Českomoravská vrchovina je geomorfologický název pro rozsáhlý horopisný celek mezi Čechami a Moravou, který dosahuje nejvyšších nadmořských výšek u Žďáru nad Sázavou a u Telče. Podotkněme, že většina lidí příliš nemá v lásce pojem "Českomoravská vrchovina" a používá raději lidovější nebo chcete-li krajinářský pojem Vysočina.
Podobně je tomu i s názvy nejvyšších partií Českomoravské vrchoviny - Vysočiny. Většina české populace ví, že u Žďáru nad Sázavou dosahuje Vysočina nejvyšších nadmořských výšek ve Žďárských vrších (Devět skal 836 m) a v Jihlavských vrších (Javořice 837 m). Přitom pojem Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy geografové při geomorfologickém dělení Česka zavrhli a uvádějí Křižanovskou vrchovinu a Javořickou vrchovinu.
A ještě jedna zajímavost. Při pohledu do topografických map zjistíte, že Devět skal měří 836,3 m a Javořice 836,5 m. Javořice převyšuje tedy Devět skal o dva decimetry a je nejvyšší horou Českomoravské vrchoviny (a také Vysočiny a také Jihlavských vrchů a také Javořické vrchoviny).
A protože je horou nejvyšší, je současně horou vyhledávanou, i když na jejím vrcholu v podstatě nic zajímavého není. Prohlédnout z vnějšku si můžete televizní vysílač 166 m vysoký, ukrýt před nepohodou se můžete v pěkném přístřešku. Vrchol je plochý se souvislým smrkovým lesem, bez výhledu.
Co ale nelze Javořici upřít, je klid, pohoda a čistý vzduch. Na výletech a túrách v okolí nebývá mnoho lidí a lze tu najít zajímavá místa.
Na jižním úbočí stojí za návštěvu vesnice Světlá, která hlavně potěší milovníky výhledů a venkovských zemědělských krajin s remízky, pastvinami a rozptýlenou zelení. Poblíž vrcholu Javořice najdete Studánku Páně, Míchovu skálu, balvanový proud (kamenné moře) u Lhotky, rybník Dolní Mrzatec, lomy u Řásné, Velký a Malý Pařezitý rybník, rybník Horní Mrzatec, hrad Roštejn a zříceninu Štamberk a poblíž zříceniny pěkné skály.
Cyklisty zajisté potěší, že vrchol je velmi dobře dosažitelný na kole.
Běžkaři mají okolí Javořice oblíbené, protože zdejší terény jsou díky středním výškovým rozdílům ideální pro zimní turistiku či tréninky.
Umístění
49°13'16.265"N, 15°20'24.735"E
Adresa
Mrákotín 588 56- Katastrální území
- Mrákotín u Telče
- Nadmořská výška
- 837 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanicí je Jihlávka na trati Jihlava - Veselí nad Lužnicí. Zastavují zde jen osobní vlaky. Odtud pokračujte pěšky. Od prosince 2019 je ale provoz osobních vlaků v tomto úseku zastaven.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do nejbližší vsi Světlé jezdí ze Studené jen jeden spoj denně, pouze v pracovní dny. Poněkud lépe je na tom oblast severně od Javořice, kam jezdí autobusy např. do Janštejna (z Počátek, Telče, Třeště a Jihlavy), ale opět jen ve velmi malém počtu a pouze v pracovní dny. Takže pro případnou autobusovou dopravu doporučujeme jako východiště cest Mrákotín.Příjezd osobním autem, parkování
Jako nejlepší východiště pro cesty na Javořici je jednoznačně Světlá, ale autem lze dojet do mnoha míst po obvodu Jihlavských vrchů a odtud pokračovat pěšky. Nabízí se např. horní konec Lhotky u veřejného tábořiště, parkoviště pod Velkým pařezitým rybníkem, horní konec vsi Janštejn, vesnice Klatovec, vesnice Kaliště nebo žst Jihlávka.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Na všechna místa, která uvádíme jako vhodná pro parkování auta, lze dojet i zájezdovým autobusem. Jen nad Lhotkou u veřejného tábořiště může mít velký typ vozidla potíže s otáčením. V zimě k veřejnému tábořišti Lhotka raději nejezděte vůbec.Přístup pěšky
Ze Světlé (severní cesta): na západním okraji Světlé najděte zelenou značku, která odtud lesní cestou mírně stoupá ke studánce Páně a pak po silnici vystoupá na Javořici (2,5 km).
