Maška, Karel Jaroslav

Popis

Karel Maška studoval na reálce v Brně. Jeho prospěch byl vynikající, obdržel zvláštní čestné vysvědčení. Přírodopisu a fyzice ho učil Řehoř Mendel, kterému pomáhal s jeho pokusy. I později byl Maška se svým oblíbeným profesorem ve spojení a posílal mu výsledky svých prvních vědeckých prací.

Další osobností, kdo nasměroval budoucí Maškův život, byl Jindřich Wankel. Jemu Maška často pomáhal při výkopech i odborných pracích. V té době se na našem území nevyskytoval lepší přírodovědec a nadšený objevitel než právě Wankel. Lepšího vlivu než od Mendela a od Wankela se nemohlo Maškovi dostat.

Maška pak dva roky studoval tzv. inženýrskou školu v Brně na německé technice, poté odchází do Vídně na techniku a univerzitu. Při vstupu na vysokou školu do německého prostředí si nechal ke svému jménu zapsat i jméno Jaroslav, které nebylo možné přeložit do němčiny.

Na vysoké škole Maška získal aprobaci středoškolského profesora matematiky a deskriptivní geometrie pro české i německé školy, zvládl však i astronomii, anatomii člověka, český i německý těsnopis. Ovládal jazyky německý, francouzský, anglický a italský, naučil se základy latiny a řečtiny.

Jako profesor učil v Jihlavě a Znojmě, ale o prázdninách se vždy dostavil do Moravského krasu, aby pomáhal Wankelovi.

V l. 1878 – 91 působil v Novém Jičíně. Tehdy se nesmazatelně zapsal do dějin archeologie, protože se rozhodl prozkoumat vrch Kotouč ve Štramberku, přičemž objevil v jeskyni Šipka úlomek dětské čelisti neandrtálce, která se stala světoznámou (její stáří se odhaduje na 40 000 let).

R. 1882 se přidal k Wankelovi, který bádal a kopal tehdy nedaleko odtud, v Předmostí u Přerova. Naleziště oba badatelé prozkoumali společně.

Karle Maška jako první správně určuje r. 1890 polohu velkomoravského hradiště na Valech. Na jeho poznatek ale tehdy nikdo nebral zřetel. 

Maška v té době již měl děti, které začaly v Novém Jičíně chodit do německé školy. To se vlasteneckému otci příliš nelíbilo, a proto požádal o přeložení do jiného, tentokráte českého města. Požádal o ředitelské místo v Telči, a protože měl skvělé pedagogické výsledky, žádosti bylo vyhověno.

Od té doby kromě vyčerpávajícího úřadování ve škole neúnavně přednášel, jezdil na kongresy, určoval archeologicky zaslané i vlastní pílí vykopané předměty (jeho rukama např. prošlo asi 200 000 zvířecích kostí určených pro muzea). Je dochováno asi 2200 žádostí o určení sbírek posílaných z celého světa.

Za odprodej sbírek byly Maškovy nabízeny fantastické částky. On se však rozhodl jen za režijní náklady svoji sbírku odprodat Zemskému muzeu v Brně, kde kustodem byl tehdy mladý Karel Absolon.

Ten také skutečně Maškovu sbírku stěhuje z Telče do Brna, Maška, už jako důchodce, se přestěhoval za svou sbírkou do Brna a je jmenován přednostou geologicko-paleontologického oddělení muzea.

Jednoho dne se Maškovi jeho vášeň stala osudnou. V muzeu se z úsporných důvodů netopilo a prochladlé tělo slavného vědce nevydrželo srdeční záchvat.

Osud Maškovy sbírky je ale smutný. Za celou dobu předmnichovské republiky zůstala ve skladištích muzea. Za války byly německou správou nálezy z Předmostí převezeny na zámek v Mikulově z obav před leteckými útoky na Brno. Kvůli pořízení fotografické dokumentace se jich část vrátila do Brna.

Na konci války ale Kreisleitter Vogel nechal před útěkem německých vojsk mikulovský zámek zapálit. Maškova sbírka tím byla z větší části zničena. Část zachráněných předmětů, které byly tehdy v Brně, je vystavována v brněnské expozici Anthropos.

Dílo Karla Jaroslava Mašky v písemné podobě ale existuje. Čítá 86 spisů, pojednání a článků.

Podle:

Polák Vladimír (1985): Literární místopis okresu Blansko, Okresní knihovna v Blansku