Hamerské vrásy

Na levém břehu Dyje v obci Vranov nad Dyjí směrem po proudu je častý začátek cesty turistů do blízkého národního parku. Hned poté, kdy opustíte zástavbu, spatříte výjimečný geologický jev.

Nad řekou se v místní části Hamry zvedá vysoký skalní výchoz obklopený dalšími strmými stráněmi zvaný Hamerské vrásy. Je tvořen horninou obecně označovanou jako bítešská rula. Rula, jak známo, je přeměněná hornina. V tomto případě se původní hlubinná již ztuhlá vyvřelina světlé barvy dostala do oblasti, kde panoval velký tlak a teplota, které změnily její původní strukturu. Ale hornina se neroztavila úplně a nestala se opětovně magmatem. V bítešské rule převládá minerál živec, dále je přítomen křemen a slídy - buď biotit nebo muskovit. Víme, že žuly mají podobné složení, je tedy zřejmé, z jaké horniny vznikla tato bítešská rula. Stáří horniny se udává okolo 800 mil. let.

Mezi polohami světlých bítešských rul se místy najdou tmavé vložky. Jsou to amfibolity nebo amfibol-biotitové pararuly. Všechny horniny na skále jsou velmi působivým příkladem, jak horniny reagují na dlouhodobý tlak. Pokud vydrží být plastické (což bychom na první pohled do ruly neřekli), tlak vydrží, ale ohnou se. Někdy dokonce několikrát. Klidně to můžeme přirovnat k prohnutí police v knihovně při jejím dlouhodobém, ale ještě snesitelném zatížení.

Hamerské vrásy mají několikeré rozměry. Najdete tu decimetrové příklady i vrásy dosahující mnohem větších velikostí. Na vrásách dokonce geologové poznají směr tlaku, dobu, kdy ke zvrásnění došlo a jak dlouho trvalo.

Skála je exponovaná k jihu, což z ní činí i botanickou zajímavost. Na stepích a lesostepích nad horními hranami skal můžeme najít vzácné rostliny, např. tařici skalní, netřesk výběžkatý a koniklec velkokvětý.

Podle:

http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/vranov/vranov_hamerske.html, 16. 8. 2015