Když r. 1918 v Brně byla založena Masarykova univerzita, bylo nejdříve rozhodnuto o umístění jednotlivých fakult a také byla řešena otázka ubytování vyučujících a studentů. Bylo po válce a státní pokladna neměla dostatek prostředků na financování staveb kolejí, proto se do této akce pustily spolky a nadace.
Spolek Sušil, který vznikl r. 1919, se rozhodl iniciovat stavbu akademického útulku pro katolické studenty v Brně v ulici Klácelově. Peníze poskytla Cyrilometodějská záložna. V architektonické soutěži vyhrál se svým návrhem Rudolf Hlavinka. Otevření budovy se konalo r. 1923, vzhledem k jejímu určení bylo zřejmé, že bude vysvěcena. Aktu se ujal biskup Norbert Jan Nepomuk Klein, otevření zaštítil papežský nuncius biskup Mikara.
Sušilovy koleje v Klácelově ulici jsou dvoupatrovou, tříkřídlou budovou v půdorysu tvaru písmene Y s valbovou střechou. Dvě křídla uličního průčelí se spojují ve vstupu v tupém úhlu. Zde v hlavní fasádě dominuje polygonální rizalit schodiště se vstupem. Odtud jsou přístupna všechna tři křídla kolejí.
Když nacisté r. 1939 uzavřeli české vysoké školy, zašli 17. 11. 1939 i do Sušilových kolejí. Pod záminkou, že identifikovali ilegální odbojovou činnost, zatkli zde 50 studentů a odvlekli je do koncentračního tábora Sachsenhausen. Ostatní studenti museli budovu následujícího dne opustit. Pak sem německá tajná policie (gestapo) umístilo referát zodpovědný za potírání politického nekomunistického odboje. Vězněni tu byli členové skupiny Obrana národa Moravy, mj. i brigádní generál Bohuslav Dimitrij Všetička. R. 1941 se gestapo odstěhovalo do Kounicových kolejí a v budově zůstala do r. 1945 německá kriminální policie.
Po válce bylo budově vráceno původní využití. Slouží jako koleje brněnské Masarykovy univerzity. Bydlí tady asi 300 studentů. Pokoje jsou na dnešní poměry poměrně skromné, sociální zařízení je společné, avšak po celou dobu poválečné existence budovy zde mezi lidmi platila obrovské pospolitost, většina osazenstva se zná. Přispívá k tomu i skutečnost, že v suterénu kolejí byl dříve klub, kde se studenti scházeli k poslechu zpěváků, někdy režimem nenáviděných (Pepa Nos a jiní), dnes je tu tělocvična.
Masarykova čtvrť vznikla v meziválečném období jako rezidenční oblast. V okolí kolejí vyrostla spousta domů a vil, některé jsou památkově velmi hodnotné. V Klácelové ulici si můžeme zvenku prohlédnout Kudelův rodinný dům.
Podle:
http://www.bam.brno.cz/objekt/c019-susilovy-koleje?filter=code, 30. 4. 2018
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=1028, 30. 4. 2018
Umístění
49°12'3.308"N, 16°34'57.191"E (vchod)
Adresa
Klácelova 2Brno-střed
Brno 602 00
- Katastrální území
- Stránice
- Nadmořská výška
- 286 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Koleje postaveny r. 1923 na základě iniciativy spolku Sušil, který vznikl r. 1919. Původní kapacita: 135 studentů. Přepadeny 17. 11. 1939 německými represívními složkami. Padesát studentů tehdy bylo zatčeno. V l. 1940-45 sloužily německé kriminální policii.