Staroměstská radnice v Praze

Staré město pražské se stalo městem ve správním smyslu v letech 1232-34, svoji radnici si ale mohlo zřídit o 100 let později. Král Jan Lucemburský dal Starému městu pražskému právo vybudovat si radnici r. 1338, obsazena byla ale až za Karla IV. od roku 1350. Význam radnice získala až za doby husitské jakožto centrum opozice měšťanů a také skutečností, že na její půdě byl r. 1458 králem zvolen Jiří z Poděbrad. 

Radnice vznikla spojením několika domů. Jádrem je gotický dům Wolfllna z Kamene, který město odkoupilo od bohatého soukeníka. R. 1338 se začalo se stavbou hranolovité věže, r. 1410 začal být instalován orloj. Dům má vstup ozdobený Rejskovým gotickým portálem a vestibul s gotickou klenbou. Mikoláš Aleš jej (samozřejmě daleko později) vyzdobil mozaikou Libuše věští slávu Prahy a Hold Slovanstva Praze. Pak město získalo sousední dům kramáře Kříže. Ten má renesanční okno s nápisem PRAGA CAPUT REGNI. R. 1458 Staroměstští získali dům kožešníka Mikše (městu jej odkázala vdova po něm) a později další dva domy směrem ke dnešnímu domu U Minuty. V dalších dobách měšťané přikupovali domy směrem k náměstí, ty ale byly počátkem 19. století zbourány a na jejich místě byla v l. 1838-48 postavena novogotická budova. Architektem byli Vídeňané Petr Nobile a Pavel Sprengler. Roku 1880 byl podle architekta Bauma novorenesančně přestavěn Mikšův dům.

Při osvobozování Prahy r. 1945 bylo ale toto křídlo ostřelováno jakožto centrum povstání Němci a bylo zcela zdemolováno a shořelo. Hořelo ale i ve druhém, jižním křídle. Vznikla nenávratná a nevyčíslitelná škoda, protože v budově tehdy byl uložen archív hlavního města Prahy se sbírkami vzácných rukopisů, map a rytin. Stojící ohořelé trosky budovy byly demolovány r. 1947 a prostor po tomto křídle již nikdy nebyl znovu zastavěn. 

Tlačenici před budovou radnice způsobují lidé, kteří se sem přijeli podívat na Staroměstský orloj. Ten byl zřízen již v 15. století hodinářem Mikulášem z Kadaně a zdokonalen koncem téhož století Mistrem Hanušem. V květnu 1945 byly při požáru všechny figury zničeny, kopie pak vytvořil V. Sucharda. Kalendářní deska s alegoriemi měsíců je od Josefa Mánesa z roku 1865. Je zajímavé, že ani deska na orloji není originálem, ten je uložen ve sbírkách Muzea hl. m. Prahy. O orloji píšeme více v samostatném hesle. 

Staroměstská radnice dnes již nefunguje jako středisko správy města, tuto funkci převzala Nová radnice na Mariánském náměstí. Ovšem v reprezentačních sálech primátor přijímá vzácné návštěvy.  

Při prohlídce návštěvnického okruhu zcela určitě zaujmou dva obrovské obrazy Václava Brožíka – Odsouzení Jana Husa a Volba Jiřího z Poděbrad. Organizovaná prohlídka vede historickými sály, kaplí, románskými a gotickými sklepeními pod radnicí. Sklepení patří mezi nejstarší stavební místa Prahy, neboť v románské době byla přízemími a později při zvyšování terénu v celé Praze navážkami se ocitla pod úrovní ulic. Lze absolvovat také individuální volnou prohlídku s tištěným výkladem, ta ale nevede do podzemí. Věž je přístupná samostatně. Na webových stránkách lze najít časy komentovaných prohlídek spolu s jazykem, jímž mluví průvodce. Organizovaným skupinám doporučujeme prohlídku rezervovat dlouhou dobu předem. 

Otevírací doba je celoroční, obvykle od 9 do 19 hodin, v pondělí 11 - 19 hodin, věž do 22 hodin. Podrobnosti doporučujeme sledovat na webových stránkách provozovatele. 

Základní vstupné do sálů, podzemí a věže činí 250 Kč. Cestovní kanceláře, rodiny a skupiny mají vstupné nižší (r. 2017).

Podle:

Pejčoch, S., Cincibus, J. (2001): Praha, praktický průvodce, Regia Praha, str. 37 - 39

http://www.staromestskaradnicepraha.cz/, 9. 8. 2017