Knapp, Karel

Popis

Karel Knapp pocházel z rodiny berního úředníka. Do obecné školy chodil v Horažďovicích, na gymnázium do Písku a poté se rozhodl pro povolání lesníka. Odešel sice studovat práva na Karlovu univerzitu v Praze, ale záhy studia opouští a nastupuje na praxi na lesním úřadě města Písku. Pomáhal při revizním mapování píseckého katastru a při zakládání pozemkových knih.   Tehdy byl správcem píseckých lesů Josef Zenker, osobnost, která měla na další profesní vývoj Karla Knappa významný vliv. To se píše rok 1881.

Zenker Knappovi například půjčoval odborné knihy z vídeňské Vysoké školy zemědělské, jejichž studiem a přebíráním zkušeností od starších kolegů nahradil Knapp chybějící vzdělání. Jako samouk si doplnil všechny potřebné úřední zkoušky - pro myslivost, pro lesní hospodáře, pro civilní geometry. Často své starší kolegy zastupoval (např. od roku 1885 zastupoval onemocnělého lesního kontrolora a taxátora R. Zaffouka). Na jeho místo trvale nastupuje r. 1888, od r. 1893 zastupuje samotného Zenkera a když Zenker r. 1895 umírá, stává se Knapp nadlesním a správcem píseckých městských lesů. Po celých 30 let pokračoval v rozvíjení Zenkerova odkazu.

R. 1901 byl jmenován lesmistrem, r. 1917 lesním radou, r. 1924 vrchním lesním radou.

Byl neúnavným a pečlivým hospodářem. Za svůj život stihl omezit holoseče, trval na zachování jedlových a bukových porostů a snažil se o přirozené zmlazování lesa. Stejně ale jako jeho předchůdce se věnoval i výsadbě a pěstování cizích dřevin, hlavně douglasky. Přitom paseky vzniklé těžbou dřeva byly za jeho působení jen úzké. Nechal je zalesňovat přirozeným zmlazením s doplněním umělé výsadby, přičemž používal jedli, buk, méně pak modřín a dub. Dařilo se mu v lesích držet porosty s různými druhy dřevin a různého věku, o kterých správně předpokládal, že budou lépe odolávat škůdcům. Budoval lesní cesty a stezky a přístřešky pro návštěvníky, vysazoval aleje. Založil nádherný smíšený lesní sad Vyhlídky, lidově zvaný Amerika. Zasloužil se o vybudování přírodního divadla. Tvořil lesnické mapy, orientační plány lesů pro návštěvníky.              

Karel Knapp byl členem mnoha stavovských organizací a zakládajícím členem Československé akademie zemědělských věd.          

Velmi obsáhle se zapsal do dějin lesnických nauk, soupis jeho článků a pojednání čítá 57 položek. Publikoval ve vícero časopisech, např. to byl spolkový časopis České lesnické jednoty,  český lesník aj. Pronesl několik zásadních přednášek a sestavil řadu odborných posudků.       

R. 1900 Karel Knapp na světové výstavě v Paříži při rakouském oddělení uspořádal výstavku o českém lesnictví. Podobnou instaloval ještě jednou r. 1912 při příležitosti Dne české lesnické jednoty v píseckých městských lesích.    

Přitom ještě stihl věnovat se pedagogice. Pomáhal vychovávat lesnický dorost na střední škole v Písku.          

R. 1926 onemocněl zákeřnou chorobou, r. 1928 umírá v Písku, pohřben je na místním hřbitově u sv. Trojice. Lesníci z Vysoké školy zemědělské v Brně mu postavili v rámci tzv. Lesnického Slavína pomník nedaleko Olomučan.                 

Podle:  

http://www.lmpisek.cz/o-nasi-spolecnosti/pisecti-lesni-hospodari/karel-knapp, 28. 11. 2013              
http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/vzpominkova-slavnost-a790058, 30. 11. 2013