U Doutné skály

Přirozené lesy v prudkých svazích a na skalách u hradu Bítova


Hrad Bítov je obklopen nádhernou krajinou. Vděčí za to zejména údolím dvou řek, Dyje a jejího levostranného přítoku Želetavky. Oba toky tvoří pod Bítovem hluboká údolí, kde se voda vine v mnoha meandrech. Stráně spadající k oběma tokům jsou velmi prudké, nejsou vhodné k lesnickému využití a tak není divu, že se na nich udržely přirozené porosty. Prudký, mnohde skalnatý levý břeh Dyje a Želetavky u hradu Bítova patří k velmi cenným územím s takřka původními lesy, kde se mimo jiné dobře daří jedli a který je domovem řady ohrožených druhů živočichů, především hmyzu a také hmyzožravých ptáků.

Přírodní rezervace U Doutné skály se rozkládá u hradu Bítova na příkrých skalnatých srázech jižní, jihozápadní a severní orientace nad vodami Dyje a Želetavky, které jsou vzduty Vranovskou přehradou. 

Skalní podloží je tvořeno různými horninami  krystalinika Českého masivu, kyselými  i bazickými horninami. Jedná se o migmatity až ortoruly, ruly, amfibolity a krystalické vápence.   Rezervace má sice blízko k přírodnímu stavu, ale její porosty mnohde zcela přirozené nejsou. V 19. století zde majitelé Bítova Daunové vytvořili komponovaný lesopark s velkým množstvím staveb, zastavení a vyhlídek do krajiny, k řekám a na  hrad. Z dochovaných staveb je to hradní studánka – Burgquelle s Lurdskou Madonou, Mohyla předků a Červená kaplička. Daunové v okolí hradu vysazovali stromy (některé jsou dnes vyhlášeny jako památné) i aleje, např. monumentální lipové stromořadí lemující příjezdovou cestu k hradu Bítov.

Rezervaci z větší části pokrývají lesy. Jsou pestrého druhového a věkového složení, mj. proto, že rostou na různých expozicích a různých horninách, jsou to reliktní bory, zakrslé doubravy, dubohabřiny i suťové lesy.      V území rezervace na některých svazích vystupuje skalní podloží na povrch. Na skalkách roste vegetace, která tyto podmínky snáší, a také tu rostou drobné kapradiny. Bohatě se vyskytuje tařice skalní (Aurinia saxatilis) , chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a poměrně vzácně i kavyl Ivanův (Stipa pennata).

Ve světlých lesích na prudkých svazích zaujímá největší podíl dub zimní (Quercus petraea) a na vystupujících skalních výchozech i borovice lesní (Pinus sylvestris). Podrost světlých lesů je druhově bohatý, vyskytuje se zde např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a mnoho keřů, např. dřín jarní (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), líska obecná (Corylus avellana) a řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica).

Les na plošině a mírných svazích je porostlý duby a habry, místy s borovicí lesní a nepůvodním modřínem. 

Přírodovědecky velmi cenné jsou suťové lesy na prudkých svazích. Jsou špatně přístupné, a proto se v těchto částech lesnicky nehospodaří. Nikdo z lidí se tedy již delší dobu nezajímá o tlející dřevo z dubů, habrů, buků, javorů a lip. Naopak pro mnohé rostliny se podmínky neudržovaného suťového lesa staly ideálními. Severní části rezervace jsou naprosto ojedinělou lokalitou původních jedlí bělokorých (Abies alba), v suti roste také vzácný klokoč zpeřený (Staphylea pinnata). Je škoda, že do původních porostů se dostávají nepůvodní dřeviny trnovník akát, jasan ztepilý a šeřík.

Vraťme se ale k tlejícímu dřevu. Díky němu se území U doutné skály stalo domovem kriticky ohrožených hub. Mykologové jich tu našli 17 druhů z Červeného seznamu, mj. kriticky ohrožený druh káčovka polská (Biscogniauxia simplicior), což je houba rostoucí na stojících i padlých kmíncích řešetláku počistivého    

Původní strukturu lesa využívá ke hnízdění mnoho ptáků, les je domovem neobyčejně velkého počtu druhů hmyzu. Entomologové zde roku 2013 zjistili celkem 323 (!) druhů hmyzu, z toho zařazených do seznamu zvláště chráněných druhů nebo do červeného seznamu je 77 druhů. Dále zde bylo nalezeno dalších 23 druhů, které jsou významné a regionálně ohrožené. Tak velká čísla si odborníci vysvětlují tím, že lesy U doutné skály nejspíše přetrvaly kontinuálně bez zásahu člověka i bez jiných dalších rušivých vlivů nesmírně dlouhou dobu, patrně od konce poslední doby ledové.


Podle:
    

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=40048&TypeID=2 (plán péče o přírodní rezervaci U Doutné skály), 2. 5. 2015

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2022, 28. 12. 2014
































Umístění

GPS souřadnice

48°56'38.366"N 15°42'18.020"E

Adresa

Bítov, Zblovice 671 10

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Bítov, Zblovice
Nadmořská výška
345 m.n.m. - 465 m.n.m.
Základní číselné údaje
Chráněné území má rozlohu 15,2 ha. Vyhlášeno bylo r. 1999.
Kategorie chráněného území
Přírodní rezervace U Doutné skály

Přístup

Příjezd vlakem

Turisté mířící na Bítov a do jeho okolí se musejí připravit na to, že tato oblast je dopravně velmi odlehlá. Nejbližší vlaková stanice se jmenuje Šumná.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší zastávka autobusové linky 830 se jmenuje Bítov, rozc. Linka jezdí z Vranova nad Dyjí přes Šumnou, žel. st. a pak míří do Bítova, některé spoje dál do Lubnice. Provoz na ní je v pracovní dny poměrně hustý, o víkendu počítejte jen s několika spoji.

Příjezd osobním autem, parkování

Auto je nutno zaparkovat na placeném parkovišti nad hradem nebo u hotelu Rumburak. Z parkoviště  k hradu je to ještě 800 m pěšky, od Rumburaku ještě o 400 m víc.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus může parkovat na placeném parkovišti nad hradem jako osobní auta.

Přístup pěšky

Rezervace zaujímá především území severně a východně od hradu Bítova. Jediný možný průchod územím U doutné skály je po zelené značce, která vede od hradu do obce Zblovice.

Příjezd na kole, parkování kol

Pěší cesta od hradu směrem na sever po zelené značce je sjízdná na horském kole.

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkář si okolí hradu může prohlédnout buď ze silnice spojující parkoviště s hradem nebo si vezme šikovný doprovod, pak projede i mírně terénní úseky severně od hradu na zelené značce mířící do Zblovic.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu