Lolek, Stanislav

Popis

Stanislav Lolek se narodil u Mohelnice, vystudoval lesnickou školu v Písku a poté nastoupil jako lesní adjunkt na velkostatku Lnáře, kde si velmi oblíbil zdejší krajinu. Pro velkostatek kreslil mapy, které zdobil figurkami. Jeho výtvarného talentu si všiml lesní rada Theodor Mokrý a doporučil mu, aby se dal na dráhu malíře. Lolek tedy po třech letech působení na velkostatku dal výpověď a s podporou Mokrého nastoupil r. 1895 studia na pražské AVU. Zde se učil krajinomalbě u prof. Julia Mařáka, podobně jako kupříkladu Antonín Slavíček, František Kaván či Alois Kalivoda. Určitou dobu sdílel na pražských Vinohradech atelier s malířem Lebedou, který jej také částečně výtvarně ovlivnil. První jeho zralá díla jsou inspirována jižními Čechami, jsou to převážně krajiny. Za studií prof. Mařák zemřel, Lolek absolvoval r. 1901 u Ottenfelda, pak ještě odešel na dva roky do Mnichova studovat grafiku, v níž dosáhl skutečného mistrovství, nicméně se jí věnoval jen krátce do r. 1914.

Lolka samozřejmě pobyt v Mnichově velmi ovlivnil, neboť zde zhlédl velké množství výstav. Po návratu domů se účastnil dění ve spolku Mánes a v Klubu přátel umění v Brně, později spoluzakládal Sdružení výtvarných umělců moravských (1907). Roku 1903 namaloval první mistrovská díla, obrazy „Na pastvě" a „Po krupobití".

Věnoval se převážně krajinomalbě, maloval také lesní zvěř v Čechách, na Moravě a v Polsku. Se svým přítelem z Akademie Antonínem Slavíčkem navštívil Paříž, kde studoval díla francouzských impresionistů, společně s ním procestoval i severní Jadran. Přátelil se také se známým ilustrátorem Adolfem Kašparem, s nímž na jaře 1903 zavítal do Lnář, aby zde kreslili vnučku slavného loutkáře Arnoštku Kopeckou, která v sále hostince "Na Panské" hrála loutkové divadlo. Pro místní ochotnický spolek namalovali oponu s pohledem na Lnáře.

Po r. 1905 se Lolek stává postupně impresionistou. Jsou pro něj typické prozářené parky, kmit paprsků v zahradních restauracích a na lázeňských promenádách, luční i lesní motivy se zvěří.

Roku 1931 byl Lolek za podpory Theodora Mokrého jmenován řádným členem České akademie výtvarných umění. Zbytek života strávil v Uherském Hradišti na Slovácku, kde také zemřel.

Ještě jako lesnický adjunkt vytvořil svoji nejslavnější kresbu chytré lišky, o jejíchž kouscích slýchal z vyprávění starších hajných lnářského velkostatku. Netušil tehdy, že se kresba dostane až k Rudolfu Těsnohlídkovi, který k ní napsal slovní doprovod, jež se stal podkladem libreta proslulé opery Leoše Janáčka "Příhody lišky Bystroušky".

Zajímavé je, že k Lolkovu odkazu se hlásí hned tři místa. Jednak jsou to Bílovice nad Svitavou se svou hájovnou Lišky Bystroušky, avšak je zřejmé, že liška Bystrouška, ačkoli je barvitě popsána Těsnohlídkem, ve skutečnosti v bílovické hájence nežila.

Dále se k Lolkovu odkazu hlásí Lnáře, kde byl Lolek zaměstnán jako lesní adjunkt. Zde měl Lolek slyšet příhody chytré lišky od starších lesníků.

A konečně další zdroje uvádějí jako krajinu Lolkovy inspirace střítěžskou hájovnu u Vacetína západně od Loštic. Tady byl Lolek na lesnické praxi od r. 1889 a příhody mu měl vyprávět hajný Gustav Kořínek. Zde je dokonce na hájovně pamětní deska jakožto památka na skutečný domov lišky Bystroušky, je tu naučná stezka věnovaná slavné lišce a v Lošticích se podle lišky jmenuje jedna kavárna.

Tak si vyberte...

Patrně nejvíce ale Lolek proslul jako ilustrátor Kiplingovy Knihy džunglí (1909) a samozřejmě Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky (1920), mezi myslivci je znám jeho posmrtně vydaný Lovecký deník (1947).

Lolkova studánka se nachází poblíž Resslovy hájovny nedaleko Bílovic nad Svitavou.

Podle:

http://tvrz.lnare-obec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200053&id=1202&p1=1316, 12. 3. 2012

http://www.marold.cz/lolek-stanislav-1873-1936, 12. 3. 2012

Sekera, Jiří (2000): Rybníky na Blatensku, Blatná.

www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/lnare/lolek.htm, 12. 3. 2012

Truhlář, J. (2003): Památníky adamovských lesů, Primus Praha, s. 107

http://spqo.cz/content/pravnucka-lisky-bystrousky-se-vraci-do-lostic, 17. 4. 2013