Mrštík, Vilém

Popis

Čtyři bratři Mrštíkové se narodili v Jimramově otci obuvníkovi a matce švadleně. František byl lékárníkem, Norbert překladatelem z ruštiny a polštiny a fejetonista, Alois publicista a spisovatel. 

V roce 1869 se Mrštíkovi přistěhovali do Ostrovačic u Brna. Pětiletý pobyt a milostná vzplanutí zapůsobily na Viléma jako inspirace k pozdější tvorbě románu Pohádka máje, zasazeného do přírody v okolí dnešní Podkomorské myslivny.

R. 1874 se rodina opět stěhuje, tentokráte do Brna. Alois a Vilém zde studovali – Alois učitelský ústav a Vilém gymnázium. Zatímco Alois se věnoval profesní dráze učitele, kdy r. 1889 byl jmenován správcem školy v obci Diváky u Hustopečí a zůstal tu až do své smrti, Vilém dokončil středoškolská studia v Praze na malostranském gymnáziu. Chtěl být malířem, ale to bylo nad finanční možnosti rodiny. Začal studovat práva, ale po roce studia zanechal a věnoval se literární tvorbě. Rodiče, žijící bydleli od r. 1884 též v Praze,  r.1889 se odstěhovali za Aloisem do Divák a v r. 1892 je sem následoval i Vilém. 

Oba bratři byli v Divákách nesmírně kulturně aktivní. Mimo jiné zde založili knihovnu a pověst kulturní vísky přitahovala k návštěvě vysoce věhlasné umělce (Leoš Janáček, Alois Kalvoda, Jaroslav Kvapil aj.). Mezi jejich přátele můžeme počítat i  Jožu Úprku, Josefa Merhauta a další. 

 Vilém na rozdíl od Aloise často cestoval, většinou do Prahy, ale r. 1896 podnikl cestu do Ruska. Již v době svých studií v Praze si oblíbil ruskou realistickou literaturu, zvláště Dostojevského a Tolstého. Z ruštiny také překládal.

Měl ale v oblibě i francouzský naturalismus, zejména Emila Zolu, kterého propagoval ve svých kritických statích. Angažoval se v obraně pražských historických skvostů před bezohledným bouráním. Na toto téma publikoval řadu článků v časopise Rozhledy a brožuru Bestia triumphans (1900), která  je spisem proti nekulturnosti pražského magistrátu.

Vilém Mrštík patřil k velmi plodným přispěvatelům kulturních i dalších novin a časopisů, patřily k nim Rozhledy, Světozor (zde mu r. 1892 vyšla poprvé Pohádka máje), Ruch, Lumír, Česká Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní listy, Pozor, Česká revue, Moravskoslezská revue. V letech 1907 až 1910 s bratrem Aloisem dokonce Moravskoslezskou revui redigoval. Beletristická tvorba Viléma Mrštíka oscilovala mezi impresionismem a realismem. 

Vilém Mrštík svůj život zakončil v Divákách sebevraždou.
     
Dílo

Část díla vznikla ve spolupráci obou bratrů Viléma a Aloise, část napsali každý samostatně.

Pohádka máje (poprvé časopisecky 1892, knižně 1897), částečně autobiografický román inspirovaný přírodou okolí Ostrovačic, o lásce studenta Ríši a dcery hajného Helenky z Podkomorské myslivny.

Santa Lucia (1893), též autobiografické prvky, o studentovi Jiřím Jordánovi, který přijíždí do Prahy z Moravy s velkými ideály, ale je zrazen, bez pomoci a zbaven iluzí zde umírá bídou.

Obrázky, Kniha cest - přírodní črty a obrázky s bohatými impresionistickými záznamy nálad, barev a dojmů.

Zumři, román vycházel po částech časopisecky, ale zůstal nedokončen, knižní podobu po autorově smrti připravil Karel Elgart Sokol, který nastínil  i dokončení románu podle Mrštíkových skic a vyprávění. 

Rok na vsi (1903-04) - společné dílo obou bratrů, románová kronika o životě na vsi na pomezí Slovácka a Hané (některé prameny tvrdí, že se jedná o Habrůvku v Moravském krasu, ale není tomu tak) od podzimu do podzimu. V díle se bratrů podařilo skvěle vykreslit postavy a venkovský život. Vilém se na díle patrně podílel zejména svojí silnou stránkou - impresionistickým líčením přírody.

Maryša (1894), divadelní hra, společná práce obou bratrů, vrchol české realistické dramatiky 19.století. Děj je velmi jednoduchý a logický, ale postavy jsou mistrovsky charakterizovány s psychologickou hloubkou, s využitím dialektu i písně a znalostí autorů o životě na moravské vesnici. Dívka se provdá proti své vůli za bohatého vdovce, přičemž je tak nešťastná, že se rozhodne manžela zavraždit jedem v kávě. Autoři zkritizovaly zejména vesnický společenský a životní řád, který poznamenal a zničil chování člověka. 

Podle:

http://www.mzm.cz/alois-a-vilem-mrstikove/, 21. 6. 2013