Děvín

Nejvyšší vrchol Pálavy


V rovině jižní Moravy vystupuje nad krajinu vápencový ostrov Pálava nebo též jinak řečeno Pavlovské vrchy. Nápadné kopce převyšují okolí asi o 350 m, což bohatě stačí na to, aby se nejvyšší bod Děvín a okolí staly určující krajinnou dominantou a výrazným rozhledovým místem. 

Pro Pálavu je typická především poloha v teplém klimatu, navíc je tu velký teplotní rozdíl mezi severními a jižními svahy. K utváření zvláštností dále bylo určující, že místní zemědělci nemohli v minulosti obdělávat a zúrodňovat zdejší prudké svahy, byly tu pouze pastviny, takže se zachovalo mimořádně cenné rostlinstvo vázané na vápencové podloží. Na severních svazích jsou hlavním prvkem krajiny dubové nebo dubohabrové lesy, na jižní expozici jsou to především travinné stepi. V nich se jako zázrakem daří velkému množství vzácných rostlin, entomologové obdivují mnoho druhů hmyzu, na Pálavě hnízdí několik vzácných druhů ptáků. Mimořádné vlastnosti krajiny jsou umocněny několika krásnými skalními výchozy, které svítí do dálky bílou až šedou barvou vápence. 

Pojďme se na vrchol Děvína vypravit a zjistit, co je zde tak výjimečného. 

Především rozhled.

Vrchol je bez porostu, takže dokonalému kruhovému panoramatu téměř nic nebrání. Jen vzrostlý les je mírnou překážkou v pohledu východním směrem. Při dobré dohlednosti uvidíte především na severu všechny tři Novomlýnské nádrže, za nimi krajinu Dyjskosvrateckého úvalu s řekami (zleva) Dyjí, Jihlavou a Svratkou a s obzorem, který končí u Brna. Na severozápadě poznáte páru, která vystupuje z chladicích věží jaderné elektrárny Dukovany. Na jihu poznáte nejbližší kopec, který se jmenuje Pálava (Kotel), za ním následují v tomto pohledu doleva Stolová hora, špičatý Turold a Svatý kopeček. Město Mikulov je schováno vpravo od Svatého kopečku. 

K vrcholu vede zelená značka. Další rozhledové místo najdete blízko rozcestí červené a zelené značky pod vrcholem (červená značka vrchol míjí). Od rozcestí je především krásný výhled východním směrem, kde spatříte  Milovickou oboru s hlubokými lesy, následuje Dolnomoravský úval, za ním tušíme Záhorskou nížinu (už na Slovensku) a ještě za ní Malé Karpaty.

Vrchol samotný je "obsazen" vysílačem, jehož existence má zajímavou historii, kdy dráždil ochránce přírody v celé republice. Na začátku 20. století tu byl postaven vojenský objekt, k němuž r. 1976 přibyla radiokomunikační budova a televizní vysílač. Ekologové i běžní lidé tehdy byli velmi rozezleni postupující výstavbou Novomlýnských nádrží a na blízké Pálavě jim vadilo, že hlavní vrchol je turisticky nepřístupný, že ho hyzdí televizní věž a že vojenská a další vozidla jízdou po svažité nezpevněné cestě rozrušují vzácnou půdu, flóru a faunu. Dokonce byla zvažována rekonstrukce a zvýšení věží, což vyvolalo v dobách socialismu neobvykle ostré názorové přestřelky mezi provozovateli objektů a ochránci přírody. 

Příjezdová cesta byla v l. 2000 - 2014 nejdříve lokálně, pak celkově upravena místním kamenem s odvodňovacími prahy a vojenské objekty byly r. 2004 zlikvidovány a jejich hmota odvezena mimo rezervaci. Dnes menší objekt provozují České radiokomunikace a u bývalého bunkru ŘOP je v provozu meteorologická stanice. Konflikty mezi obsluhou vysílače a ochránci přírody ustaly, k vrcholu byla zavedena zelená značka odbočující na dvou místech z páteřní červené. 

Vrchol Děvína obdivují znalci geologie. Je známo, že Pálava je bradlem mezozoických (po staru druhohorních) hornin, hlavně vápenců, které byly z hlubin vyzdviženy k povrchu při alpínském vrásnění. Bradla tvoří četné skalky i větší skalní výchozy.

