Zámek Praha-Troja

Původní název dnešní Troji zněl hodně odlišně od dnešního – Zadní Ovenec. Slovo Ovenec je uváděno poprvé r. 1197. Rozlišení vsi na Přední a Zadní se objevuje od 13. století.  

Tehdy Zadní Ovenec vlastnili mniši z premonstrátského kláštera v Teplé. Za husitské revoluce ves ale zabrali Pražané, nicméně brzy ji prodali. V 16. století se mezi vlastníky objevuje nejvyšší purkrabství, v 17. stol. část vsi s poplužním dvorem a vinicemi patří Františku Matyáši Karlu hraběti ze Šternberka. V roce 1665 při dědickém řízení získává Zadní Ovenec a další vsi Vršovice, Podolí a Zelenou Horu nejstarší syn Václav Vojtěch Baltazar ze Šternberka. Ten nechává v l. 1679-1705 postavit v Zadním Ovenci zámek pojmenovaný podle antické Tróje. Stavba ústřední reprezentativní budovy trvala 10 let. Brzy poté se název Troja ujal pro celou ves.  

Historikové při badatelské činnosti spojené se zámkem mají štěstí, protože postup stavby byl důkladně zanesen do účetnictví a dalších písemných materiálů a všichni umělci zanechali na svých dílech své signatury. Autorem projektu byl Jean Baptiste Mathey. Připomeňme si, že tento architekt přišel do Prahy jakožto rodilý Francouz z Říma, kde se vyučil malířem a kde se setkal s projekty významných staveb. Jeho tvorba, a to zejména stavbami Arcibiskupského paláce, kostela sv. Františka Serafinského u Karlova mostu a právě zámkem v Troji předznamenala nástup vrcholného baroka v Čechách. 

Zadáním od hraběte Šternberka ovšem nebyla stavba zámku. Mělo se jednat spíše o příměstskou vilu. Neměla být určena k bydlení, nýbrž k pořádání slavností a k trávení volného času. Proto k ní měla přiléhat zahrada, obora, vinice a další "nezbytnosti". 

J. B. Mathey provedl perfektní, kompozičně ojedinělou práci. 

Zámek je návštěvníky vyhledáván pro svoji mimořádně bohatou a nákladnou uměleckou výzdobu. Na ní se podíleli především malíři a sochaři. Zůstávali poplatní době baroka, kterou pro příští generace zachovali v pozoruhodných dílech.

Zámek je osově souměrný. Hlavní osa prochází vestibulem s arkádou hlavního zahradního schodiště paláce. K vinici pokračuje osa ke dvouramennému schodišti, na druhou pak do květinového parteru se symetricky položenými oranžeriemi. Samotný zámek je dvoukřídlý, se středním dvoupatrovým rizalitem. Členěn je pilastry s hlavicemi tří typů. 

Na zahradní straně vede do prvního patra schodiště s balustrádou, která je zakončena portálem s datem 1695. Schodiště ve spodní části člení čtyři arkády. Střední arkádu zdobí dva giganti, kteří nesou horní a balkónovou terasu. Na vnější straně můžeme vidět reliéfy Tritona a Amfitridy, balustrádě vévodí Zeus s orlem a blesky, Áres s přilbou a děly u nohou, je tu Poseidón s trojzubcem, Hádes s Kerberem, Hérakles s kyjem, Athéna ve zbroji, Apollon s toulcem a lyrou, Hermes v přilbě, gigant se sochorem a Héfaistos s kladivem. Na vnitřní straně balustrády vstupní podesty uvidíme reliéfy Afrodity a Démétry, na vnější straně je Silén a ověnčený Dionýsos. Na vnější straně je na každé straně vytesáno šest poprsí. Na ploše uprostřed mezi rameny schodiště projektant umístil kašnu se dvěma povalenými giganty. Autory této sochařské výzdoby jsou Jiří a Pavel Herrmannové. Signatury nesou letopočet 1685. 

Mimořádně bohatá je malířská výzdoba interiéru. Autory jsou Abrahám a Izák Godinové. V hlavním sále na stěnách a stropě je oslavován rod Habsburků a vítězství Evžena Savojského nad Turky r. 1697. 

Abrahám Godin vymaloval i stropy koridorů obou křídel. Tentokráte se držel zobrazení náboženských témat. Malby Abraháma a Izáka Godina v Troji patří k vrcholným dílům konce 17. století v rámci celých Čech. 

Společenské prostory prvního patra vyzdobil nástropními malbami podle historie rodu Šternberků kolem roku 1690 šternberský malíř Franceso Marchetti se synem. Malby v přízemních sálcích, které byly určeny pro hosty, Šternberkové nechali vymalovat alegoriemi z řecké mytologie. 

V přilehlém objektu koníren jsou na valené klenbě s lunetami taktéž vymalovány postavy z řecké mytologie.

Zahrada byla vybudována podle italských vzorů. Měla květinovou a stromovou část a štěpnici. Obvodové zdi zdobil figurálně a ornamentálně zajímavý barevný štuk. Zachovala se z něj ale jen torza. Opěrnou zeď zahrady zdobilo 29 terakotových váz. 

Stavitel zámku Václav Vojtěch ze Šternberka umírá r. 1708 a zámek přechází na hraběnku Pöttingovou, rozenou Michnovou. Když r. 1757 vlastnil zámek a statek Jan ze Šternberka a jeho manželka Josefa, Prusové při obléhání Prahy stavbu značně poškodili. Šternberkové pak domluvili prodej zámku, a to přímo císařovně Marii Terezii. Ta ovšem r. 1763 rozsáhlou stavbu nekupovala pro sebe, ale pro Ústav šlechtičen na Hradčanech. Ovšem již r. 1776 je novým majitelem Jan Václav z Astfeldu a Vydří, po jehož smrti r. 1799 stavbu a panství dědí jeho syn František Xaver. R. 1832 F. Xaver zámek odkazuje klášterům alžbětinek a milosrdných bratří. 

A pak už podruhé v dějinách obdarovaný bohatne na prodeji. Roku 1842 zámek kupuje kníže Alfred Windischgrätz. Jeho potomci prodali panství r. 1873 rodině Židlických. Poslední soukromý majitel zámku Troja velkostatkář Alois Svoboda, věnoval r. 1922 stavbu a rozsáhlé okolní pozemky nově vzniklému československému státu. Díky jeho štědrosti mohla vzniknout zoologická zahrada a botanická zahrada. Nenaplnila se ale Svobodova vize a podmínka využít zámek pro potřeby osvěty a mládeže. Ačkoli Ministerstvo školství a národní osvěty chtělo jednat o využití pozemků s pražskou městskou radou a ministerstvem sociální péče a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, žádná z oslovených institucí neprojevila "správný tah na branku". Rovněž tak byl odmítnut návrh Stanislava Růžičky a Eduarda Štorcha na vybudování "výchovné osady."

Dlouho se v zámku nic zajímavého nestalo, v l. 1977-89 byl rozsáhle a nákladně rekonstruován. Při povodni r. 2002 byla poničena zahrada a zaplaveny sklepy, v menší míře se situace opakovala r. 2013. 

Zámek spravuje Galerie hlavního města Prahy. Pořádá v něm výstavy i společenské akce. Veřejnost se dovnitř dostane po zaplacení vstupného. Prostory je také možno si komerčně pronajmout. 

Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí. Svoboda Praha, s. 89.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Troja_(zámek), 15. 4. 2019