Návětrná strana a závětrná strana, srážkový stín

Popis

Když budete mít štěstí, pak na horách někdy zahlédnete  zajímavý pohyb oblačnosti, díky kterému pochopíte jevy, které vám bez bližšího vysvětlení vykládali učitelé ve škole. Říkali, že jedna strana hor je vždy deštivější než druhá. Pokud například směr převažujících větrů je od západu na východ (jako v ČR), pak západní svahy hor mají roční srážkový úhrn vyšší než svahy východní. Svahy "vystavené" náporu větru se nazývají návětrné, svahy "schované" před větrem závětrné. O krajině "za horami", která je před větry "schována", hovoříme jako o krajině ve srážkovém stínu.

Proč má obvykle jedno úbočí hor vyšší roční srážkové úhrny než druhé?

Pro výklad doporučujeme sledovat první snímek v naší fotogalerii. Návětrná a závětrná strana existuje i na tak malém "kopečku", jako je Javořice. Převažující směr větrů je od západu k východu, tedy na snímku zleva doprava. Oblak nasycený vodní párou přechází vrcholový hřbet Javořice.  Při výstupu se v oblaku snižuje teplota, kapky vody se srážejí a vypadávají na zem. To je návětrná strana. Jakmile oblak překoná hlavní hřbet, začne klesat, teplota se v něm zvyšuje a voda se odpařuje. To je závětrná strana, kde prší méně nebo vůbec. V nižších nadmořských výškách se oblak úplně rozpustí a na východ od Javořice "nemá z čeho pršet". To je srážkový stín. 

Pochopitelně, že předchozí výklad funguje jen zčásti. Klidně se může stát, že momentální směr větru je opačný než je celoroční obvyklý režim. Pak se návětrná a závětrná strana "prohodí". Ale také se může stát, že přecházející oblak je tak silně nasycen vodní párou, že na vypadávání srážek místní tvar pohoří nemá takřka žádný vliv a velikosti srážkových úhrnů pak nemusejí záležet na tom, co je obvyklou závětrnou a a co návětrnou stranou.