Soukop, Jan Nepomuk

Popis

Jan Nepomuk Soukop byl žákem F. M. Klácela a F. Sušila. Od prosince r. 1849 byl kaplanem ve Sloupě (v Moravském krasu), od r. 1862 pak farářem v Doubravici nad Svitavou.       

Jeho prvním dílem bylo Kytečka ze Sloupu (1854), kde popsal Sloupské jeskyně a Macochu. Článek Novější přírodnická bádání v okolí Sloupském uveřejnil na žádost Jana Evangelisty Purkyně v časopise Živa. Pak r. 1858 v časopise Moravan, ročník VIII., byl uveřejněn jeho článek Macocha a její okolí, který je považován za prvního turistického průvodce Moravským krasem. R. 1859 článek vyšel jako samostatné dílo. Měl podobu knížečky o 71 stranách v červené vazbě s obrázkem Macochy na titulní straně, s obrazy a přílohami, které zobrazovaly Macochu, Punkvu, Sloupské skály, krápníky v Ochozské jeskyni.

Zajímavé je, že Soukop vnesl do odborné terminologie tradiční lidová pojmenování krasových jevů. V knížce se objevují pojmy hřebenáč, závrtek, propadání, východ vod, komín, žleb. Je známo, že některé se dostaly do české geomorfologické terminologie a udržely se tam. Neměly sice takové štěstí, jako pojmy ze slovinského nebo chorvatského krasu (polje, uvala), které se dostaly i do terminologie mezinárodní, ale již nikdo nesebere Soukopovi odvahu a prvenství v jejich použití. Navíc Soukop psal česky, čímž se stal zakladatelem české zeměpisné literatury o Moravském krasu. Předchozí díla byla psána latinsky nebo německy.

 A proč si Soukop mohl dovolit takto odborně publikovat? Byl spolupracovníkem Jindřicha Wankela, který veškerý čas věnoval objevům a přitom se ještě musel věnovat lékařské praxi. Na psaní článků neměl čas, úlohu propagátora Wankelovy práce, dnešními slovy „tiskového mluvčího“ zvládal Soukop dokonale.

Soukop vynikl i jako básník. Mezi jinými díly zaujme báseň Macocha o 148 verších, která pronikla do kalendářů, za 1. republiky byla tištěna i na pohlednice.

O tom, že Soukop byl váženým občanem a autorem, svědčí událost z oslavy jeho padesátin. Jako dárek dostal album se 243 fotografiemi a podpisy předních osobností tehdejšího kulturního života. Nechyběl mezi nimi např. Palacký nebo Rieger. Po smrti byl pohřben v Doubravici nad Svitavou, avšak r. 1927 byly jeho ostatky jakožto výraz úcty k cyrilometodějskému vlastenci převezeny na Velehrad.

Podle:  

Polák, V. (1985): Literární místopis okresu Blansko, Okresní knihovna v Blansku

Absolon, K. (1970): Moravský kras, I. díl, s. 43

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Nepomuk_Soukop, 23. 12. 2014

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=357, 23. 12. 2014