Kontaktní informace
info@kviztrebic.cz
Židovský hřbitov v Třebíči je jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu na Moravě, a to z několika důvodů. Je velmi starý - náhrobky se datují už od r. 1631. Také je velmi rozsáhlý, areál hřbitova zaujímá plochu 1,18 ha, je zde 11 000 hrobů a asi 3000 náhrobků. Vzhledem renesančních, barokních a klasicistních náhrobků, jejich datací a pátráním v historických materiálech lze doložit vývoj židovského osídlení a také vztah většinové společnosti k náboženské menšině. Hřbitov byl spolu s třebíčským židovským městem a bazilikou svatého Prokopa zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Dnešní lokalizace hřbitova na kopci není původní. Místo leželo ve 20. letech 17. století za městem, když měšťané a vrchnost rozhodli o přenesení pietního místa právě sem, aby nebyl většinové společnosti na očích.
Z popudu rabína Samuela Pollaka a z darů členů židovské obce byla v roce 1903 postavena vedle vstupní kovové brány obřadní síň, jejíž mimořádnost spočívá v dochované výzdobě a vybavení interiéru (např. zdobené porcelánové umývadlo, které slouží k rituálnímu omytí rukou před obřadem). Pozoruhodné je, že i za doby socialismu byla tato malá budova v majetku židovské obce (nikoli třebíčské, ale v Jihlavě).
Hřbitov byl s obcí spojen vozovou cestou vystavěnou r. 1886.
Na třebíčském hřbitově jsou pohřbeni četní čelní představitelé židovské obce, např. rabín Joachim Josef Pollak a dr. Samuel Pollak, dr. Šimon Schuschny, zakladatel židovské nemocnice a Jakob Kořatek, autor německy psané Historie Židů v Třebíči. Velkolepé hrobky zde mají členové rodiny Grünbergerovy, Subakovy, Taussigovy a Kantorovy.
R. 1922 byl na hřbitově instalován památník dvaceti židovských vojáků padlých za 1. světové války. Osudy Židů za 2. světové války připomíná pomník obětem rasové genocidy odhalený r. 1957.
Po 2. světové válce hřbitov přestal být využíván a pustl. Zásluhu na jeho obnovení mají František Veselý, bývalý primář a Bohumír Pavlík, bývalý školní inspektor.
Vstup volný, resp. vstupné dobrovolné
Otevírací doba (denně, celoročně):
III.,IV. 9 - 17, V.-X. 9 - 18, IX.- II. 9 - 16
Podle:
https://www.mkstrebic.cz/pamatky/zidovsky-hrbitov/, 27. 12. 2019
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-698646, 27. 12. 2019
https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovský_hřbitov_v_Třebíči, 27. 12. 2019
Umístění
49°13'13.706"N, 15°52'42.958"E (vchod)
Adresa
HrádekTřebíč 674 01
- Katastrální území
- Podklášteří
- Nadmořská výška
- 420 m.n.m - 442 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Hřbitov má rozlohu asi 1,18 ha. Nachází se zde asi 11 000 hrobů a skoro 3 000 kamenných náhrobků. Nejstarší z nich jsou z roku 1631.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Třebíč na trati Brno - Jihlava.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Třebíč je přirozeným centrem místní autobusové dopravy, městem projíždějí i dálkové spoje, např. Brno - České Budějovice. Autobusové nádraží je mnohem blíže k centru než vlakové nádraží.Příjezd osobním autem, parkování
Ulice Na Hrádku je sice slepá, ale na jejím konci lze před hřbitovem parkovat a je tu dost místa na otočení.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Ulice Na Hrádku je slepá a dovoluje svými rozměry bezpečné otočení jen osobním automobilům, busem tudy nevjíždějte. Úzkými ulicemi je možno vjet jen na křižovatku Skalní - Na Hrádku a zde se s několikerým couváním otočit.
Parkovat můžete v ulici Kateřiny z Valdštejna u zimního stadionu (placené stání) nebo v ulici Pod Zámkem (neplacené stání).
Přístup pěšky
Ze žst Třebíč: jděte dolů do centra přes Karlovo náměstí, poté přes řeku Jihlavu a za ní doprava vzhůru částečně ulicemi, částečně pěšími stezkami, celkem asi 1,5 km. Celá cesta víceméně stále na sever.
Z autobusového nádraží: nejdřív k řece a pak za ní doprava vzhůru částečně ulicemi, částečně pěšími stezkami, celkem asi 1 km. Celá cesta víceméně stále na sever.