Západně od Brna, mezi obcemi Lažánky a Maršov najdete dvě samoty, které nesou název Šachty, Ačkoli okolní krajina nevypadá jako vhodná pro dobývání nerostných surovin, v minulosti se tu těžily hned čtyři - železná ruda, hnědé uhlí, vápenec a kaolin. Podívejme se na poslední z nich.
Kaolin vzniká v tropickém vlhkém podnebí zvětráváním živců. V době, kdy naše území bylo na litosférické desce poblíž rovníku, živce z okolí dnešního Maršova obsažené ve zdejších žulách a rulách měly příhodné podmínky ke zvětrání na kaolin. Ložisko bylo objeveno roku 1908 zhruba 8 m pod povrchem. Jak těžba probíhala, o tom dobře vypovídá fotografie na webových stránkách obce Maršov http://www.marsov.cz/historie-obce/. Surovina potřebná např. k výrobě porcelánu a jako malířská hmota se odvážela nejdříve složitě povozy, v pozdějších letech lanovkou do Veverské Bítýšky do plavírny. Z Veverské Bítýšky do Kuřimi byla postavena železnice (jeden z důvodů pro výstavbu byla právě expedice kaolinu). Těžba probíhala povrchově v poměrně rozsáhlém areálu jámového lomu. Surovina byla vytahována na povrch vozíky, jejichž pohon zajišťovala lokomobila "krmená" hnědým uhlím ze slojí nevelké mocnosti těžených kousek od lomu.
Téměř každý lom při dosažení určité těžební hloubky má problémy se spodní vodou. Bylo tomu tak i u Maršova. Dobývací prostor se nepodařilo odvodnit do Maršovského žlebu na sever, protože zdejší horniny byly příliš tvrdé na průraz odvodňovacího tunelu. Další ranou byla hospodářská krize od r. 1929. Někdy v této době byla těžba kaolinu u Maršova ukončena. Bílé stěny lomu postupně zarostly lesem, hloubka zatopeného prostoru prý byla až 40 m, ale postupně se při zanášení snižovala až na dnešních 10 m. V 60. letech 20. století z jezírka čerpalo vodu nedaleké zemědělské družstvo, takže hladina v této době klesla na minimum, ale po ukončení této činnosti se ustálila.
Dnes jezírko vyhledávají rybáři a milovníci přírodního koupání. Doporučujeme dbát na pořádek na březích, vše, co přinesete, opět odneste. Též dávejte pozor na malé děti, v jezeře je značná hloubka. WC ani jiné vybavení na místě ani poblíž není.
Na protější straně silnice se na vrcholu kopce těžila do r. 1898 železná ruda. Toto místo se zajímavou atmosférou také doporučujeme navštívit.
Podle:
http://www.bystrcnik.cz/?p=13986, 11. 8. 2014
http://www.marsov.cz/historie-obce/, 11. 8. 2014
Umístění
49°17'4.288"N, 16°22'20.968"E
Adresa
Maršov 664 71- Katastrální území
- Maršov u Veverské Bítýšky
- Nadmořská výška
- 425 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Důl zaujímá plochu asi 3,7 ha, vodní hladina asi 1,2 ha.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší dobře použitelné želežniční stanice jsou Tišnov nebo Kuřim.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Z Tišnova, Veverské Bítýšky nebo Kuřimi jeďte autobusem č. 312 a vystupte na zastávce Lažánky, šachty.Příjezd osobním autem, parkování
U autobusové zastávky Lažánky, šachty je menší místo pro zaparkování osobního auta. Nechat vůz můžete také na východním okraji Maršova. Podotkněme, že místní ostřílení borci jezdí po polních cestách až k hraně lomu, to však nedoporučujeme.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus může zůstat stát jen ve středu obce Maršov.Přístup pěšky
Z autobusové zastávky Lažánky, šachty: jděte krátce k lesu a pak podél něj na severozápad. Pak sestupte do lomu. Rozumné sestupové pěšinky vedou od východu a od severu. Celkem asi 0,5 km.
Z Maršova: najděte ve východní části Maršova polní cestu vedoucí okolo bývalého úůožiště odpadu mezi poli k jezírku. Obejděte ho ze severu a nejděte vhodnou sestupovou pěšinku. Ze středu obce asi 1 km.