Smraďavka

Sirný pramen, lázně se zajímavou historií, lovecký zámeček, kaple sv. Kříže a rybník s vodním ptactvem ve vyhledávaném letovisku

Kontaktní informace


Poznámky

Smraďavka (Leopoldov) nemá vlastní katastrální území.

Nelibozvučným názvem Smraďavka se označuje krásné údolí Dlouhé řeky na východním úpatí Chřibů poblíž Buchlovic. Lokalitu na mapách často najdeme také pod názvem Leopoldov.

Sirný pramen zmiňuje už roku 1580 Tomáš Jordán z Klausenburgu. Nedaleko dnešních lázní byl r. 1582 v místě zvaném U Zabitého nebo též U Kamenného kříže zavražděn majitel Buchlova Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Dodnes se o tomto činu vyprávějí pověsti, které přisuzují hanebný čin jeho zbrojnoši.

Místní sirná voda je typickou pro oblast flyšového pásma Západních Karpat. Flyš je pojem pro sled hornin, kdy se ve vrstvách střídají jílovce a pískovce původně usazené v moři. Ve Chřibech flyšové horniny obsahují hodně minerálů, o které se obohacuje voda, která jimi prochází. V případě Smraďavky to není ve velkých hloubkách. Obohacujícími látkami jsou sodík, hydrogenuhličitany a sírany. Pokud jsou ve vodě přítomny desulfurikační bakterie (a na Smraďavce jsou), pak se sírany chemicky mění na H2S, sirovodík, takže minerální voda tohoto typu po něm páchne jako zkažená vejce. Výtok této vody spíše zápachem připomíná stoku, navíc jsou tu ve vodě přítomny bílé kolonie desulfurikačních bakterií, takže obrázek stoky je opravdu dokonalý. Shrňme, že na Smraďavce z podzemí vytéká voda se slabou mineralizací okolo 640 mg/l, hydrochemického typu HCO3 - Na s významnou sirnou léčivou složkou a s obsahem sirovodíku asi 2 mg/l.

Barokní lovecký zámek nechali postavit majitelé Buchlova v l. 1670-1680. Podotkněme, že zámek Buchlovice tehdy ještě nebyl postaven. Lázeňskou budovu nechal postavit Leopold Bechtold začátkem 19. století, kaplička byla postavena také v této době. Leopold na Smraďavce také bydlel, zámek Buchlovice nechal změnit na lazaret, na Smraďavce tento lidumil a mecenáš r. 1809 umírá.

V dobách socialismu byl zámek majetkem MNV Buchlovice a sloužil rekreačním účelům. Lázně zažívaly období vzestupů i úpadků, nejhorší situace nastala po r. 1989, kdy téměř zanikly, provoz byl přerušen do r. 1997. Po rekonstrukci byly provozy r. 1998 znovu otevřeny, prozatím bez využití sirné vody.  Lázeňství bylo definitivně obnoveno až r. 2012, tentokráte již místní vodu využívají. 

V budově lázní jsou v suterénu  provozovány koupele nebo si můžete užít vířivky či saunu. V I. podlaží je v provozu restaurace.

Návštěvníci s dětmi jsou nadšeni malým rybníčkem s vtipnými dřevořezbami na ostrůvcích a s obrovským množstvím druhů kachen, které se volně potulují i po blízké louce.

Zdroj léčivé vody si můžete prohlédnout nebo i ochutnat u kapličky sv. Kříže.
        

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I. Jižní Morava, Svoboda, Praha, s. 214  

Janoška, M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,  Academia Praha, s. 60.

http://www.lazneleopoldov.cz/cs/history/#content, 7. 2. 2017


Umístění

GPS souřadnice

49°4'41.549"N, 17°19'4.224"E (kaple sv. Kříže se sirným pramenem)

49°4'39.465"N, 17°19'7.324"E (lázně a restaurace)

49°4'38.747"N, 17°19'8.666"E (lovecký zámek)

49°4'41.483"N 17°19'7.300"E (rybník s vodním ptactvem)

Adresa

Buchlovice 687 08

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Buchlovice
Nadmořská výška
235 m.n.m.
Základní číselné údaje
Pramen je poprvé uváděn již r. 1580. Lovecký zámek byl postaven v l. 1670-80. Budova restaurace, kaplička nad pramenem a budova současných lázní pochází z počátku 19. stol.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší stanice se jmenuje Staré Město u Uherského Hradiště. Je na trati Přerov - Břeclav a zastavují v ní osobní vlaky i rychlíky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Buchlovice leží při významné silnici I/50, na které jezdí velké množství dálkových autobusových linek, mj. z Prahy, Brna, Trenčína, Banské Bystrice, Zlína atd. Tyto linky jezdí v pracovní dny i o víkendech a zastavují na zastávce Buchlovice, rozc. na obchvatu obce. Odtud je to do centra obce a k zámku asi 0,5 km. Místní autobusy jezdí obvykle z Uherského Hradiště a také od železniční stanice Staré Město u Uherského Hradiště přes centrum obce Buchlovice. Většina z nich je v provozu v pracovní dny, jen málo spojů jezdí i o víkendu.

Přímo na Smraďavku jezdí z Buchlovic jediná krátká  linka, a to jen v době letních prázdnin, obvykle ve všední dny dvakrát, o víkendu čtyřikrát denně (r. 2017). Výstupní zastávka se jmenuje Buchlovice, Smraďavka.

Příjezd osobním autem, parkování

Zaparkovat lze přímo před zámečkem.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zaparkovat lze přímo před zámečkem.

Přístup pěšky

Z Buchlovic je to na Smraďavku po silnici (kde také vede žlutá značka) asi 2 km.

Příjezd na kole, parkování kol

Na Smraďavku dojedete na kole po místní silnici z Buchlovic.

Poznámky pro vozíčkáře

Pohyb po exteriérech na Smraďavce je pro vozíčkáře celkem bez problémů, ale nelze se dostat např. do I. patra s restaurací nebo objet celý rybníček či jet od zámečku do kopce ke kempu.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu