Zřícenina hradu Vízmburk

 Rozsahem nevelký, z hlediska architektonického ovšem neobvyklý až unikátní hrad Vízmburk postavil ve 13. století pan Tas z rodu erbu třmene na ostrohu nad řekou Úpou. Byl to chráněnec krále Václava II. a na jeho dvoře udělal úspěšnou politickou kariéru. Dotáhl to až na funkci královského podkomořího! Právě proto si mohl dovolit postavit hrad, který se z hlediska architektonického podobal hradům královským. Byť šlo jenom o miniaturu, měl honosně vyzdobený palác a samostatnou kapli s řadou zdobných architektonických prvků, svědčících o privilegovaném postavení šlechtice. Ve 14. a 15. století vlastnili Vízmburk páni z Dubé, v době husitských válek byl hrad opěrným bodem při výpadech husitských vojsk do Slezska. Tato skutečnost se nakonec stala hradu osudnou. Po skončení husitských válek slezská knížata hrad odkoupila a hned nato roku 1447 jej záměrně zbořila. 

Pozoruhodná je novodobá historie hradu. Roku 1972 začal na Vízmburku provádět archeologický výzkum profesor Antonín Hejna, rodák z nedaleké Úpice a přední český archeolog zaměřený na období středověku. Na zarostlém pahorku se sotva znatelnými antropogenními nerovnostmi chtěl odkrýt předpokládané základy zdí. K velkému údivu však ze země vykopal zdi v úrovni druhého podlaží vysoké až 8 metrů! Vše bylo po více než 500 let zavaleno a překryto troskami věže, která byla roku 1447 záměrně zbořena tak, aby poničila hrad a ten nemohl dále sloužit svému účelu. Hejnův objev se stal senzací evropského významu a soudobý tisk nazval Vízmburk Východočeskými nebo Podkrkonošskými Pompejemi. 

Smrtí profesora Hejny v roce 1986 archeologický výzkum na Vízmburku v podstatě skončil a najednou se nevědělo, co si počít s vykopaným hradem, který byl prohlášen za památku první kategorie. Obnažené zdivo z bílé opuky se vlivem povětrnostních vlivů začalo rychle rozpadat a sypat, mnoho dalších cenných odkryvů zničili návštěvníci. Například se jim podařilo zaházet vyčištěnou osmimetrovou studnu se zřídlem vody! Během několika let se zdi znatelně snížily a nově objevenému hradu hrozil další, v pořadí druhý zánik. Areál byl proto provizorně zastřešen, oplocen a zabezpečen proti vstupu. Státní památková péče si s Východočeskými Pompejemi více nedokázala poradit.

Zanedbané a znehodnocené archeologické nálezy se částečně podařilo zdokumentovat a zrestaurovat členy Sdružení pro Vízmburk, které bylo založené roku 2002 jako reakce na rychle se zhoršující stav hradní lokality. Od té doby postupně dochází k restauraci a konzervování zdí, čištění areálu, existují i plány na nové zastřešení. Vše jde ovšem velmi pomalu. Roku 2009 proběhla první návštěvní sezóna, v příkopu pod hradem se pravidelně konají různé kulturní akce v dobových kostýmech. Více o nich najdete na www.vizmburk.cz

Podle:

Durník Tomáš (1996): Encyklopedie českých hradů. - Libri. Praha.

Tabule naučné stezky "U nás" (vytvořena obcí Havlovice)

www.vizmburk.cz, 19. 4. 2013