Zřícenina hradu Pyšolec

Zbytky zdí v "dobrodružné" krajině u Vírské vodní nádrže


Mohutné příkopy a zbytky zdí ve členitém terénu okraje Českomoravské vrchoviny nedaleko Vírské přehrady - to je Pyšolec, zřícenina hradu, který rozhodně stojí za návštěvu. 

Je pozůstatkem rozsáhlé raně gotické stavby, která byla postavena zřejmě již ve 13. století, nejpozději na začátku 14. století. Písemně je Pyšolec doložen k r. 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodává Ješkovi z Kounic. Již tehdy byl hrad v sutinách. Smlouva hovoří o tom, že pokud jeden z jejích účastníků zemře, náleží hrad druhé straně. Ješek skutečně brzy po koupi umírá a hrad se vsí se vrací k pernštejnskému panství. R. 1359 Filip hrad i blízké okolí vyměnil za pozemky v Dunajovicích s markrabětem Janem Jindřichem. Nový majitel hrad obnovil.

Pak poměrně rychle hrad střídal majitele (jednu dobu jej vlastnil Jošt Lucemburský), přičemž někdy sloužil jako zástava, ale vždy jej Pernštejnové toužili dostat zpět. Vilém II. z Pernštejna se hrad na začátku 15. století pokusil dobýt. Legálně jej Pernštejnové získávají r. 1446 od pánů z Lomnice. Hrad ale poté nevzkvétal. Buď byl pobořen za česko-uherských válek v polovině 15. století nebo jej majitelé opustili a nikdy úplně nedostavěli. 

Areál má tři části.

Za prvním příkopem vstupujeme na první předhradí dříve obehnané mohutnými hradbami. 

Za předhradím byl strmý hřbet přerušený dalším příkopem, který byl vylámán ve skále. Za ním se nacházelo druhé, plošně méně rozlehlé předhradí chráněné jak příkopem, tak náspem. Odtud vedl před další příkop most k vlastnímu hradu. Ve stěně příkopu jsou dodnes patrné opěrné zdi, nad nimiž byl most postaven. 

Hradu dominovala 11 m vysoká věž obehnaná hradbou. Za věží byla hluboká skalní studna a za ní budova, nejspíše hlavní palác, který byl s věží spojen dřevěnou pavlačí a postaven na úzkém terénním výběžku kolmo k ose ostatních hradních staveb. Jeho zeď byla zajištěna mohutným pilířem. 

R. 2012 byl publikován článek, který popisuje nález středověké vápenické pece s výrobním areálem asi 300 metrů jihozápadně od hradu. 

Na rozdíl od nedalekého Zubštejna není na Pyšolci vůbec žádný rozhled. Zřícenina je obklopena lesem. 

Podle:

Hosák L., Zemek M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Svoboda Praha, str. 199

https://www.hrady.cz/index.php?OID=256, 27. 5. 2020, text na tomto serveru je doslovně opsán z předchozí knihy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pyšolec, 27. 5. 2020
     


Umístění

GPS souřadnice

49°32'40.172"N, 16°20'7.576"E

Adresa

Vír 592 66

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Vír
Nadmořská výška
467 m.n.m.
Základní číselné údaje
První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanice se jmenuje Bystřice nad Pernštejnem. Za výchozí bod si také můžete zvolit žst Nedvědice, obojí na trati Tišnov - Nové Měto na Moravě - Žďár nad Sázavou. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší autobusová zastávka se jmenuje Vír, U Šťastných. Jedou sem autobusy z Nedvědice, žst, z Bystřice nad Pernštejnem, aut. st. (tedy nikoli od vlaku), ze Ždáru nad Sázavou nebo z Olešnice. V pracovní dny je spojení v malé frekvenci spojů, v sobotu a neděli sem vedou své linky autobusoví dopravci velmi sporadicky. 

Příjezd osobním autem, parkování

Ve Víru zaparkujte u lávky přes Svratku. Na druhou stranu ke zřícenině vede červená značka. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Autobus může zaparkovat ve Víru. 

Přístup pěšky

Poblíž zříceniny vede červená značka Vír, lávka - Pyšolec, zříc.,odb. - Zubštejn - Pivonice. Ke hradu se dostanete po červeně značené odbočce. Z Víru celkem asi 2 km do kopce, z Pivonic nejdříve na Zubštejn do kopce a pak převážně z kopce, celkem asi 3,5 km. 

Příjezd na kole, parkování kol

Pro kola nevhodný terén.

Poznámky pro vozíčkáře

Pro vozíčkáře nedostupné.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu