Lom Malá Amerika

Až se budete chtít vypravit na Malou Ameriku (též lom Rešna nebo Školka), doporučujeme nejdříve prostudovat mapu, abyste zvládli projít všechny okolní zajímavosti, tj. podívat se také na lom Velká Amerika, lom Mexiko a na Dub sedmi bratří. Také doporučujeme nejdříve si přečíst text o lomu Velká Amerika, protože do něj jsme zahrnuli i některé skutečnosti, které se týkají Malé Ameriky. 

Lom Malá Amerika je velký těžební prostor, jámový lom, v němž se těžily v l. 1900 - 58 bioklastické vápence spodnodevonského stáří. Pro dobývání suroviny těžaři vytvořili systém štol o pěti patrech, které propojovaly Malou Ameriku s lomy v okolí. V nich vedly koleje, po nichž byl vápenec dopravován na povrch. Patra mezi štolami byla spojena svážnicemi nebo svislými šachtami. 

Ústřední dopravní trasou byla Hlavní sběrná štola na úrovni 3. patra, která tvoří na severní stěně lomu malebnou galerii, přístupnou jen z podzemí. Poloostrov u severní stěny je taktéž přístupný jen z podzemí. Hlavní sběrná štola je asi 3 km dlouhá a na východě odtud vyúsťuje v provozu Lomů Mořina. Sem se vápenec kdysi odvážel na vozících.  

Když těžba skončila, dostala se do jámy spodní voda a lom zaplavila. Tím se stala oblast velmi známou mezi trampy, kteří spolu s jeskyňáři začali používat dnešní název a současně "pokřtili" i řadu menších lomů v okolí. Začalo sem jezdit poměrně hodně romantiků, kteří se pokoušeli štoly prolézat, sestupovali k vodní hladině a ve vodě se koupali, obvykle na Adama a Evu. podle toho také vypadala situace na nádraží v Karlštejně a v Srbsku v pátek večer a v sobotu ráno. Z Prahy přijížděly stovky až tisíce lidí na čundry nebo na chaty. Jenže už r. 1955 byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Karlštejn, na jejímž území se Malá Amerika nachází, takže začalo přibývat konfliktů mezi návštěvníky a ochranáři či policií (tehdy se nazývala Veřejná bezpečnost). Nelíbilo se jim divoké táboření ve štolách, v jeskyních, v lese či v lomech. 

Mladé lidi také k Malé Americe přitahovaly legendy o Hagenovi, vojákovi německé armády, který po 2. světové válce ve štolách zůstal. 

Roku 1972 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český kras, sídlem Správy CHKO se stal jeden z domečků v Karlštejně. Tři profesionální pracovníci a řada dobrovolníků dostali na starost obrovské území a občas přicházeli "domluvit" divokým táborníkům na Malé Americe. Nutno přiznat, že částečně ve svých snahách omezit jejich aktivity měli pravdu. Na Malé Americe se docela dost lidí utopilo, zřitilo ze skály nebo zranilo ve štolách. Přesné údaje nejsou známy. 

Po roce 1989 tramping na Malé Americe téměř ustal. Místo mužů a žen v maskáčích začali přijíždět běžní výletníci, kteří zaplavili parkoviště u Velké Ameriky auty. Pohyb turistů mezi Malou a Velkou Amerikou připomíná komerční pochody na Sněžku či pod Staroměstský orloj. Druhou oblastí, kterou novodobí návštěvníci objevili, je Svatý Jan pod Skalou a Solvayovy lomy. Na nádraží v Karlštejně a v Srbsku dnes v pátek večer a v sobotu ráno je jen minimální množství osob vystupujících z vlaku. 

Pokud se chcete do štol vypravit, domluvte si tuto akci se společností Hagen. 

Podle dostupných dokumentů, například podle Plánu péče o Národní přírodní rezervaci Karlštejn z r. 2017, není známo, že by se na Malé Americe chystala nějaká větší změna v organizaci návštěvnosti. 

Platí tedy, že návštěvník v národní přírodní rezervaci má chodit jen po vyznačených trasách (což je u Malé Ameriky žlutá značka), nemá se přibližovat k okrajům lomových stěn, slézat k jezeru, koupat se v něm či neoficiálně vnikat do štol.

Podle:

Geologické lokality - Vyhledávání - Malá Amerika (geology.cz), 24. 7. 2022

Lomy Amerika – Vše o lomech Amerika (lomy-amerika.cz), 24. 7. 2022

Malá Amerika – Wikipedie (wikipedia.org), 24. 7. 2022