Písečný přesyp, písečná duna

Popis

Písečná duna nebo písečný přesyp jsou dva pojmy, které v geologii a v geografii splývají. Jsou to  nahromadění (akumulace) větrem přemisťovaného písku, může to být malý útvar až kopec  několik metrů až několik desítek metrů vysoký, který je protažen kolmo ke směru převládajících větrů. Návětrná strana přesypu má mírný sklon, větrem hnané částice po něm šplhají skokovými pohyby (saltací) vzhůru. Závětrná strana je příkrá, pískové částice tu spadnou dolů. Současně se celý tvar stěhuje po směru větru. Malé duny v řádu metrů se stěhují docela rychle, mohou měnit svoji polohu a tvar i "přes noc", rychlost stěhování velkých dun se počítá v metrech za rok. 

Duny se na Zemi vyskytují obvykle na písčitých pouštích nebo u písčitých mořských břehů. 

Duny jsou zdánlivě bez života, ale ve skutečnosti jsou domovem pro několik druhů rostlin a živočichů. Jejich výskyt a druhová pestrost je ale také dána i šířkovým pásmem a mikroklimatem, které na duně panuje. 

V geologii se podle tvaru a velikosti duny rozlišují takto:

Písečné návěje a závěje: malé akumulace písku, které vznikají před překážkou a za ní. Překážkou může být například rostlina. 

Barchany jsou duny, které mají v půdorysu tvar půlměsíce. Střed je protáhlý kolmo ke směru převládajícího větru, krajní špičky směřují po větru. 

Příčné duny vznikají splýváním většího počtu barchanů

Podélné duny vznikají částečným zastavením barchanů na překážce (keř, skalka, stavba). Druhý konec duny je "volný" a pohybuje se, může rotovat a stává se sejfovou dunou. Splýváním sejfových dun vznikají velké podélné duny.  

Ergy, tj. písečná moře jsou složitým komplexem podélných i příčných dun. 

Na všech předchozích typech dun se vyskytují jemné prohlubně zvané čeřiny, které také vznikají činností větru. 

Pokud se pohyb aktivní duny zastaví, výsledkem je fixovaná duna. Někdy se to stane změnou klimatických podmínek, kdy ustanou větry nebo vítr nemá dost síly, aby "s dunou pohnul" nebo dojde "zásobárna písku", který se větrem k duně žene. Velmi často dunu fixují lidé výsadbou vegetace. Příkladem aktivní duny je Dune du Pilat ve Francii, příkladem fixované duny je písečný přesyp u Vlkova v jižních Čechách