U Doutné skály

Hrad Bítov je obklopen nádhernou krajinou. Vděčí za to zejména údolím dvou řek, Dyje a jejího levostranného přítoku Želetavky. Oba toky tvoří pod Bítovem hluboká údolí, kde se voda vine v mnoha meandrech. Stráně spadající k oběma tokům jsou velmi prudké, nejsou vhodné k lesnickému využití a tak není divu, že se na nich udržely přirozené porosty. Prudký, mnohde skalnatý levý břeh Dyje a Želetavky u hradu Bítova patří k velmi cenným územím s takřka původními lesy, kde se mimo jiné dobře daří jedli a který je domovem řady ohrožených druhů živočichů, především hmyzu a také hmyzožravých ptáků.

Přírodní rezervace U Doutné skály se rozkládá u hradu Bítova na příkrých skalnatých srázech jižní, jihozápadní a severní orientace nad vodami Dyje a Želetavky, které jsou vzduty Vranovskou přehradou. 

Skalní podloží je tvořeno různými horninami  krystalinika Českého masivu, kyselými  i bazickými horninami. Jedná se o migmatity až ortoruly, ruly, amfibolity a krystalické vápence.   Rezervace má sice blízko k přírodnímu stavu, ale její porosty mnohde zcela přirozené nejsou. V 19. století zde majitelé Bítova Daunové vytvořili komponovaný lesopark s velkým množstvím staveb, zastavení a vyhlídek do krajiny, k řekám a na  hrad. Z dochovaných staveb je to hradní studánka – Burgquelle s Lurdskou Madonou, Mohyla předků a Červená kaplička. Daunové v okolí hradu vysazovali stromy (některé jsou dnes vyhlášeny jako památné) i aleje, např. monumentální lipové stromořadí lemující příjezdovou cestu k hradu Bítov.

Rezervaci z větší části pokrývají lesy. Jsou pestrého druhového a věkového složení, mj. proto, že rostou na různých expozicích a různých horninách, jsou to reliktní bory, zakrslé doubravy, dubohabřiny i suťové lesy.      V území rezervace na některých svazích vystupuje skalní podloží na povrch. Na skalkách roste vegetace, která tyto podmínky snáší, a také tu rostou drobné kapradiny. Bohatě se vyskytuje tařice skalní (Aurinia saxatilis) , chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a poměrně vzácně i kavyl Ivanův (Stipa pennata).

Ve světlých lesích na prudkých svazích zaujímá největší podíl dub zimní (Quercus petraea) a na vystupujících skalních výchozech i borovice lesní (Pinus sylvestris). Podrost světlých lesů je druhově bohatý, vyskytuje se zde např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a mnoho keřů, např. dřín jarní (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), líska obecná (Corylus avellana) a řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica).

Les na plošině a mírných svazích je porostlý duby a habry, místy s borovicí lesní a nepůvodním modřínem. 

Přírodovědecky velmi cenné jsou suťové lesy na prudkých svazích. Jsou špatně přístupné, a proto se v těchto částech lesnicky nehospodaří. Nikdo z lidí se tedy již delší dobu nezajímá o tlející dřevo z dubů, habrů, buků, javorů a lip. Naopak pro mnohé rostliny se podmínky neudržovaného suťového lesa staly ideálními. Severní části rezervace jsou naprosto ojedinělou lokalitou původních jedlí bělokorých (Abies alba), v suti roste také vzácný klokoč zpeřený (Staphylea pinnata). Je škoda, že do původních porostů se dostávají nepůvodní dřeviny trnovník akát, jasan ztepilý a šeřík.

Vraťme se ale k tlejícímu dřevu. Díky němu se území U doutné skály stalo domovem kriticky ohrožených hub. Mykologové jich tu našli 17 druhů z Červeného seznamu, mj. kriticky ohrožený druh káčovka polská (Biscogniauxia simplicior), což je houba rostoucí na stojících i padlých kmíncích řešetláku počistivého    

Původní strukturu lesa využívá ke hnízdění mnoho ptáků, les je domovem neobyčejně velkého počtu druhů hmyzu. Entomologové zde roku 2013 zjistili celkem 323 (!) druhů hmyzu, z toho zařazených do seznamu zvláště chráněných druhů nebo do červeného seznamu je 77 druhů. Dále zde bylo nalezeno dalších 23 druhů, které jsou významné a regionálně ohrožené. Tak velká čísla si odborníci vysvětlují tím, že lesy U doutné skály nejspíše přetrvaly kontinuálně bez zásahu člověka i bez jiných dalších rušivých vlivů nesmírně dlouhou dobu, patrně od konce poslední doby ledové.

Podle:
    

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=40048&TypeID=2 (plán péče o přírodní rezervaci U Doutné skály), 2. 5. 2015

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2022, 28. 12. 2014