Kontaktní informace
V ulici, která se dříve nazývala Ostružnická, dnes Radnická, na spojnici hlavních městských tržišť, mezi Dolním a Horním trhem, dnes náměstím Svobody a Zelným trhem, se nachází bývalá radniční budova, dnes nazývaná Stará radnice, nejstarší dochovaná světská budova v Brně. Dobovým záznamem z roku 1343 je označována coby consistorium neboli úřední dům. Po šest století zde sídlilo vedení města Brna a byly zde uloženy Moravské zemské desky (= údaje o majetcích a jeho změnách). V roce 1935 radní přesídlili do nově zrekonstruovaného Zemského domu, kterému se proto začalo říkat Nová radnice.
V současnosti jsou prostory Staré radnice využity ke kulturním a společenským účelům. Sídlí zde Brněnské kulturní centrum, které pořádá různé výstavy a koncerty. Kancelář zde má Turistické informační centrum. V průjezdu věže je zavěšen brněnský drak a kolo, ke kterým se váže několik brněnských pověstí.
Ve většině evropských měst je radnice dominantou náměstí. Brno je výjimkou. Radnice sídlí v poměrně nevýrazné ulici. Bylo tomu tak, že národnosti obývající středověké Brno měly ze svých pradávných přirozených středisek osídlení na radnici všechny zhruba stejnou "docházkovou vzdálenost". Němci byli usazeni v okolí dnešních ulic Veselé a České a u kostela sv. Jakuba, Flandrové a Valoni v dnešní ulici Běhounské. Založili dnešní náměstí Svobody a na něm kostel sv. Mikuláše. Češi žili převážně v prostoru ulice Josefské a Židé u dnešního kostela sv. Máří Magdalény. Patrným historickým důsledkem možná byla skutečnost, že soužití národností v Brně probíhalo po další staletí bez krvavých konfliktů a to i tehdy, když během 19. stol. se začali Češi daleko více prosazovat oproti ostatním národnostem, zejména Němcům.
Historie stavby
Gotickým jádrem z roku 1240 byla středověká rychta. Jednalo se o jednopatrový kamenný dům s hranolovou věží. Nejstarší místnost pocházející z tohoto období zdobí žebrová klenba, malované kvádrování a gotický sanktuář. Jedná se o vzácné dílo cistersko-burgundského slohu. V tzv. Klenotnici byla uchovávána privilegia, zápisy ze soudů a z jednání rady města. Podobně jako v Praze na Staroměstském náměstí i v Brně byly k budově byly k radnici připojeny sousední dva měšťanské domy a roku 1345 bylo 1. poschodí radnice stavebně sjednoceno v rozlehlou síň.
Pozdně gotický portál se Sochou spravedlnosti z roku 1510 je dílem Antonína Pilgrama. Z této doby pochází i vrata radnice. Jedna z fiál nad vchodem do radnice je efektně prohnuta, což dle brněnské pověsti měla být Pilgramova schválnost a odplata za to, že nedostal za svoji práci od města řádně zaplaceno, když od konšelů žádal zálohu ještě před dokončením (viz odstavec o pověstech). Podotkněme, že Antonín Pilgram později určitě finančně nestrádal, protože byl stavitelem mj. kostela svatého Jakuba v Brně a dómu svatého Štěpána ve Vídni.
V této době sloužila zadní část traktu radnice vystavěná z režných cihel ze strany Mečové ulice jako městská věznice. V 15. století byla do radnice přeložena kaple. Kaple byla později, v roce 1729, zvětšena a vyzdobena malbami Jana Jiřího Etgense. V letech 1570-80 jsou bratři Pietro Gabri a Antonio pověřeni renesanční přestavbou radnice. Dodnes tak můžeme obdivovat jimi zhotovené arkády se sgrafitovou výzdobou znaků členů městské rady, ochoz a báň.
Během obléhání Brna Švédy v roce 1645 byla radnice poškozena. Následovaly přístavby, stavební úpravy i změny některých interiérů v raně barokním duchu. Jsou dílem Jana Křtitele Erny. V letech 1904-1905 v rámci asanace města byla radniční věž zvýšena. V současnosti je její výška 62,66 metrů a vede na ni 173 schodů. Po připojení 26 samostatných obcí k Brnu došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel a administrativy s tím spojené. Proto v roce 1873 koupilo město Zemský dům na Rybném trhu, dnešním Dominikánském náměstí, kam přesunulo některé úřady. Vznikem tzv. Velkého Brna v roce 1919 se kapacitní problémy radnice prohloubily. Po rozhodnutí a přemístění celé městské správy do nedalekého Zemského domu na Dominikánském náměstí (dnešní Nová radnice) začínala budova Staré radnice pomalu chátrat. Systematických rekonstrukčních prací se tato významná kulturní památka dočkala v 50. až 90. letech 20.století. V letech 2007-2012 byly uskutečněny nutné statické zajištění a opravy. Tyto byly oceněny na přibližně 20 milionů korun.
Přístupnost pro veřejnost
Veřejnosti přístupné jsou jen některé místnosti v budově: Freskový sál, Křišťálový sál a tzv. Klenotnice. Ve věži je ke zhlédnutí hodinový stroj a expozice o dějinách Staré radnice.
Pověsti
Lednický mistr kolář Jiří Birk se v hospodě vsadil s kamarády o 12 tolarů, že mezi východem a západem slunce pokácí strom, vyrobí z něj kolo a dokutálí ho z Lednice až do Brna k rychtáři, který mu o tom předá potvrzení. 14. května 1636 se mu to prý skutečně povedlo a od té doby visí Birkovo kolo v průjezdu Staré radnice.
