Nekuda, Vladimír

Popis

Vladimír Nekuda byl uznávaným českým archeologem a organizátorem kulturního a spolkového života. Jeho specializací byly především zaniklé středověké vsi, zabýval se zejména slovanským a středověkým osídlením.

V l. 1947-52 studoval klasickou archeologii a latinu na filozofické fakultě v Brně. Od r. 1959 do r. 1989 byl vedoucím oddělení historické archeologie Moravského muzea v Brně. Přispíval do mnoha časopisů, od r. 1969 řídil Vlastivědný věstník moravský, od r. 1969 sborník Archeologia historica, v letech 1979 - 2006 byl předsedou Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

V letech 1968-69 se angažoval v hnutí Pražského jara, proto mu  byly v letech 1973–1976 zastaveny jeho výzkumy a bylo zrušeno samostatné oddělení středověké archeologie v Moravském muzeu.

Vladimír Nekuda měl nepopiratelně obrovské zásluhy hned v několika oblastech.

V roce 1969 se stal vedoucím historického oddělení Moravského muzea v Brně a ihned začal s nápravou reputace Musejního spolku v Brně. Tento spolek byl vládnoucí garniturou vnímán jako sdružení staromilců odtržených od života a budování socialistické společnosti. Od roku 1954 začala korespondence spolku s tehdejším krajským národním výborem, která měla vyústit k zastavení činnosti. Spolek přežíval v zastrčené chodbě Moravského muzea, v roce 1960 dokonce přestal vydávat časopis Vlastivědný věstník moravský, který předtím vycházel 15 let.

Jakmile Vladimír Nekuda vstoupil do výboru Musejního spolku, založil novou koncepci  podle zásad moderní práce v muzeích, široce začal popularizovat výsledky práce spolku a na svou stranu získal velké množství regionálních badatelů. Na různých místech pomáhal zakládat vlastivědné kroužky. Spolkový časopis Vlastivědný věstník moravský začal znovu vycházet od r. 1964. Vladimír Nekuda doslova na "zelné louce" znovu vybudoval redakční tým a okruh dopisovatelů. Vládnoucí garnitura nakonec slyšela na základní fakt, který Nekuda přinesl, a tím byla demokratizace vědy, její přenesení mezi masy.

Musejní spolek pod Nekudovým vedením začal vydávat Vlastivědu moravskou. Její jednotlivé svazky vycházely již od roku 1897 a shrnovaly veškeré vlastivědné poznatky o jednotlivých okresech. Po II. světové válce r. 1948 vyšlo Novoměstsko a pak dlouhých 17 let nic. Čekalo se na novou "krev" a tou opět byla síla osobnosti Vladimíra Nekudy. Postupně za jeho vedení vyšlo 63 svazků o 24 900 stranách.

Protože Nekuda byl především archeolog, rozhodl se založit odborný časopis s touto problematikou. Sborníky se jmenovaly Archeologia historica. Byly zaměřeny na hmotnou kulturu středověku.

Nakonec po 25 letech vyjednávání se Musejní spolek přejmenoval na Muzejní a vlastivědnou společnost, která se stala pevnou součástí kulturního života v Brně a na Moravě. Jistě si dokážeme představit, že se tak stalo navzdory činům mnoha lidí, kteří tomuto procesu nepřáli a brzdili jej.

Jeho životním činem byl archeologický objev a výzkum zaniklé vesnice Pfaffenschlag u Slavonic, výzkum zaniklé vsi Mstěnice u Hrotovic a výzkum slovanského osídlení v Berlíně. O svých objevech napsal několik děl, např.

Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu (1961)
Středověká keramika v Čechách a na Moravě (1968), s K. Reichertovou
Středověká vesnice Pfaffenschlag ve světle archeologických výzkumů (1974)
Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů (1982)
Hrádky a tvrze na Moravě (1981), s Josefem Ungerem
Mstěnice, Zaniklá středověká ves u Hrotovic. (tři díly od r. 1985 do r. 2001)
Die Keramik vom Burgwall in Berlin-Spandau (1993)

Podle:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Nekuda, 14. 2. 2015

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10268, 14. 2. 2015