Kaproun

Mezi Novou Bystřicí a Kunžakem vede silnice II. třídy, po níž v létě projíždí hodně aut s chalupáři a turisty, kteří s oblibou navštěvují tento kraj. V zimě tu projede málokdo. Na silnici je třeba překonat z obou směrů poměrně velké stoupání. Na jeho takřka nejvyšším místě, ale přesto v malebné kotlině mezi pastvinami,  motoristé projíždějí vesnicí Kaproun. Stojí za to tu zastavit, ať už jste v autě, pěšky nebo jedete na kole. Poslední dopravní prostředek je v této krajině nejlepší způsob přesunu.

Nejstarší písemná zmínka o Kaprounu je z r. 1487, kdy majitel panství Volf Krajíř z Krajku rozdělil panství mezi své syny, přičemž dva z nich, kromě další majetku získávají také Kaproun. Krajířové ves r. 1575 prodávají rodu Lobkoviců, r. 1615 ji kupuje Lucie Otýlie Slavatová z Hradce. Slavatové ves vlastní až do r. 1691, kdy vymírají.

Zvláštností vsi bylo, že obyvatelé měli tři pány. Církevně patřili ke kostelu sv. Jana v Jindřichově Hradci, dále jejich nadřízenými byli členové Slavatova rodu a současně patřili k městské radě v Jindřichově Hradci. Všem platili dávky, takže nakonec nespokojeni ze vsi odcházeli. Na jejich místo přicházeli Němci, takže ves v 17. a 18. stol. byla většinově německá. R. 1918 si přesto česká menšina prosadila zřízení české školy, německé děti se chodily učit do Klenové.

Po Mnichovu se Kaproun stal součástí Německé říše, na statky českých obyvatel přicházejí Němci. R. 1945 jsou Němci vyhnáni a do vsi přicházejí novoosídlenci.

Ve vsi nebyla nikdy žádná velká pracovní příležitost, proto se Kaproun postupně vylidnil a staré chalupy zachránili až víkendoví a prázdninoví obyvatelé. Jezdí sem chalupáři až z Prahy a Brna. Dnes patří ves pod obecní úřad Kunžak a vypadá velmi hezky. Až budete procházet upravenou návsí po pečlivě udržovaných trávnících, všimněte si v horní části, že přívod elektrického proudu je do usedlostí veden pod zemí. To je lahůdka pro fotografy, kterým na jihočeských návsích obvykle dráty neskutečně překáží. Mezi usedlostmi jsou památkově hodnotné zejména čp. 1, 2, 8, 11, 12, 15 a 18.

Někteří turisté do Kaprouna přijíždějí po úzkorozchodné železnici. Zastávka je umístěna v hlubokém lese 1 km od vsi a je natolik pozoruhodná, že si zasluhuje zvláštní heslo. Cesta od zastávky do vsi vede krajinou remízků, pastvin, žulových balvanů, kolem malého rybníčku i kapličky. Je sama o sobě zážitkem.

Protože Kaproun je opravdu v srdci České Kanady, vycítili tuto skutečnost jednak značkaři cyklotras (Kaproun je cyklistickou křižovatkou) a jednak majitelé některých domů, které částečně změnili na penziony a restaurace.

Podle:

Naučná tabule v Kaprouně, 29. 7. 2014