Kontaktní informace
Město Jindřichův Hradec je zdaleka nápadné typickými siluetami hradu a zámku a také mohutnou věží proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kostel byl postaven nejspíše v 60.-70. letech 14. století. Má nesmírně pestré stavební dějiny. Mnoho jindřichohradeckých pánů, měšťanů či občanů se postupně zasloužilo o jeho stavební podobu. Byl založen jako farní za panování Oldřicha III. z Hradce. Hned od svého vzniku byl spravován Řádem německých rytířů. Dokončovací práce probíhaly až do konce 15. století. Mezitím za husitských válek r. 1434 byl vypálen tábority. Jindřich IV. z Hradce kostel nechal opravit a dosadil sem r. 1483 katolického faráře, který si u tehdejšího papeže Inocence VIII. vymohl patronátní právo. Za panování Adama II. z Hradce r. 1594 kostel přechází do správy jezuitů. R. 1599 nechal Jáchym Oldřich z Hradce vystavět pro jezuity sakristii. Vilém Slavata r. 1625 dosáhl dalšího úspěchu u tehdejšího papeže Urbana VIII., neboť od té doby se jindřichohradecká fara stává sídlem probošství. Jezuité spravují kostel do r. 1773, kdy po zrušení řádu se jeho majetek dostává do rukou studijního fondu. .Roku 1664 byl kostel vydlážděn na náklady paní Magdalény Strakové.
Stavební vývoj kostela r. 1801 přerušil zhoubný požár. Shořela velká část města, kostel a věž byly zasaženy velmi citelně. Oheň zničil krovy a vnitřní zařízení, zachována zůstala jen kamenná křtitelnice a ostatky sv. Hippolyta. Do ohně spadly zvony, které se roztavily a zřítilo se klenutí chóru, v žáru pukly některé pilíře. Deštivé období těsně po požáru dokonalo dílo zkázy, kdy se zřítila střední a částečně i boční lodě. V letech 1808-28 probíhaly opravy. Jejich výsledkem bylo mj. snížení věže o jedno patro, pokrytí její střechy mědí. Žebrová klenba chóru byla nahrazena křížovou.
Roku 1851 byl proražen hlavní vchod a roku 1873 byl kostel zbaven různých přístavků a opraven.
Kostel má dlouhý, pětiboce uzavřený chór. Jeho tři lodi jsou odděleny arkádami a zaklenuty křížovou klenbou. Věž tvaru téměř pravidelného čtyřbokého hranolu přiléhá ke kostelu na severní straně, na ni navazuje sakristie a Špulířská kaple, která byla dokončena r. 1506 a je jednou z nejcennějších staveb jihočeské gotiky. Je pojmenována podle Viktorinu Špulíři z Jiter, který byl pánem na Tučapech (Jitra je název pro skupinu samot u Kunžaku), Zasvěcena je Panně Marii. V kapli nás zaujme kroužená žebrová klenba, figurálně zdobené svorníky a plastické postavy zvířat, např. opice, krokodýla, kance, vlka, hrocha. Gotická socha Madony z doby kolem r. 1430 je umístěna na novogotickém oltáři z r. 1856. Naproti tvůrci kostela postavili osmibokou kamennou věžičku s točitým schodištěm, celou zakrytou střechou ve tvaru jehlanu. Dva vchody do pravé lodi jsou zdobeny hrotitými profilovanými portály. Zdivo kostela je žulové, tedy z místní horniny, je asi 1 m silné, omítnuté. V kryptě kostela jsou pohřbeni páni z Hradce a Slavatové.
Kruchta byla zřízena po r. 1483 postupně ve všech třech lodích (v pravé až r. 1653). Je nesena na třech obloucích a na síti žeber. Na kruchtu vedou v obou koutech točité schody.
Věž kostela se obvykle nazývá Městská. Je zřejmě nejlepším vyhlídkovým místem ve městě i v okolí. Pochází nejspíše již ze 14. stol. V roce 1506 nechalo město věž zakrýt olověnou bání a zhruba o sto let později bylo přistavěno horní patro. V 17. stol. mívala věž nad kostelem ještě tři patra. V nejvyšším sloužil hlásný. Ve věži byl zavěšeno sedm zvonů.. Z ochozu ve výšce přes 35 m nad zemí uvidíme centrum města (i když hlavní náměstí je poněkud schované pod štíty vysokých domů), hrad a zámek, rybník Vajgar, stejnojmenné sídliště za ním a krajinu směrem k Nové Bystřici. Směrem opačným, tj. k severu se rozkládá Pražské předměstí a několik parků. Za nimi při příznivé dohlednosti rozeznáte ploché kopce na Táborsku.
Pokud navštívíte věž i kostel, rozhodně se také zastavte na označení 15. poledníku východní zeměpisné délky přímo pod kostelem, kde podle našeho textu zjistíte překvapení.
Podle:
http://www.proboststvi-jh.cz/index.php?stranka=hl-kostely, 2. 11. 2015
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Jind%C5%99ich%C5%AFv_Hradec),
3. 11. 2015
Umístění
49°8'39.605"N, 15°0'6.781"E
Adresa
Kostelní 80Jindřichův Hradec 377 01
- Katastrální území
- Jindřichův Hradec
- Nadmořská výška
- 477 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Věž kostela je vysoká 68,3 metru, vyhlídkový ochoz je situován ve výšce 35,3 metru.
Přístup
Příjezd vlakem
Jindřichův Hradec je železničním uzlem, jímž prochází hlavní trať z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Z Prahy se do Jindřichova Hradce dostanete rychlíky s přestupem ve Veselí n. L., z Brna, Plzně a Českých Budějovic můžete cestovat rychlíkem bez přestupu. Stanice se jmenuje Jindřichův Hradec. Je od centra města vzdálena asi 1 km.
Kromě hlavní trati z nádraží vychází dvě tratě místní. Jsou úzkorozchodné. Jedna směřuje na sever do Obrataně a je využívána převážně k běžnému dojíždění do práce a škol, druhá vede na jih do Nové Bystřice a má výrazně turistický ráz.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Jindřichova Hradce se dostanete dálkovými autobusy např. z Prahy, Brna a Českých Budějovic. Autobusové nádraží se nachází v těsné blízkosti vlakového. Po městě jezdí městská autobusová doprava, ale na jejích zastávkách zastavují i autobusy mířící ven z města. Kostelu a poledníku nejblíže je zastávka Jindřichův Hradec, nábřeží na břehu rybníka Vajgar.Příjezd osobním autem, parkování
Díky velkému množství návštěvníků je parkování ve městě značným problémem. V centru všude navíc musíte zaplatit a přesto je v sezónní špičce všude plno. Největší parkoviště jsou na náměstí Míru, u muzea fotografie, největší a neznámější plocha je u ulice Bezručovy východně od centra.
Kdo se chce vyhnout placení a nervům, nechá auto v některé z ulic poblíž nemocnice, tj. jižně od centra, odkud to je do středu města cca 700 m pěšky.