaldu (1658-1734), že své manželce postaví zámek stylem co nejbližším italským venkovským šlechtickým sídlům (villa rustica). Podotkněme, že manželkou Jana Dětřicha byla od r. 1692 Anežka Eleonora původem z jižních Tyrol, resp. tyrolské větve italského rodu Colonnů-Felsů, a že vzorem pro stavbu buchlovického zámku měl být venkovský zámeček Villa Colonna u Neapole. Oba manželé bydleli na Buchlově, což byl nikdy nedobytý hrad (Eleonora za svobodna bydlela na podobném), ale styl doby nutil šlechtu stavět si pohodlnější sídla než hrady. Pověst ale praví, že Eleonoře se na Buchlově nelíbilo. A dále pověsti říkají, že na stavbu byl použit materiál ze zbořeného kostela sv. Klimenta u Osvětiman.

Autor výkresů zámku Buchlovice není znám, často se uvažuje, že by jím mohl být Domenico Martinelli (1650-1718), italský architekt, který byl činný ve Vídni a na Moravě. Jisté je, že projekt zamýšlený jako dvě půkruhové samostatné budovy byl několikrát přepracován a neví se ani, zda autor oprav byl jiný či stejný projektant.

Nejdříve byl stavěn dolní zámek zamýšlený k bydlení a reprezentaci. Malířská výzdoba hlavního traktu byla hotova r. 1701, lze tedy předpokládat, že objet v tomto roce stál. Velkolepý dar manželce tedy byl hotov. Škoda že si jej Anežka Eleonora z Colonna-Felsu užila jen do r. 1716, kdy umírá.

Jemný štukový dekor v interiérech zámku je dílem Baltazara Fontany.

Protilehlá budova se obvykle označuje jako horní zámek nebo též Flora určená jako hospodářský prostor a ubytování pro služebnictvo. Flora byla dokončena pravděpodobně roku 1738, jak hlásá letopočet na stavbě. Terasa u horního zámku byla zřízena až později, ale ještě před rokem 1750. Pro výzdobu balustrády její autor zvolil putti (jedn. č. putto), sošky malých dětí, podobných andílkům, ale bez křídel.

Tím se zámek v Buchlovicích stal jednou ze slohově nejčistších barokních vil severně od Itálie.

Pozdějších stavebních úprav nebylo mnoho.

Na konci 19. století městský architekt z Uherského Hradiště Dominik Fey doplnil dolní zámek kuželkovou atikou v nádvorní straně i v zahradních křídlech. Vrátnice u vchodu do parku je z r. 1905 a konírny z l. 1914-15.

Souběžně s výstavbou zámku majitelé založili velkolepě pojatý park, který svým vynikajícím pojetím již v době vzniku oslňoval příchozí a činí tak i dnes.

Když vymřeli Petřvaldští, dostávají se Buchlovice do držení Leopolda I., který byl synem Prospera Antonína Bechtolda a Marie Terezie z Petřvaldu. Leopold byl především cestovatel a lidumil. Vystudoval práva a stal se úředníkem, ale posléze za zděděné podíly více než 20 let cestoval po Evropě, Asii i Africe. Vydal několik etnografických studií. Po náávratu převzal panství a snažil se o jeho sociální, zdravotní a kulturní povznesení. Například roku 1805 v dobách napoleonských válek zřídil v zámku lazaret a sám sídlil na Smraďavce v daleko méně honosném sídle a také na hradě Buchlově. V prostorách buchlovické zámecké stáje vybudoval soukenickou manufakturu a mezi poddané rozděloval peníze a potraviny. Byl iniciátorem očkování dětí proti neštovicím. Stál v l. 1805-1806 v čele akce na podporu výživy krkonošských tkalců. R. 1809 se stal inspektorem vojenských nemocnic v Hradišťském kraji. Po jedné z návštěv v nemocnici se nakazil tyfem a zemřel.

Mladší Leopoldův nevlastní bratr Bedřich Všemír (1781-1876) byl vzděláním lékař a přírodovědec. Patřil k obrozencům. Spolu s Janem Svatoplukem Preslem vydal r. 1820 dílo nazvané Rostlinář. Byl členem několika domácích i zahraničních vědeckých společností.

Z doby působení obou bratrů datujeme nebývalý rozvoj parku, který byl plošně rozšířen, byly v něm vysazovány nové dřeviny, doznal značné úpravy v anglickém stylu. Kolem roku 1900 byly v dolní zámecké budově upraveny arkády a byla do nich vsazena okna. Do parku bratři nechali dovézt sochy ze zámku v Bzenci a alegorie světadílů z Vídně.

