Rula

Popis

Rula je přeměněná (metamorfovaná) hornina. Patří k horninám, u nichž proběhla intenzívní metamorfóza. To znamená, že původní hornina se postupně ocitla ve velkých hloubkách, kde panují vysoké teploty a vysoký tlak. Nedošlo k úplnému roztavení minerálů anebo ke změně jejich složení, "pouze" se změnil jejich vzhled. 

Ruly vzniklé z původně usazených hornin se nazývají pararuly, ruly vzniklé z původně vyvřelých hornin se nazývají ortoruly. 

Mineralogické složení rul je podobné jako u žuly: křemen, slída a živec v různém poměru a za přítomnosti dalších minerálů, např. granátů, grafitu,...

Podle obsahu minerálů se také odvíjí barva ruly. Převládají hnědé nebo šedé odstíny. 

Rula má obvykle rovnoběžnou stavbu (břidličnatost). Jednotlivé vrstvy jsou buď rovné nebo zvrásněné. Tvary vznikly tak, že nerosty v původní hornině se vyskytující rovnoměrně, se podle různých teplot tání natavily, seskupily a ve vrstvách se postavily kolmo na hlavní směr tlaku. Právě břidličnatost činí z ruly mnohdy krásnou horninu. Podle toho se pak rozlišuje rula zrnitá, kde nedošlo k výraznému uspořádání do vrstev, pak rula plástevná, v níž jsou souvislé pásky slídy, rula okatá s čočkami světlých nerostů, rula stébelnatá s dlouhými sloupci vrstev atd. 

České a slovenské označení horniny slovem rula pochází z němčiny (podle města Ruhla). Ironií je, že němčina používá označení "gneis" podle slova "jiskřit". 

Rula je jednou z nejběžnějších hornin na Zemi. V Česku se vyskytuje v geologicky starých oblastech, které prošly metamorfózou a používá se pro ně název krystalinika. 

Ačkoli rula hezkým vzhledem mnohdy svádí k mnohostrannému využití, opak je pravdou. Pro šperkařství je příliš křehká, tato vlastnost jí brání i pro drcení na štěrk, který má být pevný, v rámci určité frakce dále se nedrolící. Také snadno zvětrává, takže se moc nehodí ani jako stavební kámen. Přesto se používá místně ve všech výše jmenovaných oborech. 

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rula_(hornina), 6. 3. 2020