Zámek Rosenburg

Rosenburg byl postaven r. 1175 (to je letopočet první písemné zmínky) na řece Kamps u města Horn vzdušnou čarou 39 km na jihozápad od Znojma.

Tehdy byl hradem, románskou stavbou, z níž se zachovaly jen základy z dnešní hradní věže. Jakožto bašta katolicismu a zdroj bohatství byl hrad r. 1433 přepaden husity, kteří jej srovnali se zemí. 

Ale již r. 1476 se v pramenech uvádí, že hrad Rosenburg jeho vládce Kašpar z Rogendorfu, tehdy komorník císaře Fridricha III. značně rozšiřuje v gotickém slohu. Z té doby se zachovala většina hradních zdí a kaple. V Rosenburgu pak měly sídlo rakouské vojenské oddíly, které bránily zemi proti nájezdníkům z Maďarska. R. 1487 hrad kupují Josef a Christoph Grabnerovi. 

Jejich potomci Leopold Grabner a Sebastian II. Grabner v 16. století vystupují v dějinách jako protestanté a luteráni. Učinili z Rosenburgu středisko rakouských reformačních snah. Zejména Leopold proslul šířením protestantské literatury, jejíž tiskárna na zámku pracovala, když ji předtím Leopold sám zřídil. Sebastianovi zase vděčíme za dnešní úchvatnou stavební scenérii. Tento vládce totiž v l. 1593 - 97 nechal většinu gotického Rosenburgu zbořit a na jeho místě nechal vystavět renesanční zámek, jehož dominantou se stalo 13 věží. 

Z moravských dějin známý kardinál František z Ditrichštejna (1570 - 1636) získává v rámci profireformačních snah kontrolu nad Rosenburgem. Roku 1614 rozšiřuje Rosenburg o turnajové areály a 46 arkád. 

Místním luteránům se ale jeho počínání nelíbilo, začali zámek obléhat a r. 1620 ho obsadili. 

Nakonec se zámek stal majetkem rodu Sprinzensteinů. Hraběnka Marie Regina ze Sprinzensteinu si r. 1681 bere za manžela hraběte Leopolda Hoyose. Noví páni zámku se od té doby píší "von Hoyos-Sprinzenstein". Majiteli jsou dodnes. 

Dějiny jim ale příliš nepřály. R. 1721 vypukl na zámku požár po úderu blesku, další požár r. 1751 zničil část nádvorní brány a kapli. Když r. 1800 zničil požár zámek potřetí, majitelé na 60 let svoje sídlo opouštějí. 

Obnovil ho až v době romantických snah a nového zájmu o památky v l. 1859 - 1889 Arnošt Karel von Hoyos-Sprinzenstein. 

Majitelé vsadil v 21. století na turistický ruch. Restaurátorské práce nechali udělat hlavně v období 1984 - 90. Zámek navštíví ročně úctyhodných 300 000 osob. Mohou absolvovat běžnou prohlídku, která je chápána jako procházka muzeem. Vystaveny jsou předměty z depozitářů, starožitný nábytek, třeba intarzované skříně, truhly i umělecké sakrální předměty a rytířská zbroj. 

Zámecké turnajové nádvoří dlouhé 100 m proslulo jako místo, kde se pořádají rytířské souboje, ukázky sokolnictví, a to i na koních, a divadelní představení. Hladovým krkům slouží vyhlášená restaurace s tradičními pokrmy. Kdo chce, může na zámku uspořádat svatbu, přespat v některé z vyhrazených komnat nebo tady natočit film, jako to učinila už hezká řada slavných režisérů. 

Velmi kladný ohlas má u návštěvníků příkladná péče majitelů o zahrady, v nichž pěstují originální druhy růží i dalších květin a také bylinky. Stěna z růží se táhne po celé délce turnajového nádvoří. 

Na dalších zahradách se podílel zejména britský šlechtitel růží David Austin, jehož odrůdy se liší květem i vůní. Na Rosenburgu pěstuje 500 (!) druhů. 

Otevírací doba je VI.-VIII. a do poloviny IX. St - Po (Út zavřeno), 9:30 - 17.

Podle:

https://rosenburg.at, 8. 12. 2024

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosenburg, 8. 12. 2024

Renesanční nádhera poblíž města Horn v Rakousku, to je Rosenburg | Desperado.cz, 8. 12. 2024

Rosenburg – Wikipedie, 8. 12. 2024