Závrt

Popis

Závrt je prohlubeň, sníženina (deprese) kónického tvaru, nejčastěji připomínající nálevku nebo mísu, která se vyskytuje obvykle v krasových územích. Průměr závrtu bývá od několika metrů do více než 1 km, hloubka od několika do 300 metrů.

Závrty vznikají obvykle postupným rozpouštěním vápence na puklinách působením srážkové vody v místech jejího intenzívního vsaku do podzemí. Vápence pak na povrchu ubývá a vzniká deprese. Závrty se různou rychlostí rozšiřují či prohlubují, mohou však mít i poměrně stabilizované rozměry nebo dokonce mohou zanikat tím, že se zarovnávají akumulací vodou přineseného materiálu. Mohou ale vzniknout i náhle, např. řícením skal kolem jednoho středového bodu, např. propadnutím stropu jeskyně až k povrchu. Můžeme se setkat i se závrty, které vznikají postupným propadem nekrasových hornin v poloze nad vápencem, který podléhá krasovění.

Vzhledem k tomu, že závrty vznikají nad puklinami, lze podle jejich výskytu v řadách nebo ve skupinách usuzovat na průběh podzemních prostor (jeskyní).

Dno závrtů buď připomíná nálevku, kde není patrný odvod srážkové vody do podzemí anebo se na dně závrtu vyskytuje horní vchod do jeskynních prostor. Často jsou vchody zaplaveny usazeninami o různé mocnosti. Na jiných místech se vyskytující mísovité závrty jsou často pokryty druhotnými materiály (např. hlínami) do různé výše. Dno závrtu může také být zaplaveno vodou, a to buď periodicky (např. při vyšších srážkách) nebo trvale. 

V případě, že se závrty během geologického vývoje zahlubují a spojují, může pak vzniknout rozsáhlá terénní deprese s nerovným dnem, kde původní závrty splývají. Tato deprese se nazývá uvala.