Mašovický lom

V jámovém lomu u Mašovic se za 1. republiky těžila žula na štěrk a stavební kámen. Ložisko je ovšem z geologického hlediska daleko zajímavější. Pojďme se na místní žulu podívat podrobněji.

Zdejší žula dyjského masívu je drobně až jemně zrnitá a skládá se ze 34% z mikroklinu (druh živce, KAlSi₃O₈), 11% oligoklasu (také druh živce), 32 % křemene, 11% biotitu (tmavá slída), 1% muskovitu (světlá slída) a z dalších minerálů. Na několika místech v lomu jsou žuly v lomu prostoupeny pegmatitovými žílami o mocnosti až 1,5 m.

Mašovický lom nám odkryl další geologické jevy. Hornina těžená na lokalitě je výrazně zbřidličnatělá. Ale mnohem víc než tento jev je zajímavé, že zrna horninotvorných minerálů žuly (křemen, živce, biotit) jsou jakoby "natažena" ve směru SSV-JJZ. Podle toho lze určit, že nad uloženou horninou se pohybovalo ve směru k SSV nadloží a jednak lze odhadnout teplotu, při níž se tak stalo. Bylo to asi 550°C. Je zřejmé, že se tak dělo ve velkých hloubkách a samozřejmě při velkém tlaku.

Na východě lomové jámy je uložen kaolinit. To je minerál (v okolí Mašovic se vyskytuje o mocnosti až 30 m), který vzniká v tropickém, teplém a vlhkém podnebí chemickým rozpadem živců. Teplé a vlhké podnebí zde převládalo někdy na konci druhohor, kdy se naše území rozkládalo při rovníku a živec, jak je patrno z předchozího textu, byl zde přítomen v žule. Nastal základ pro ložiska kaolínu a pro rozvoj výroby porcelánu na Znojemsku. Na některých místech mašovického lomu také najdeme horniny přechodné, které byly ze živce na kaolinit přeměněny nedokonale.

V novodobé historii, zhruba mezi lety 1977 - 2007, těžila v Mašovickém lomu kámen společnost Českomoravský štěrk. Po ukončení těžby se jí podařil nevídaný čin. Pustila se do rekultivace lomu, který nechala zaplavit spodní vodou. Vzniklo jezero, které začali vyhledávat milovníci koupání a potápění. Za projekt rekultivace získala společnost Českomoravský štěrk v Bruselu cenu v mezinárodní soutěži Sustanaible Development Awards, zvláštní ocenění v kategorii Special Award Natura 2000. Podobný úspěch navrácení těžebního prostoru přírodě zaznamenal projekt rekultivace Růženina lomu v Brně.

Nový soukromý vlastník nechtěl, aby se z lomu stala skládka či vrakoviště, a proto usiloval ve spolupráci s ochránci přírody o vyhlášení lomu za přírodní památku, což se stalo r. 2013. Předmětem ochrany je především ve vlhku a ve vodě zde žijící čolek dravý (Triturus carnifex). Tohoto obojživelníka Červený seznam České republiky  vede jako kriticky ohrožený druh, u nás žije jen na několika místech v Podyjí a objeven byl r. 1997.

Dnes je lom volně přístupný, a to i ke koupání, od návštěvníků se očekává slušné chování a smysl pro pořádek. Svahy a skály lákají  ke skokům k hladině, i když k vodě se dá pohodlně sestoupit po cestě na jihozápadní straně lomu.
           

Podle:

http://www.kawi.cz/patrani/lomy/jihomoravsky.php?stranka=2, 6. 9. 2017

http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Masovice/Masovice_text.htm, 6. 9. 2017

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/vlastnik-chce-uchovat-lom-pusti-do-nej-i-plavce-20120420.htm...,
     6. 9. 2017

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/vlastnik-chce-uchovat-lom-pusti-do-nej-i-plavce-20120420.htm..., 6. 9. 2017

Krystková I. (1971): Kaolinová ložiska na Znojemsku. Časopis Minerál. Geol., 16, Praha, s. 159-173.

Zimák J., Melichar R. (1997): Lokalita Mašovice. In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část, UP Olomouc, 130 s.