Kostel Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří

Areál tribunového kostela Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří je mimořádně cennou pozdně románskou památkou. 

Dnes osamocená stavba je jediným pozůstatkem dvorce, který se rozprostíral v údolíčku severně od kostela. Zcela určitě existoval dříve než hrad, tedy na počátku 13. století. Po vzniku hradu kostel stále sloužil až do r. 1428, tedy do období husitských válek, kdy osada u kostela zaniká. Můžeme se domnívat, že ji zničili samotní obránci hradu, aby se nestala opěrným bodem nepřítele. 

Do doby zničení osady byl vzhled kostela jiný než dnes. Měl věž a hlavní podélnou loď na východní straně zakončenou půlkruhovým kněžištěm. Již od svého počátku byl kostel tribunový, tzn. s vyvýšeným místem proti oltáři, kde při bohoslužbě zasedli zvláště významní lidé. Na tribunu vedl samostatný vchod s venkovním portálem. 

Z románského kostela se zachovaly obvodové zdi kněžiště a lodi spolu s panskou tribunou. V první polovině 15. století byla postavena jižní kaple, dnešní sakristie. Na přelomu 15. a 16. století pak byla přistavěna k západní části jižní stěny lodi další kaple. 

Na západním štítovém průčelí (tj. opačně od hradu) si všimneme lomeně zaklenutého portálu vstupu se zkoseným ostěním. V severní části průčelí je odkryto ostění z kamenných kvádrů, což je zazděný pravoúhlý vstup na panskou tribunu. Ještě výše je v západním průčelí kruhový okenní otvor. 

Jižní průčelí (hlavní vchod) je zajímavé tím, že sem byl dodatečně osazen románský ústupkový portál s pravoúhlým vstupem a půlkruhovým tympanonem s reliéfy berličkového kříže, dvěma lvy, sluncem a měsícem ("Lví portál"). 

Na východě najdeme dva nápadné, mohutné nárožní opěráky postavené nakoso. Východní štít spočívající na krakorcích je členěn křížícími se ohýbanými žebry. Ve vrcholu je včleněna kamenná maska s reliéfem obličeje. 

Severní část je zvenku charakteristická odsazením presbytáře. Je tu také přizděna klasicistní náhrobní stéla z r. 1832. 

Loď má uvnitř kazetový plochý 35 dílný strop z r. 1638  s malovanými výjevy ze života Krista a Panny Marie. Pro zchátralost byl r. 1806 obnoven a malby nahrazeny kopiemi. Sakristie je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou. 

Pokud se vrátíme ke stavebnímu vývoji, zjišťujeme, že na přelomu 13. a 14. století byla kaple vyzdobena nástěnnými malbami, které se podařilo objevit po odkrytí až r. 1951. Nahoře jsou postavy apoštolů, dole ukřižovaný Kristus a Madona s dítětem. 

V 15. století byla osazena nová gotická okna a od přelomu 15. a 16. století má kaple přibližně dnešní podobu. 

V době josefínských reforem měl kostel štěstí, protože se ho nedotkly císařovy zásahy. Přitom reformy hovořily o rušení kostelů mimo obce. Ale v kostele Nanebevzetí P. Marie probíhaly pohřby obyvatel Veverské Bítýšky, takže byl zachován. 

Další rekonstrukce proběhla v l. 1889-90 a pak v l. 1987-1996, kdy byl dovnitř vsazen nový oltář. 

Veškerý předchozí výklad by napovídal, že se zajímáme o cenný románský kostel, který je u nás povícero. Jenže stavba u hradu Veveří je známa nálezem cenného unikátu. 

Objevu cenného deskového gotického obrazu Madony z Veveří předcházela řada událostí, které by rozhodně vydaly na filmové zpracování. Neznámý autor někdy mezi lety 1340 až 1350 namaloval na dřevěnou desku z borového dřeva o rozměrech 79,5 x 63 cm mimořádně působivý obraz Madony s Ježíškem. Vznik díla pravděpodobně financoval moravský markrabě Jan Jindřich, ale mohl to být i např. jeho bratr Karel IV. 

Za třicetileté války byla ve Veverské Bítýšce zničena farní kronika, a proto o osudech obrazu máme ucelené zprávy až od začátku 18. století. Farář Jan Alois Strafuss někdy v l. 1732 - 47 zřejmě poznal cenné dílo a nechal jej v kostele obnovit a přemístit ze stěny u hlavního vchodu na oltář. Obnovu a přemístění zaplatili dobrovolníci. R. 1779 nechala farnost pro obraz zhotovit rokokový rám. Když hrozilo, že na základě reforem Josefa II. bude kostel zbořen, byl obraz přenesen do farního kostela ve Veverské Bítýšce. R. 1795 ale cestoval zpět. 

Ještě jednou v historii jej farníci schovali. V době prusko-rakouských válek obraz opět odvezli ze samoty u hradu do bezpečí na faře v obci. Pak obraz víceméně bez povšimnutí visel v kostele až do r. 1932. Tehdy o něm napsal profesor Evžen Dostál, čímž způsobil senzaci. Obraz byl zapůjčen na výstavu gotického umění v Brně v l. 1935-36, pak byl restaurován v Praze a stal se nejprve součástí Státní sbírky starého umění, později Národní galerie. Nyní jej můžete vidět v diecézním muzeu v Brně na Petrově, když se r. 2016 stal předmětem majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. 

Kostel Nanebevzetí P. Marie je pro veřejnost obvykle uzavřen. 

Podle:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Veveří (hrady.cz), 25. 12. 2020

areál kostela Nanebevzetí Panny Marie - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 25. 12. 2020

Madona z Veveří, propagační materiál, nedatováno, Diecézní muzeum v Brně