Po Leopoldově smrti stála v čele panství jeho ovdovělá manželka až do r. 1814. Tehdy se stává novým majitelem Zikmund I. Berchtold, který byl původně vojákem. Zúčastnil se r. 1848 protihabsburského povstání v Maďarsku a dostal trest smrti. Ten mu byl zmírněn na doživotní internaci na buchlovickém zámku. Oporou mu byla jeho manželka Ludmila Vratislavovna z Mitrovic, která dala do pořádku rozvrácené hospodářství zámku a stýkala se s předními vlastenci své doby, např. s rodinou Františka Palackého, s Václavem Hankou a dalšími.

Dalšími majiteli zámku byli Zikmund II. a jeho syn Leopold II., který byl především diplomatem. Nejdříve zastupoval habsburskou monarchii v Rusku a od r. 1912 byl rakouským ministrem zahraničí.

Ve dnech 15.-16.9. 1908 se v Buchlovicích sešli významní lidé své doby: rakousko-uherský ministr zahraničí Aehrenthal, rakousko-uherský velvyslanec v Petrohradě Leopold Berchtold a ruský ministr zahraničí Izvolský. Jednali o Balkánu. Buchlovické jednání bylo jedním ze smutných bodů historie, které nakonec vedly k Velké válce, jak se tehdy říkalo válce první světové. Více viz Osobnosti - Leopold II. Berchtold.

Leopold Berchtold se zapsal do světových dějin tím, že ve francouzštině sepsal telegram o vyhlášení války a poslal jej do Srbska. Tím začala smutná 4 léta bojů. Text hraběte Berchtolda, jakkoli znamená začátek tragédie a ničení životů, je natolik významný jakožto první telegrafické vyhlášení války v dějinách, že byl zařazen r. 2015 na seznam UNESCO.

Posledním soukromým majitelem buchlovického panství se stal v l. 1942 - 45 Leopoldův syn Alois. Od r. 1945 zámek Buchlovice patří státu.

Základní prohlídka zámeckých interiérů trvá 50 minut, otevřeno je IV. a X. So, Ne 10 - 16, V.-VI. a IX. Út - Ne 10 - 16 a VII.-VIII. Út - Ne 9.30 - 16.30 (r. 2016). Základní vstupné činí 130 Kč. Park je přístupný od března do listopadu, vstupné se liší podle ročního období od 20 Kč do 50 Kč, podobně se liší otevírací doba parku.
    

Podle:

Nekuda, V., Unger, J. (1981): Hrádky a tvrze na Moravě, Blok Brno, s. 89

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I. Jižní Morava, Svoboda, Praha, s. 70

https://www.zamek-buchlovice.cz/cs/o-zamku/historie, 7. 2. 2017
    


Umístění

GPS souřadnice

49°5'1.997"N, 17°20'12.005"E (vchod do zámku)

49°5'4.428"N, 17°20'10.387"E (prodej vstupenek do zámku a do parku, vchod od parkoviště)

Adresa

Náměstí Svobody 128
Buchlovice 687 08

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Buchlovice
Nadmořská výška
255 m.n.m.
Základní číselné údaje
Zámek byl stavěn pravděpodobně od 90. let 17. století. Jako rok ukončení se uvádí 1738.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší stanice se jmenuje Staré Město u Uherského Hradiště (trať Přerov - Břeclav). Zastavují tu osobní vlaky i rychlíky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Buchlovice leží při významné silnici I/50, na které jezdí velké množství dálkových autobusových linek, mj. z Prahy, Brna, Trenčína, Banské Bystrice, Zlína atd. Tyto linky jezdí v pracovní dny i o víkendech a zastavují na zastávce Buchlovice, rozc. na obchvatu obce. Odtud je to do centra obce a k zámku asi 0,5 km. Místní autobusy jezdí obvykle z Uherského Hradiště a také od železniční stanice Staré Město u Uherského Hradiště přes centrum obce. Většina z nich je v provozu v pracovní dny, jen málo spojů jezdí i o víkendu.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze v centru obce.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkovat lze v centru obce.

Přístup pěšky

Zámek je snadno dostupný v centru Buchlovic. Vede sem také žlutá značka z Buchlova i ze Smraďavky.

Příjezd na kole, parkování kol

Zámek je snadno dostupný i na kole např. po cyklotrase 5150. Kola lze uschovat v infocentru u parkoviště.

Poznámky pro vozíčkáře

Prohlídkový okruh nemá schody, je tudíž plně bezbariérový. Totéž platí o parku, sem si ale vezměte doprovod.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu