Cimrman, Jára
Dobře vymyšlená postava českého génia
- Datum a místo narození
- není známo
- Datum a místo smrti
- není známo
Popis
Úvod
Jára Cimrman je velmi populární česká postava vzniklá v hlavách pánů Zdeňka Svěráka, Ladislava Smoljaka, Jiřího Šebánka a dalších. Jejich vyprávění příběhů o Cimrmanovi se stalo dokonalou ukázkou, jak fikce může ovlivnit životy milionů příznivců herectví, recese a dobré nálady.
Jméno Jára Cimrman se poprvé objevilo roku v září roku 1966 v humoristickém pořadu Vinárna U Pavouka v Československém rozhlase. Tehdy jej představil Zdeněk Svěrák národu jako sochaře, který neúspěšně vystavuje v nafukovacím pavilonu předměty zdeformované jejich přejetím parním válcem. Později jeho životu byla věnována podstatná část repertoáru pražského Divadla Járy Cimrmana. Jméno vymyslel patrně Jiří Šebánek, není zřejmé, zda použil nějakou skutečnou předlohu, např. chomutovského hokejistu Zimmermana, dobrušského malíře Aloise Beera, moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského, vynálezce Jakuba Hrona Metánovského či cestovatele Jana Eskymo Welzla.
V říjnu roku 1966 pánové Svěrák, Smoljak, Šebánek a Čepelka ke krátké divadelní hře Akt přidali "přednášku" o životě a díle Cimrmana a měli základ úspěchu hotový. Jejich fikce se setkala s pozoruhodným úspěchem a masově se šířila ústním podáním, částečně i sdělovacími prostředky. Cimrman byl popisován jako český génius za svého života neuznaný, který zasáhl do mnoha oborů lidské činnosti a procestoval všechny kontinenty.
Životopis
Životopis českého génia se opírá o výzkumy prováděné jeho příznivci, kteří po něm pojmenovali pražské divadlo. Stále nejsou spolehlivě doloženy všechny kapitoly Mistrova života a občas někdo objeví nové skutečnosti.
Jára Cimrman se narodil pravděpodobně ve Vídni někdy mezi roky 1850 až 1895, údajně za mrazivé noci v únoru, další podrobnosti nejsou známy. Důvody jsou dva: stálá opilost vídeňského matrikáře Huscha a úspěšné utajení data svého narození samotným Cimrmanem.
Dětství měl ve Vídni Cimrman smutné. Otec, krejčí Leopold Cimrman, byl rodilým Čechem, tudíž syna posílal do české školy, zatímco matka, rakouská herečka Marlen Jelínková, stála jedině o školu německou. Cimrman během života se ale stále cítil být Čechem, jak ostatně o tom vypovídá poslední zápis z jeho deníku, kdy vyjadřuje vidět svou vlast Böhmen.
Ani v dospívání se situace nezlepšila. Cimrmanovi rodiče chtěli, aby Jára donosil šaty po starší sestře Luise, a proto před ním tajili, že je chlapec.
Další kapitoly života Cimrman strávil cestováním a uplatňováním své geniality. Je jen málo oborů lidského vědění a činnosti, kam jeho duch nezasáhl. Byl cirkusovým dramaturgem, spisovatelem, básníkem, kočovným dentistou, polárním badatelem, jako samouk zvládl gynekologii, byl také kapelníkem, vynálezcem, konstruktérem a psychologem. Procestoval přitom všechny kontinenty (severní pól omylem minul o 7 metrů) a stihl založit několik škol, neboť byl i vynikající pedagog. Například ve Vídni jsou v jeho době jeho zásluhou založeny škola kriminalistická, hudební a baletní, osobně reformoval školství v Haliči. Osobně také učil následníka trůnu Ferdinada d´Este. Podařilo se mu jako pravému vlastenci v dětech vyvolat nenávist k habsburskému mocnářství, což vyústilo, jak je známo, atentátem na jeho žáka.
Když zrovna neučil, zvládal udílet rady. Spolupracoval s Antonem Pavlovičem Čechovem nad jeho dramaty a navíc mu pohnojil Višňový sad. Také si dopisoval s G. B. Shawem, ale historici nedoložili, zda dotyčný Ir na korespondenci odpovídal. Inženýru Eiffelovi pomohl vyřešit statiku jeho rozhledny, Beethovenovi zásadně ovlivnil jeho Osudovou, Josefu Václavu Sládkovi zjemnil jeho verše. Před jeho zásahem chtěl Sládek např. publikovat čtyřverší
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
tu starý vodník s rusalkou
chce do studánky vlézt.
Dodejme, že nejen radou byl nápomocen, ale často fyzicky přiložil ruce k dílu. Průzkum radioaktivity manželů Curieovým nastartoval tím, že jim do sklepa osobně nanosil 45 tun smolince z Jáchymova. Zdroje neuvádějí, jak tato "porce" případně ovlivnila Cimrmanovo zdraví.
Vynálezy a tvorba
Cimrmanovy vynálezy zahrnují široké spektrum činností a vědění. Připisuje se mu vynález jogurtu, járovky (pupík na Edisonově žárovce), CD (Cimrmanův disk), vzducholodi (spolu s hrabětem Zeppelinem), dvoudílných pavek, treter Koniášek s hřeby dovnitř, pětitaktního motoru (sání, stlačení, výbuch, výfuk a odpočinek), fivecyklu, vysejvače, rogala, kolečkových bruslí atd.
Cimrmanova tvorba zasáhla do prózy, poezie, dramatu, odborné literatury, pohádek, hudby a výtvarného umění. Jmenujme alespoň některá díla. Nejdříve k odborné literatuře. Patří sem Projekt Panamského průplavu sepsaný pro americkou vládu, dentistická příručka Zuby, pohroma huby, Projekt Muzea Kolumbova vejce, cestopis Polární bludný kruh, etnograficá studie Národy a pronárody, instruktážní brožura Sebeobrana na ulici, v domě, všude a mnoho dalších. V próze zanechal Cimrman jen několik děl, nejzdařilejší je patrně Dědeček ovlivněný Boženou Němcovou a její Babičkou. Věnoval se okrajově i próze pro děti, kde se jeho tvorba týká zásadních témat života. Cimrman si v ní na nic nehraje, je nadčasový a nic neskrývá. Už názvy jsou dostatečně přesvědčivé k tomu, aby pro dílo sáhlo do knihovničky každé dítě: Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Jak chudák do ještě větší nouze přišel, Kašpárkův hrobeček, pohádkový horor O třinácti tchýních, Malé maléry (Jak stařeček měnil, Jak se šel tchoř vycpat, Jak to vzal jezevčík zkrátka, O dvouhlavé princezně a bezhlavém rytíři). Z rozsáhlé tvorby poezie jmenujme alespoň Baladu o kuplířce z Frýdlantu a sbírku Divoké větry, z písní prvotinu pro svou sestru Nechoď domů opilá a Elektrický valčík.
Co ovšem naprosto zásadně ovlivnilo českou tvorbu na následující dlouhá léta až do současnosti, jsou Cimrmanovy divadelní hry, které jsou dodnes uváděny a dočkaly se mnoha repríz: Afrika, Akt, Blaník, Dobytí severního pólu, České nebe, Jak jim to Ježíšek nedaroval, Němý Bobeš, Posel světla, Vražda v salonním coupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Lijavec a mnoho dalších.
Cimrman byl i úspěšným malířem, škoda však, že jeho vrcholné dílo - epopej o dvanácti plátnech Pokojíčky zmizelo a nebylo dosud nalezeno.
Cimrman se dožil počátku první světové války. Za místo jeho stáří je označována pojizerská obec Liptákov, kde se r. 1966 našla truhla s jeho pozůstalostí, nebo starobinec ve Frymburku. Některé zdroje uvádějí, že Cimrman žil a tvořil i v době první světové války.
Po r. 1966 při studiu pozůstalosti vyplouvá na povrch mnoho kapitol z Mistrova života tak, jak je objevují především představitelé Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která obnovuje jeho duchovní odkaz. Například teprve v 21. století vyšla najevo příhoda dokládající, jak často Mistr zažíval útrapy a nepochopení. Jsa bez jízdenky a nepoznán, byl vyhozen z vlaku uprostřed lesů na pusté železniční zastávce Kaproun, jak o tom píšeme na tomto webu na jiném místě. Zasloužil si proto přímo u kolejí vybudování pomníku, aby si veřejnost příhodu na věčné časy pamatovala a ke svým geniálním příslušníkům se chovala s uctivostí.
Odkaz
Dnešní česká společnost se naštěstí k Mistrovi chová již s úctou. Jsou po něm v několika českých městech pojmenovány ulice, například v Olomouci, v Roztokách či v Brně. Pozadu nezůstávají jeho ctitelé v menších sídlech: např. v Tišnově mají "Chodníček Járy Cimrmana", na úbočí Sýkoře naučnou stezku věnovanou Mistrovu dílu, ulice jeho jména jsou v Horšovském Týně, v obci Homole a v obci Kunice. V Lipníku nad Bečvou po Mistrovi pojmenovali nábřeží, jemuž chybí jediné - řeka.
V Březové nad Svitavou byla otevřena unikátní Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana, z níž je překvapivě opravdu něco vidět.
Odborníci se často přou o Mistrovu podobu. Kdo se chce o ní dozvědět víc, nechť navštíví myslivnu pod vrcholem Sýkoře, kde je Mistr zpodobněn na bustě, jejíž rysy jsou "strhané". Podobný reliéf putoval r. 2005 na výstavě po celé naší vlasti.
Velké pocty se Cimrmanovi dostalo r. 1998, kdy po něm byla pojmenována planetka objevená na Kleti astronomem Zdeňkem Moravcem dva roky předtím.
Veřejnost je českému géniovi velmi silně nakloněna. Lidé mu dokonce věnovali mnoho hlasů v celonárodní televizní soutěži Největší Čech roku 2005. Česká televize ale po konzultacích s BBC, držitelkou práv na vysílání, nakonec účast fiktivní postavy zakázala a počet hlasů pro Cimrmana se tak nikdy nedozvíme. A je lhostejné, že v Británii se při stejné anketě do první stovky dostal král Artuš, o němž je současná věda přesvědčena, že nikdy neexistoval.
Na motivy Cimrmanova života byly natočeny velmi úspěšné filmy Jára Cimrman ležící, spící (Svěrák, Smoljak) a Nejistá sezona.
Podle:
http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1ra_Cimrman, 14. 3. 2015
Lexikon hvězd, Jára Cimrman (rok nezjištěn), In: Story (číslo nezjištěno), Praha, str. 27-28