Jeskyně Kůlna

Jeskyně Kůlna je z dálky nápadná mohutným portálem. Díky němu je známa odnepaměti. Již v dávných dobách byla využívána jako sídliště pravěkých lidí.

V geologické minulosti jeskyní tekl Sloupský potok do Pustého žlebu (jeskyně má díky tomu dva vchody) do té doby, než si našel cestu podzemím nižšími jeskynními patry. V nedávné historii jeskyně poutala pozornost malířů, stala se objektem na rytinách, díky nimž např. víme, že skrz jeskyni vedla vozová cesta.

Archeologické  výzkumy v jeskyni prováděl dr. Martin Kříž. Na patnácti dosud odkrytých kulturních vrstvách profilu mohou vědci pozorovat činnost člověka v několika významných časových úsecích. Nejstarší z doby před 120 000 lety jsou neandrtálským člověkem zhotovené kamenné nástroje. Ve vrstvě staré asi 50 000 let byly nalezeny kamenné nástroje, zvířecí kosti a části lebky a čelist neandertálce.  Poté byla Kůlna osídlena před 22 000 lety lovci mamutů, pak před 13 - 10 000 lety lovci koní a sobů. V době bronzové zde žili lidé před 9. - 8 000 lety. V sedimentech byly nalezeny bronzové předměty.

Během 2. světové války v jeskyni němečtí okupanti zřídili továrnu na výrobu leteckých motorů, čímž ji velmi poškodili, ale poté se ji podařilo zachránit, uzavřít před nevítanými návštěvníky a zařadit do prohlídkového okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní, odkud návštěvníci přecházejí uměle vybudovaným tunelem. V Kůlně jsou k vidění ukázky archeologických profilů a kostí pravěkých zvířat a informační panely s historií jeskyně.

Jeskyně Kůlna je jednou z nejcennějších archeologických lokalit v rámci Evropy.

Podle:

http://www.caves.cz/cz/jeskyne/sloupsko-sosuvske-jeskyne/o-jeskynich/charakteristika/, 27. 1. 2014

Zajíček, P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha, s. 210