Habří u Maršova

Nedaleko Maršova západně od Brna se zvedá nad krajinu nenápadné návrší, které není označeno v mapách. Místní mu říkají Habří. Turisté sem obvykle nemíří, protože je láká atraktivní údolí Bílého potoka, Šmelcovna nebo kaolinové jezírko. A to je možná chyba. Habří má totiž zajímavou atmosféru i historii.

Cesta od samot zvaných Šachty k jihozápadu je celkem nenápadná. Na okraji lesa je celkem zajímavý výhled k severovýchodu, poté minete samotu s ohradami a přiblížíte se k vrcholu, který je tvořen kameny zbarvenými nápadně do hnědočervena. Hornina na vrcholu obsahuje takové množství železa, že začala zajímat dávné těžaře, kteří ji dobývali až do r. 1898. Dnešní terénní nerovnosti připomínají zašlou slávu železnorudného dolování.

Těženým nerostem byl limonit. Geologové předpokládají, že vznikl ve třetihorách, kdy zdejší území bylo pánví, do níž se stékaly roztoky bohaté křemíkem a železem. Dnes na vrcholu Habří můžeme nasbírat vzorky limonitických křemenců. Okolní měkčí horniny byly erozí odneseny.

Podle:

Mejzlík, Z. (1988): Geologické poměry okresu Brno-venkov, Okresní pedagogické středisko Brno-venkov, kabinet přírodopisu, s. 39