Jedna z více variant pověstí o brněnském drakovi vypráví o nevídaném zvířeti, které se usídlilo v blízkosti Brna. Sužovalo jeho obyvatele a žralo dobytek. K smrti oběšením odsouzený zlodějíček se nabídl, že výměnou za svobodu a odpuštění trestu zbaví město nebezpečného vetřelce. Jako návnadu mu předhodil čerstvě zabitou ovci, jejíž vnitřnosti byly vyplněny nehašeným vápnem. Drak vše sežral, pořádně zapil vodou, aby uhasil žízeň, což ho zabilo. Existence vycpaného krokodýla je doložena v roce 1568, kdy jej za čtyři zlaté namaloval malíř. Podle záznamů městských účtů byl ještě v dalších letech odčervován, vykuřován a restaurován. Skutečností je, že brněnský drak nemá věrohodně doložený původ a zřejmě není ani pravdou nejčastější tvrzení, které říká, že draka (krokodýla) věnovali Matyášovi II. turečtí poslové r. 1609.
V 16. stol. módní prvek – pokroucená fiála nad hlavním vchodem je dílem brněnského rodáka, mistra Antonína Pilgrama. Pověst uvádějící mistrovu mstu za nedostatečnou nebo neprovedenou platbu za práci ze strany města není nejspíše pravdivá i přesto, že se v pověstech často srovnává pokroucenost fiály s křivou spravedlností ve městě. Kamenický mistr "chybu" neopravil a odešel do Vídně, kde se skvěle podílel na stavbě katedrály svatého Štěpána.
Pozdně gotický maskaron na zdi radnice ze strany v Mečové ulici je podle pověsti zazděná hlava radního. Za husitských válek chtěli husité dobýt město. Protože bylo chráněno silnými hradbami, tajně získali na svou stranu některé měšťany, kteří jim měli v dohodnutou chvíli otevřít brány města. Spiknutí vyzradil šašek císaře Zikmunda Boro, který se o něm dozvěděl. Všech šest radních, zrádců, bylo zatčeno, popraveno a hlava hlavního spiklence byla pro výstrahu nabodnuta na kůl a vystavena na radnici. Po nějakém čase podle ní sochař vytvořil hlavu, kterou zasadil pro výstrahu do zdi vedle zadního vchodu do radnice. Boro, vlastním jménem Antonio Tallander, byl skutečnou postavou, byl tajným agentem španělského a aragonského krále Ferdinanda Alfonse. Při návštěvě si ho údajně císař Zikmund vyžádal. O jeho vyzvědačství a touze po své vlasti vypovídá 14 dochovaných listů. Dožil se vysokého věku. Pohřbený je v Barceloně v katedrále svaté Eulálie. Na náhrobku se slovy „Zde odpočívá pan Borra, slavný rytíř“, je oblečený jako šlechtic, ale na suknici má rolničky.
Stará radnice v Brně je jedním z nejobdivovanějších objektů ve městě. V letní sezóně se pod drakem a kolem střídají skupiny turistů i jednotlivci, ale přesto se nejedná o mohutné davy. Na nádvoří se příležitostně konají koncerty a kulturní akce.
V 1. patře je umístěna pokladna, kde si můžete zaplatit buď jen výstup na věž nebo prohlídku Staré radnice, v níž je výstup také zahrnut. V případě, že zvolíte prohlídku, ujme se vás průvodce, na věž půjdete sami. Stará radnice je objekt pro zájemce, kteří nehledají velkolepou výzdobu a oslnivé interiéry. Spíše ji doporučujeme turistům, kteří si potřebují zpracovat přehled o tom, co se v historii dělo v Brně a ilustrovat to přímou prohlídkou místa. Prohlídka především zahrnuje gotickou místnost, kde byly po dlouhou dobu uloženy Zemské desky, dále Křišťálový sál (v němž jsou křišťálové jenom lustry), ale lahůdkou je renesanční Freskový sál s krásnou výzdobou a vitrážemi. V místnosti, kterou turisté procházejí při výstupu na věž, jsou instalovány velmi dobře zpracované dějiny radnice s dobovými dokumenty a nálezy.
Famózním zážitkem je výhled z věže. Návštěvník uvidí v zajímavém pohledu blízké střechy, zcela nezvykle mu "zmizí" náměstí Svobody, ale velmi krásný pohled se otevírá na Petrov, Špilberk a Zelný trh. Dokonalým se pohled z věže může stát, pokud sem přijdete v 11 hodin v letní sezoně v neděli a sejdete se tu se skupinou trubačů, kteří koncertem dechových nástrojů oznamují "brněnské poledne".
Podle:
http://ticbrno.cz/cs/stara-radnice/historie , 24. 6. 2014
http://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A1_radnice_(Brno , 24. 6. 2014
Poznámky k vycházce městem Brnem, osobní pozůstalost Jaroslavy Vrbické, rukopis, nedatováno
Harmatová, Z. (1994): Utváření vztahu k rodnému místu, diplomová práce PedF MU, Brno
Čapka, F., Santlerová, K. (1995): Procházka Brnem, MC nakladatelství, Brno
Umístění
49°11'35.503"N, 16°36'31.153"E
Adresa
Radnická 8Brno-střed
Brno 602 00
- Katastrální území
- Město Brno
- Nadmořská výška
- 224 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Radniční věž je vysoká téměř 63 metrů.