Během celého roku, ale nejvíc na jaře, můžeme na Děvíně pozorovat neobvykle bohatá naleziště rostlin. Botanici evidují v rezervaci Děvín 700 (!) druhů cévnatých rostlin, z nichž některé mají unikátní výskyt jen na Pálavě. Glaciálním reliktem je písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), která v severně a západně orientovaných skalách má jediné rozšíření v Česku. Podobně jediné místo v ČR botanici evidují na Pálavě pro violku nejmenší (Viola kitaibeliana), která neroste ale přímo na Děvíně, ale v blízkosti Děviček. Dalšími unikáty, které rostou jen na Pálavě, jsou hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri), ožanka horská (Teucrium montanum) a paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora). Když uvážíme, že na Děvíně nebo v okolí roste 15 kriticky ohrožených a 50 silně ohrožených druhů vyšších rostlin, pak vychází, že Děvín je jednou z nejcenněších botanických lokalit v Česku co se týče druhové biodiverzity. 

Děvín je také jednou z nejvýznamnějších zoologických lokalit. Pro neobyčejnou druhovou pestrost má všechny předpoklady: od severu se sem dostávají chladnomilnější druhy, od jihu pronikají druhy teplomilné. Na Děvíně si najde každý druh své prostředí - stepi, skály, několik typů lesů. Zvláštní podmínky tu má hmyz, kde si pozornost entomologů zasluhuje kobylka sága (Saga pedo), několik druhů majek (Meloe), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), mnoho druhů motýlů, několik druhů plazů, obojživelníků a ptáků. 

V minulosti od 19. století floru i faunu vrcholku Děvína narušovala záměrně chovaná stáda zvěře, pro něž tu byla zřízena obora o rozloze 306 ha. . Aby zvěř měla co okusovat, myslivci jim sázeli pro Pálavu cizorodé dřeviny - ovocné stromy, smrky, jírovce maďaly i zeravy. V oboře byli nejdříve chováni daňci, pak mufloni a od roku 1953 stádo kozy bezoárové. Výkaly zvěře na místech, kde se soustřeďovala, zcela ovlivnily chemické složení půdy (eutrofizace), na něž se navázaly nepůvodní, většinou plevelné rostliny. Obora byla zrušena r. 1996, ale několik desítek muflonů na Pálavě zůstalo a ochránci přírody usilují o jejich převezení jinam (r. 2021). 

V době psaní tohoto článku bylo na vrcholku Děvína jistým problémem šíření invazivních druhů rostlin (trnovník akát, pajasan žláznatý, borovice černá) a nežádoucí chování některých návštěvníků. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 24. 10. 2021



Umístění

GPS souřadnice

48°52'9.697"N, 16°39'0.454"E

Adresa

Pavlov 692 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Pavlov u Dolních Věstonic
Nadmořská výška
554 m.n.m.
Základní číselné údaje
Národní přírodní rezervace Děvín má rozlohu 63 ha. Byla vyhlášena poprvé r. 1946.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Pálava Národní přírodní rezervace Děvín

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do železniční stanice Šakvice na trati Brno - Břeclav nebo do železniční stanice Mikulov na trati Břeclav - Znojmo. Mezi Mikulovem a Dolními Věstonicemi lze přejít hřeben Pálavy a s použitím vlaku či autobusu č. 540 vymyslet výlet bez nutnosti jízdy vlastním autem.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte autobusem č. 540 buď ze Šakvic nebo z Mikulova. Vystupte v zastávce Dolní Věstonice. Také můžete jet linkou 570 Mikulov - Pavlov - Lednice - Břeclav a vystoupit v zastávce Pavlov.

Příjezd osobním autem, parkování

Zaparkujte buď v Dolních Věstonicích, v Klentnici na severním okraji obce, V Pavlově nebo v Mikulově. Výlet lze kombinovat s použitím autobusu č. 540.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Platí totéž, co pro osobní auta. Tip na výlet s podporou autobusu: nechte vystoupit účastníky akce v Klentnici, projděte celý hřeben Pálavy a skončit můžete v Dolních Věstonicích, kde čeká autobus.

Přístup pěšky

Z Dolních Věstonic: 2 km do kopce po červené značce na zříceninu hradu Děvičky a pak pokračovat po červené. Na rozcestí pod vrcholem odbočte doprava na zelenou. Celkem asi 4 km.

Z Pavlova: 1,5 km do kopce po zelené značce na Děvičky, dál pokračujte podle popisu cesty z Dolních Věstonic.

Ze Soutěsky: 1 km do prudkého kopce po červené značce, pak přejděte vlevo na zelenou, celkem necelé 2 km.

Příjezd na kole, parkování kol

Cyklistům vjezd zakázán. 

Poznámky pro vozíčkáře

Pro vozíčkáře je Děvín nedosažitelný.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu