Víšek, Jan

Popis

Jan Víšek byl předním českým architektem. V době mezi světovými válkami a po druhé světové válce byl autorem několika pozoruhodných budov. Prosazoval zásady purismu a konstruktivismu, jeho budovy byly slohově čisté, harmonické, měly řád, zapadaly do tehdejších snah architektů zdůraznit funkci budov na úkor zdobnosti (funkcionalismus). Jeho život byl poznamenán snahami komunistického režimu o umlčení jeho práce.

Narodil se v jižních Čechách. V letech 1910-14 studoval na ČVUT v Praze. Po I. světové válce krátce působil v Praze na ČVUT jako asistent u profesora Petříka (v l. 1919-23). R. 1922 se vydává na studijní cestu do Rakouska, Itálie a Německa. Své působení v Praze zakončuje přestavbou Zemědělského muzea v Kinského sadech. Tato práce mu vynesla uznání doma i za hranicemi.

Roku 1924 přichází do Brna a zapojuje se do místního dění, díky kterému se město stalo střediskem funkcionalismu široko daleko. V letech 1924-26 byl smluvním architektem Státního pozemkového úřadu v kanceláři pro výstavbu Masarykovy univerzity v Brně; zakládá odbočku Klubu architektů a r. 1925 se dostává na další cestu do Německa, Švýcarska a Francie, kde se setkává s předními architekty Le Corbusierem a A. Perretem.

Jako jediný z českých architektů  vystupuje v rámci přednáškového cyklu "Za novou architekturu" s přednáškou "Zásady nové architektury". Kromě Víška tehdy v cyklu přednášeli J. J. P. Oud, W. Gropius, Le Corbusier, A. Ozenfat a Adolf Loos. Když Víšek r. 1926 odjíždí opět do Paříže, kde se setkává znovu s Adolfem Loosem, Le Corbusierem a A. Perretem, je po jeho návratu do vlasti o dalším profesním směřování nadaného architekta definitivně jasno.

Roku 1926 zakládá v Brně vlastní architektonickou kancelář a navrhuje v duchu puristických a konstruktivistických zásad projekty nesoucí jeho osobitý rukopis. Jednou z jeho prvních staveb je r. 1926 Kudelův dům na rohu ulic Klácelovy a Havlíčkovy v Brně. R. 1928 se spolupodílí návrhem úsporného dvojdomu na vytvoření výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách. Velice často pracuje pro investora MUDr. Václav Šilhana, jemuž navrhl známé gynekologicko-porodnické sanatorium v Brně, několik letních sídel v okolí Ivančic a zdařilou přestavbu statku z 15. století. Jeho dílem je brněnský nájemní dům s cukrárnou Kolbaba a další projekty.

Hodně se věnoval návrhu Národního divadla v Brně (v l. 1937-42 v rámci Družstva pro pro výstavbu Českého národního divadla v Brně).

Nejslavnějším jeho dílem v Brně je projekt Husova sboru. Tehdy se Víšek v architektonické soutěži umístil jako první před Bohuslavem Fuchsem a přesto, že zvítězil, musel odvážný návrh obhajovat ještě dva roky.

Po II. světové válce působí na ČVUT jako externí učitel. Dvakrát týdně cestoval letadlem mezi Prahou a Brnem na konzultace za studenty.  R. 1947 podnikl studijni cestu zaměřenou na divadelní architekturu do Francie, Švýcarska, Itálie, Dánska, Švédska, Holandska, Belgie a Anglie. To už se ale blížil kopnec Víškovy soukromé kanceláře. Po r. 1948 ji komunisté zavřeli, slavný architekt nastupuje do nově vzniklé organizace Stavoprojekt Brno, kde pracoval až do r. 1958. Byl sice jmenován generálním projektantem Státního divadla v Brně (dnes Janáčkova), ale komunisté mu měli za zlé zejména jeho dřívější členství v zednářské lóži a nakonec mu dovolili při stavbě divadla pracovat jen ve funkci externího experta. Také mu bylo zabráněno stát se řádným profesorem na ČVUT.

Podle:

http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=372, 24. 5. 2015

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_V%C3%AD%C5%A1ek_(architekt), 24. 5. 2015