Prašná brána v Praze

Architektonický klenot centra města, v minulosti mj. sklad střelného prachu


Jedna z nejkrásnějších pražských památek vděčí za svou podobu dvěma epochám a třem osobnostem. Mohla by být obrannou věží, ale spíše sloužila reprezentativním účelům vladařů, kteří bydleli na místě dnešního Obecního domu. V první etapě bylo dílo založeno r. 1475 stavitelem, který se jmenoval Václav a po něm věž dokončoval a sochařskou výzdobu tvořil od roku 1478 stavitel a kameník Matěj Rejsek z Prostějova. Tolik 15. století a první dvě osobnosti. Až mnohem později, v l. 1875 – 76 provedl pseudogotickou přestavbu Josef Mocker

Nyní podrobněji.

Západně od místa dnešní brány stávala tzv. Horská brána s věží ("Horská", protože cesta odtud vedla do Kutné Hory), jeden ze 13 vchodů staroměstského opevnění. Když bylo založeno Nové Město pražské, ztratila brána obranný význam a zchátrala. Král Vladislav Jagellonský se rozhodl na jejím místě postavit rezidenci „Králův dvůr“ a vedle ní reprezentativní bránu, začátek Královské cesty. Stavitelé se nechali inspirovat již stojící Parléřovou Staroměstskou mosteckou věží. Na místě Králova dvora dnes stojí Obecní dům, brána přečkala věky. 

původní výzdoby se zachovalo jen několik rozpustilých výjevů. Například na západní straně věže pod sochou Přemysla sahá hoch pod sukně dívce, na jihovýchodním nároží hoch dává dívce měšec. Děj si domyslete.

Koncem 17. století sloužila brána jako sklad střelného prachu a ujal se její současný název. R. 1757 byla značně poškozena pruskou střelbou. 

V l. 1875 – 76 přistoupil k rozsáhlé úpravě Josef Mocker, obdivovatel pseudogotiky a současně autor dostavby katedrály sv. Víta. Dílo se mu povedlo mistrovsky. 

Na průčelní zdi instaloval rádoby gotické kružby a fiály, ke spolupráci na umělecké výzdobě byli pozváni přední tehdejší sochaři. 

Mezi nimi jmenujme alespoň B. Schnircha, který předtím pracoval na stavbě Národního divadla. Na věži se tak v prvním patře  „usadili“ Přemysl Otakar II. a Karel IV., na druhé straně Jiří z Poděbrad a Vladislav II. V rozích pak alegorické sochy, andělé a znaky zemí, jimž vládli čeští panovníci. Ve vyšších patrech jsou biblické postavy Krista, Petra a Pavla, P. Marie, Adama, Evy. Životu na Náměstí Republiky symbolicky přihlíží čeští světci. Věž je veřejnosti přístupná. Konají se tu příležitostné výstavy. 

Z ochozu se naskýtá nádherný výhled všemi směry. Na východě je nápadný vrch Vítkov s vysílačem a pod ním nová železniční estakáda u hlavního nádraží. Přímo pod věží zaujme střecha Obecního domu na Náměstí Republiky. Směrem na západ je k vidění celá městská památková rezervace, např. Týnský chrám a za ním Staroměstská mostecká věž a za ní vpravo Hradčany a vlevo Petřín. Pokud budete mít štěstí, ujme se vás obsluha, která vás na zvláště zajímavá místa upozorní. Ale i bez ní je orientace snadná díky nakreslenému panoramatu na ochozu.

Cestou nahoru či dolů si všimněte horního ukončení původní gotické věže a krásných maleb na skle v 1. patře. 

Otevírací doba se mění dle sezony, ale vystoupit nahoru je možno i docela pozdě večer. Základní vstupné činí 100 Kč (r. 2018). 

Podle:

Pejčoch, S., Cincibus, J. (2001): Praha, praktický průvodce, Regia Praha, str. 107 

Rybár, C. (1998): 100 památek historických měst pražských, Libri Praha, str. 35


Umístění

GPS souřadnice

50°5'13.851"N, 14°25'40.298"E

Adresa

Praha 1 - Staré Město
Praha 110 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Staré Město
Nadmořská výška
194 m.n.m.
Základní číselné údaje
Věž je vysoká 65 metrů. Vzhůru branou vede 186 schodů. Síla zdí je až 2,1 metru. Postavena byla v l. 1475 – 1483. Pseudogotická úprava pochází z l. 1875 – 76.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Praha Masarykovo nádraží, ale vlaky z většiny směrů přijíždějí do stanice Praha hlavní nádraží. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší stanicí metra je Náměstí Republiky (linka B).

Příjezd osobním autem, parkování

Doporučujeme parkovat na některém ze záchytných parkovišť na okraji Prahy u stanice metra. Nebo hledejte místo s bílými přerušovanými  pruhy. Tato místa jsou doplněna dopravní značkou s oranžovým či zeleným pruhem.
V „oranžové“ zóně můžete parkovat max. 2 hodiny. V „zelené“ zóně smíte parkovat 6 hodin. Provozní doba, způsob platby a cena je vždy uvedena na parkovacím automatu.
. Neparkujte v místech s modrými pruhy, ta jsou určena pro rezidenty. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu     Viz https://bezpecneparkovani.cz/BUS_parking.cms

Přístup pěšky

V blízkosti Prašné brány je hned několik východů ze stanice metra Náměstí Republiky. Stavbu nemůžete minout. 

Příjezd na kole, parkování kol

Jízda na kole v této části Prahy je možná, ale vzhledem k velkému množství pěších a velké intenzitě motorové dopravy ji nedoporučujeme. Vede tudy ale několik pražských cyklotras a na Náměstí Republiky začíná dálková trasa č. 1 Praha - Brno. 

Poznámky pro vozíčkáře

Stavbu si vozíčkář může prohlédnout jen zvenčí. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu