Zřícenina hradu Lamberk

Na šíji hluboce zaklesnutého meandru řeky Oslavy mezi Náměští a Vlčím Kopcem se ukrývají terénní pozůstatky hradu Lamberk, jehož majitelé se zapsali do dějin jako velmi schopní válečníci.

Písemně zaznamenaná historie hradu Lamberka začíná r. 1360, kdy se v nedalekém Březníku objevuje vladycká rodina z Miroslavských Knínic. Jaroslav z Knínic zde zapisuje své druhé choti Markétě 500 hřiven. Je zřejmé, že Jaroslav Miroslavské Knínice prodal, protože když r. 1377 kupuje ves Zňátky, píše se již z Lamberka. Hrad tedy byl vybudován někdy kolem r. 1370. Jaroslav ještě získává majetky v Želetavě, Heralticích a ves Markvartice (redakci egeonu není zřejmé, které Markvartice…), ale r. 1385 byl již mrtev. Z prvního manželství po něm zůstali synové Jan (Ješek) Sokol a Vaněk, s druhou manželkou měl syny Artleba a Jaroslava. Na Lamberku s Markétou bydleli oba její synové a Jan Sokol.

Postava Jana Sokola z Lamberka hýbala velmi významně českými dějinami v neklidné době svárů mezi markrabaty Joštem a Prokopem počátkem 15. století. Spolu s proslulým „Suchým čertem“, Hynkem Jevišovickým z Kunštátu a dalšími šlechtici stál na straně Prokopa a podnikal po celé Moravě loupežné výpravy, zvláště na území olomoucké kapituly. R. 1402 se dokonce ocitl v církevní klatbě. Také ze svého hradu podnikl výpravu do Náměšti nad Oslavou, zmocnil se jí a dlouho ji udržel.

R. 1403 se podařilo markraběti Joštovi získat jej na svou stranu. R. 1404 v jeho službách ubránili Jan Sokol a Hynek Jevišovický z Kunštátu město Znojmo proti značné přesile uherského krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta IV. Jedné noci r. 1407 se Jan Sokol zmocnil města Laa a podnikal z něj loupeživé nájezdy do okolí. Vydal je za astronomické výkupné 23 000 dukátů Leopoldovi, poručníkovi rakouského vévody Albrechta V. Peníze náležely Joštovi.

Když začala r. 1409 válka Poláků a Litevců proti řádu německých rytířů, vstoupil Jan Sokol podobně jako Jan Žižka do polského vojska a díky svým schopnostem se stal jedním ze členů tělesné stráže polského krále. R. 1410 se zúčastnil významné bitvy u Grunwaldu. Téhož roku umírá.

Jeho bratr Vaněk se pak ujal Lamberka a také podnikal loupežná tažení. Sokolovi synové z druhého manželství byli vychováváni v Krakowě a jako dospělí se zúčastnili husitských válek.

Vaněk zemřel r. 1420. Jeho zboží bylo pak prodáno (část dokonce ještě za jeho života) jiným rodům.

Lamberk byl zřejmě po husitských válkách pobořen moravskými stavy. R. 1459 byl určitě již pustý. Zboží hradu Lamberka připadlo r. 1560 náměšťskému velkostatku.

Zřícenina Lamberka je jedním z krajinářsky nejzajímavějších míst na Oslavě. Řeka obtéká hrad ze tří stran, z místa bývalých hradeb se otevírá fantastický pohled na  hladinu. Celý meandr je ovšem lépe vidět z protějšího břehu z vyhlídky u Glorietu. Na druhé straně řeky, v šíji protějšího meandru se ukrývá zřícenina hradu Sedlec.

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 134