Hlava, Vincenc

Popis

Vincenc Hlava byl jednou z nejvýraznějších a nejobětavějších postav českého lesnictví první poloviny 19. století. 

Vzdělání se mu dostalo v mysliveckém učení na panství Přimda, kde byl mj. vzděláván v pracích měřičských. Pak ho učil latině, němčině, matematice, zeměpisu i jiných vědách v rodném městě hořovický děkan.

Hlava se poté stává kancelářským praktikantem na komorním panství v Točníku, následně je písařem patrimoniálního úřadu na panství Veveří (na Moravě), a pak je lesním kontrolorem v Gsöhl na panství Ernstbrunnu v Dolních Rakousích. Hlava se při zaměstnání neustále soukromě vzdělával, zejména v matematice, geodézii a přírodních vědách, takže se r. 1807 přihlásil ke zkoušce pro dosažení místa c. k. krajského lesního komisaře u c. k. nejvyššího lovčího úřadu ve Vídni. Zkoušku složil s výtečným prospěchem.

Bylo mu sice slíbeno místo ve státní službě a Hlava dokonce opustil své zaměstnání, ale napoleonská válečná doba mu r. 1809 překazila růst kariéry. Místo nezískal. Vrací se tedy do soukromé sféry.

Postupně vystřídal post geometra na velkostatku Leopoldov na Moravském poli, lesmistra na panství Jaroslavice (zde se r. 1810 žení), až konečně r. 1813 je jmenován lesmistrem v Dačicích, kde teprve plně rozvinul svoji činnost organizační a vychovatelskou. 

Hlava jakožto člověk nesmírně vzdělaný poznal, že hlavní překážkou rozvoje lesního hospodářství je nedostatek řádně vzdělaných lesníků. Počkal si, až v Dačicích nabyde řádného uznání a autority. Tu si budoval mj. snahami o povznesení ovocnářství celého kraje, zřízením rozsáhlých školek a nabádáním k výsadbě ovocných stromů.  R. 1817 byl jmenován dopisujícím členem c. k. moravsko-slezské společnosti pro zvelebení zemědělství, vědy přírodní a vlastenecké a obdržel také pochvalné uznání od moravské zemské správy.

Tehdy v sobě cítil dostatečnou sílu k odvážnému kroku. Rozhodl se založit  školu pro výchovu lesnického dorostu. R 1820 měl "jen" 6 praktikantů, ale následujícího roku za pomoci majitele dačického panství, a za pomoci nejvyššího lovčího hraběte Hoyase, ustanovuje první českou lesnickou školu v Dačicích.  Roku 1822 má škola 20, r.1829 již 40 žáků; od r. 1825 je dvouletá. V prvním ročníku se žáci učili hlavně matematiku a fyziku, v druhém roce převládala praxe. 

Škola byla na svou dobu velmi slušně vybavena vyučovacími místnostmi, kabinety, knihovnou, měřickými stroji a pomůckami. Hlavovu školu vydržovali placením školného zámožnější žáci. Z veřejných zdrojů Hlava peníze nedostal. Do roku 1830 škola vychovala 251 lesníků, z nichž si mnozí dobyli vynikajícího respektu ve svém oboru.

Bez veřejné podpory ale nakonec byl Hlava nucen r. 1829 zavřít první ročník. R. 1834 požár zničil velkou část Dačic i budovu školu se všemi sbírkami i Hlavovým bytem. Na obnovu školy Hlava neměl sil. Ale neustává ve snahách o zavedení výchovy lesníků, např. 9. 5. 1843 se na valném shromáždění moravsko-slezské společnosti přimlouval za zavedení soukromého vyučování pro personál nižšího stupně v základních odvětvích lesnických.

Hlava se také pokoušel o mechanizaci prací v lese. Z r. 1817 je zmínka o jeho vynálezu, stroji na kácení dřeva, stromů o průměru 16 – 22 cm, sestrojil také strojek na setí semen, šindelku a stroj na vrtání rour.

Vincenc Hlava má pomník v Dačicích, který byl odhalen 1. srpna 1937. Hlavní projev tehdy přednesl profesor Vysoké školy zemědělské v Brně Ing. Dr. Rudolf Haša.

V průjezdu zámku ve Křtinách má Vincenc Hlava instalovánu pamětní desku. V tomtéž místě má desku také František Drtina, první státní tajemník Ministerstva školství a národní osvěty, který r. 1919 v Praze otevřel České vysoké učení technické.

Podle:

Truhlář, J. (2003): Památníky adamovských lesů, Primus Praha, s. 36

http://www.mezistromy.cz/cz/les/galerie-lesniku/hlava-vincenc, 9. 4. 2013