Ze Světlé (jižní cesta): ve Světlé najděte, kudy ze vsi vzhůru mezi pastvinami opouští zástavbu cyklotrasa 1113. Po ní jděte až do lesa. Po 200 metrech chůze lesem uvidíte vlevo průsek, kterým vystoupejte prudce vzhůru přímo na Javořici.
Z veřejného tábořiště u Lhotky: můžete jít dvěma cestami, jednu z nich popisujeme jako příjezd na kole, druhá, přes zříceninu Štamberk je zajímavější: Přes horní konec tábořiště vede modrá značka, po níž vystupte lesem ke zřícenině hradu Štamberka a pak pokračujte stále po modré dál. Vpravo budete mít žulový lom Vrch, vlevo můžete volně lesem odbočit k zajímavým skalním útvarům. Poté modrá značka překoná louku a vstoupí znovu do lesa. Hned po 100 m mírně uhýbá vpravo a dolů, tudy nejděte a vydejte se po lesní cestě mírně vlevo, která vás dovede po 500 metrech na lesní asfaltku, kde se dáte vlevo, po dalších 350 metrech dorazíte na křižovatku lesních silnic s přístřeškem, kde pokračujete po cyklotrase přímo. U lesní Světelské chaty (po dalších 500 metrech) odbočte vpravo, až dorazíte na křižovatku se zelenou značkou, po níž vlevo vzhůru vystoupáte na Javořici (4,5 km).
Z parkoviště pod Velkým Pařezitým rybníkem: jděte podél kempu a podél Velkého Pařezitého rybníka po červené značce. Nad rybníkem na rozcestí u hájovny přejděte na zelenou značku, která vás dovede na Javořici (4 km).
Z Janštejna můžete jít na Javořici např. takto: po lesní silnici a červené značce na rozcestí U Obrázku, kde odbočíte doprava na žlutou, která vás dovede až téměř pod Javořici ke studánce Páně. Zbytek cesty vystoupáte po zelené (4,2 km).
Z Kaliště můžete jít lesní silnicí (cyklotrasa) 1165 až dorazíte na žlutou značku a ta vás dovede ke studánce Páně a pak zelená na Javořici (4,5 km).
Pokud zaparkujete auto v žst Jihlávka nebo jste sem přijeli vlakem, jděte odtud nejdříve do Kaliště či do Janštejna a pak pokračujte podle shora uvedených popisů. Přes Kaliště na Javořici půjdete 6,2 km, přes Janštejn 6,4 km, ale zde si po cestě můžete mj. prohlédnout Chadimův mlýn (muzeum).
Málo známý je přístup z vesnice Klatovec. Ze zástavby vyjděte polními cestami k východu a klesejte k nádhernému rybníku Zhejral. Za jeho hrází začíná v lese asfaltka, po níž vystoupáte na žlutou značku, po ní se pak dáte ke studánce Páně a odtud po zelené na Javořici. Celkem 4,5 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Pro cyklisty je Javořice a její okolí rájem. Vyžití tu najdou jak "silničáři", tak vyznavači terénní cyklistiky. Až na vrchol vede od studánky Páně asfaltka a cyklotrasa 5124, která se všelijak klikatí od Moravských Budějovic a Krahulčí a na ní nemusíte ani mít horské kolo. Všechny přístupy, které uvádíme jako vhodné pro pěší, jsou vhodné i pro cyklisty na horských kolech.
Příjezdová trasa 1113 mezi Světlou a okrajem lesa může být hodně rozbahněná, ale zato nabízí kouzelné výhledy.
Horší sjízdnost může vykazovat i polní cesta mezi Klatovcem a rybníkem Zhejral..
Nejlepší a nejhezčí (nikoli nejméně namáhavý) příjezd se autorům webu jeví cyklotrasa 5124 ze Lhotky. Na dvou úsecích počítejte s prudkým stoupáním.