V jižní částí Moravského krasu se poněkud stranou zájmu turistů nachází vápencová plošina Skalka s několika zajímavými krasovými jevy. "Skalkou" je označován plochý kopec s relativně značným převýšením oproti okolnímu terénu zhruba mezi obcemi Březina a Ochoz u Brna a samotou Nový Dvůr. Ze západu Skalku ohraničuje Březinské údolí se silnicí II. třídy Brno - Jedovnice, z východu Novodvorské údolí s místní lesní silnicí. Území ležící na východ od Novodvorského údolí je již nekrasové. Zatímco Ochoz u Brna má nadmořskou výšku okolo 380 m, vrcholové partie Skalky mají 450 - 478 m. Na Skalce se nachází jen několik drobných jeskyní, což vede mj. k úvahám, že hlavní krasový systém Skalky leží ještě neobjeven hluboko v masívu kopce. Jednou z nejzajímavějších lokalit je veřejnosti nepřístupný Novodvorský ponor a jen asi 50 m od něj jeskyně Ve Skalce. Obě lokality běžný turista může navštívit jen "svrchu".
Novodvorský ponor je propadáním povodňových vod potoka, který odvádí vody od blízkého pole jen velmi krátkým tokem. Vody v krasovém podloží vyhloubily povrchovou depresi, z níž vede dolů svislý komín. Hloubka dosud objevených prostor je asi 20 m, délka chodeb cca 40 m. Aby jeskyně v ponoru nebyla zaplavována při povodních, jeskyňáři nad ponorem odvedli přehrazením koryta vody do jiných míst. Použili na to vytěžené sedimenty z jeskyně. O průzkum lokality se stará Speleohistorický klub Brno, který má nedaleko odtud základnu, dřevěný srub. U srubu se nachází jeskyně Ve Skalce délky cca 5 m, kterou vytvořily svahové vody na tektonické poruše. Na Novodvorském ponoru nikdy nebyly provedeny barvicí zkoušky, takže není známo, kde se vody opět objevují na povrchu. Snad až ve vývěrech Říčky? Nebo jinde v údolí Říčky, např. pod Hádkem?
Jeskyni Ve Skalce a ponor objevil r. 1951 Ladislav Slezák. pod jeho dohledem pracovala v jeskyni skupina Speleohistorického klubu v Brně. Do literatury se jeskyně a ponor dostaly r. 1967 zásluhou Jana a Petra Himmelových, kteří tu ale neprováděli výzkum.
Roku 1983 podnikla skupina Speleohistoriického klubu první výzkum ponoru, ale nepořídila z něj žádnou dokumentaci, takže neznáme pravdivost ústních tvrzení o tomto roce. Ví se ale, že sonda do ponoru dosáhla hloubky 2 až 5 m, byla vydřevena, ale při každé povodni byla poničena.
R. 1989 se domluvila skupina jeskyňářů na založení odbočky, která bude pracovat na objevení hydrologického (současného nebo paleohiistorického) systému odvodňování masívu Skalky. Nejvhodnější postup byl zřejmý: postupovat přes Novodvorský ponor.
Po rozšíření sondy a odtěžení sedimentů pronikli jeskyňáři v květnu r. 1990 do dosud neznámých volných prostor. Nově objevená jeskyně sleduje tektonickou poruchu jihovýchodním směrem. Tehdy délka jeskyně dosáhla 8 m a hloubka 11 m. Dallší objevy byly vykonány po velmi malých, namáhavých krocích a ztěžovány periodickým výskytem CO2.. R. 1992 si speleologové nedaleko ponoru vybudovali základnu. Objev jeskyně byl publikován r. 1994, název byl zvolen Jeskyně Ponorný Hrádek.
Budoucnost ukáže odpověď na otázku, kde se opět na povrchu objevují krasové vody z oblasti od Březimy, Ochozu a Nových Dvorů. Podle náročnosti prací v Novodvorském ponoru a mimořádné obtížnosti tamějších průlezů lze soudit, že tato budoucnost může být hodně vzdálená. R. 2014 byla uváděna délka jeskyně Ponorný hrádek 40 m.
Podle:
http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/4d735ff9c7e64b58c12569e7001a2d9c/64e55e6797c8af65c1256a3..., 9. 2. 2014
Umístění
49°15'57.809"N, 16°45'30.108"E
Adresa
Ochoz u Brna 664 02- Katastrální území
- Ochoz u Brna
- Nadmořská výška
- 427 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Hloubka jeskyně v ponoru je 20 m, dosud prozkoumaná délka 40 m.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras