Kříž, Martin

Popis

Martin Kříž se narodil v Líšni v rodině malého zemědělce. S rodiči bydlel Na Městečku, dnes Nám. Karla IV. čp. 12.

V l. 1856-64 studoval v Brně na gymnáziu, pak právnickou fakultu v Praze, titul JUDr. získal r. 1871 ve Vídni. Občanským povoláním byl soudním úředníkem v Těšíně, Brně a Židlochovicích a od r. 1871 notářem ve Ždánicích. Do povědomí české kulturní a vědecké veřejnosti pronikl v oboru, který v něm podnítilo jeho bydliště. Líšeň leží totiž v těsné blízkosti Moravského krasu a Martin Kříž mnoho času věnoval bádání v něm a publikování výsledků práce.

Jeho prvním literárním pokusem byl fejeton v Moravské orlici r. 1864, který  se jmenoval Šumbera. Byla to doba, kdy mezi odborníky a veřejnost pronikaly výsledky výzkumů Jindřicha Wankela. Martin Kříž ještě jako student  pochopil, že Moravský kras je obrovskou příležitostí pro bádání. Již r. 1864 vydává v Purkyňově Živě první vědeckou stať O jeskyních moravských, kde souhrnně popisuje Moravský kras a v němž je mnoho poznatků, které již tehdy získal samostatným studiem. V první stati uznává, že největší výzkumy té doby již provedl Wankel a obrátil svou pozornost k literárnímu uvedení menších jeskyní, krasových dutin a propadání.

R. 1864 sestoupil do Macochy. Pak r. 1867 Kříž svoji první práci přeložil a uveřejnil v rozšířené podobě v němčině. Využil přitom dostupné údaje z hypsometrických měření Karla Kořistky, ale nemohl využít poznatky Mládkovy, které byly uveřejněny až r. 1868. Proto výškové poměry na několika fixních bodech, např. ve Sloupských jeskyních neuvádí přesně.

Jak uvádíme výše, dr. Martin Kříž byl civilním povoláním notář. Po r. 1867 pravděpodobně řešil existenční problémy, protože ve vědecké činnosti deset let nic nepublikoval. Ale v té době prováděl vlastní výškopisná měření na obrovském území Moravského krasu. Ve svém působišti ve Ždánicích zakoupil koně a vůz a jezdil s ním na výzkumy, které si sám financoval. Zaměřil dalších 164 bodů a jejich popis uveřejnil r. 1878 v díle O některých jeskyních na Moravě a jejich podzemních vodách. Tím skvěle doplnil své předchůdce Reichenbacha, Kořistku, Mládka, jakož i geodety Zeměpisného vojenského ústavu. Spolupracovníkem mu byl Florián Koudelka. Ve výzkumech jeskyní Kříž ale zůstával pozadu za Wankelem, i když mnohdy stál na prahu významných objevů. Následně se věnoval spíše řešení otázek geologických a paleontologických. Jeho životní dráha pokračovala výzkumem jeskyně Kůlna v l. 1878-85, jeskyně Kostelíček v l. 1884-85 (tak Kříž ve své práci Kůlna a Kostelík z r. 1889 nazval jeskyni Pekárnu), oblasti hradiště Staré Zámky (1890-1901), pracoval také v jeskyni Býčí skála a na nalezišti Předmostí u Přerova a v jeskyni Švédův stůl v l. 1904-05. Životní vědeckou dráhu ukončil vydáním knihy Beiträge zur Kenntnis der Quartärzeit in Mähren, což byla v podstatě učebnice o moravském diluviu.

Vědecký materiál z Křížovy celoživotní práce (např. kostry na 123 druhů savců, 52 druhů koster ptáků, obojživelníků a ryb), se stal základem soukromého muzea ve Ždánicích. Jeho přáním ale bylo, aby se stalo součástí Moravského zemského muzea. Přání mu slíbil vyplnit v pohřební řeči tehdy mladý Karel Absolon, vyplnil mu je hned o rok později, kdy Křížovy sbírky brněnské muzeum koupilo. Během II. světové války ale byly sbírky umístěny v zámku v Mikulově a shořely při požáru objektu, který založili nacisté při ústupu z města. 

Podle:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=206, 23. 12. 2014

http://www.muzeum-blansko.cz/vyznamne-osobnosti-blanenska/martin-kriz-1841-1916-/, 23. 12. 2014

Absolon, K. (1970): Moravský kras, I. díl, Academia Praha, s. 45