Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně jsou bezesporu jedním z nejvyhledávanějších turistických objektů České republiky. Nacházejí se v severní části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vchod do podzemních prostor je situován  v krasovém kaňonu Pustý žleb, kde je v celé jeho délce od Skalního mlýna k hotelu Broušek u Sloupu vyloučen automobilový provoz. Turisté se ke vchodu dostanou buď pěšky nebo shora od propasti Macocha lanovkou nebo silničním vláčkem od Skalního mlýna.

Atraktivita jeskyň je dána zejména nesmírně krásnou krápníkovou výzdobou a faktem, že návštěvníci v rámci prohlídky jdou na dno Macochy a zpět ke vchodu plují na loďkách překrásnými dómy po podzemní říčce Punkvě.

Punkevní jeskyně vznikly erozní činností říčky Punkvy, která má dvě hlavní zdrojnice. Sloupský potok se ztrácí v podzemí jižně od Sloupu a potok Bílá voda jižně od Holštejna. Oba potoky se v podzemí stékají a vytvářejí Punkvu, která se objevuje na denním světle nejdříve na dně Macochy, poté opět teče podzemím a pak se objevuje ve vývěrech v Pustém žlebu. Poté teče okolo hotelu s parkovištěm Skalní mlýn a v Blansku se vlévá do Svitavy.

Vývěry Punkvy v Pustém žlebu zajímaly badatele již v 19. stol. V té době nebyl znám přesný průběh Sloupského potoka, Bílé vody a Punkvy v podzemí, ale bylo zřejmé, že tyto vody spolu souvisejí. Bylo také zřejmé, že pod zemí se ukrývá nejdelší labyrint jeskynních chodeb v České republice. Ten byl definitivně prostoupen až na začátku 21. stol. a jeho délka se udává přes 35 km.

Historii objevů začal Jindřich Wankel, který pronikl na jednoduchém voru proti proudu Punkvy několik desítek metrů, než ho zastavil v té době nepřekonatelný sifon. Jeho vnuk, nejslavnější československý krasový badatel všech dob, Karel Absolon, si vytkl za cíl propojit dno Macochy s Pustým žlebem. Ustanovil pracovní skupinu, sestoupil na dno Macochy, kde nechal vybudovat tábor a 140 m dlouhý (!) ocelový žebřík. Jeho skupina také důkladně zkoumala v Pustém žlebu skálu nad vývěrem Punkvy. Nevysoko nade dnem Pustého žlebu se jim podařilo vniknout do prostor s nádhernou krápníkovou výzdobou. Tudy později prostoupili až na dno Macochy. Poznamenejme, že nešli řečištěm Punkvy, ale suchými částmi jeskyní. Tato trasa byla brzy zpřístupněna pro turistický provoz a první návštěvníci stanuli na dně Macochy r. 1914.

Karel Absolon se rozhodl objevit i systém řečiště Punkvy a v l. 1918-33 postupoval od Macochy i od vývěrů za pomoci techniky, např. sifon, ke kterému doplul jeho dědeček Jindřich Wankel, byl odstřelen. Tak mohla začít již roku 1920 být organizována plavba na člunech Punkevními jeskyněmi, i když v mnohem menším rozsahu, než jak jej známe dnes. 

Poslední ze sifonů, tzv. Zlý sifon, nechal Absolon odstřelit r. 1933. Objevitelé narazili na dómy s překrásnými krápníky a byli také překvapeni množstvím chodeb, které odbočovaly z hlavní linie řečiště. V té době nově objevené jeskyně navštívil tehdejší prezident. Na jeho počest se jejich část jmenuje Masarykův dóm.  

Od roku 1933 se návštěvnický okruh Punkevními jeskyněmi v podstatě nezměnil, turisté jdou od vchodu překrásnými dómy ke dnu Macochy suchou cestou a zpět se plaví na lodičkách. Velká rekonstrukce proběhla r. 1996. Dnes mají jeskyně velmi hezkou správní budovu, moderní osvětlení a zabezpečovací systém.

Návštěvu jeskyní můžeme doporučit jako jeden z TOP cílů České republiky. Vzhledem k vysoké návštěvnosti současně také doporučujeme rezervaci prohlídky předem. 

Podle:

Zajíček, P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha