Budova tělocvičny v Údolní ulici v Brně

Na úpatí Špilberku v Brně bylo ve druhé polovině 19. století postaveno několik zajímavých budov. Tělocvična, kterou postavil a provozoval německý spolek Brünner Turnverein se stala už od počátku existence ozdobou města. 

V roce 1867 už spolek působil 6 let, když se rozhodl pro skutečnost mít vlastní tělocvičnu. Samozřejmě, že projekt i stavba jsou nákladnou záležitostí, a proto při omezeném rozpočtu činovníci sháněli peníze mj. pomocí půjček a dluhopisů. Jedním z členů spolku byl také architekt August Prokop, který se ujal plánování. Nechal se inspirovat Skandinávií a severoněmeckou gotikou, ale při nedostatku peněz se v projektu držel velmi skromně při zemi. Nedlouho po dokončení r. 1877 tělocvična téměř celá vyhořela. Brňané si budovu ale oblíbili a na stavbu nové uspořádali finanční sbírku. Vynesla tolik peněz, že s dalšími příjmovými položkami si August Prokop při druhém plánování mohl dovolit dvojnásobný rozpočet. Na řadu přišly nové nápady ve zdobení stěn, v projektu se objevila dražší osvětlovací tělesa a krásně řešené schodiště. 

Novogotika, tehdy módní styl, se na budově projevil nejen v tvarových prvcích, ale také v použitém materiálu. Byly jím červené cihly, některé (na dekorativních pruzích) na lícní straně přetřené dehtem na černo. 

Než si brněnští Němci postavili spolkový dům, scházeli s v tělocvičně nejen ke zvyšování tělesné zdatnosti, ale také ke kulturním akcím, například koncertům - do r. 1891. Dovnitř se prý vešlo až 2300 lidí. Pak se roku 1896 uskutečnila dostavba tělocvičny.

Tělocvik na konci 19. století byl organizován zcela jinak než dnes. Základem byly individuální tréninky atletických a gymnastických prvků na nářadích, hromadná cvičení ještě neexistovala.  

Stavba uvnitř připomíná trojlodní baziliku, jejíž fasáda je členěna opěrnými pilířky.

V roce 1945 stavba a její okolí bylo svědkem smutné historie. Brňané si zde vyřizovali účty s Němci, kteří byli obviněni z kolaborace s nacismem. Lidé obviněni lidovými soudy byli na nádvoří popravováni. 

Od roku 1951 patří tělocvična Masarykově univerzitě (která se po větší část historie v dobách socialismu jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně). Patří k nejzachovalejším a nejhezčím památkám města a nejčastěji se jí říká tělocvična Pod hradem. Uvnitř jsou dvě tělocvičny, jedna s rozměry 32,5 m x 14,5 m, malá 7,1 m x 15,8 m a posilovna. Budova není přístupná veřejnosti k prohlídkám. 

Podle:

http://www.chytre-bydleni.cz/brnenska-telocvicna-pod-hradem-po-valce-se-zde-popravovali-nemci-obvineni-z-kolaborace, 13. 9. 2020

https://www.pamatkovykatalog.cz/telocvicna-nemeckeho-telocvicneho-spolku-18818687, 13. 9. 2020

https://www.fsps.muni.cz/o-nas/budovy/sportoviste-mimo-kampus, 13. 9. 2020