Jižně od středu obce Sloup v Moravském krasu turisté houfně navštěvují jedny z nejkrásnějších jeskyní ČR, Sloupsko-šošůvské. A také obdivují nádhernou krajinu kolem. Těsně okolo vchodu do jeskyní se tyčí hned několik skal, jimž místní obvykle říkají hřebenáče, přičemž z nich nejnápadnější izolovaný skalní zub se přímo jmenuje Hřebenáč. Původní název skály byl Skála sv. Šimona Stylita, na vrcholu dokonce kdysi stála jeho socha. Dnes je vrchol osazen křížem. Stěny Hřebenáče slouží pro výstupy horolezcům. Přitom výstupy na tuto skálu se datují odnepaměti. Dokonce latinský nápis z r. 1669 praví, že: ".... sloupští občané vstupují nahoru i dolů za odměnu jednoho zlatého, bez provazu a všeho jiného na podiv divákům."
Pokud si stoupnete čelem proti hlavnímu vstupu do jeskyní, uvidíte další horolezeckou lahůdku, Stěnu nad jeskyní, odsud vlevo pak Žíznivou stěnu. Pokud pokračujete očima vlevo dále, spatříte tři štíhlé věže, jmenují se Otec, Matka a Syn, nad hřištěm se hradba skal uzavírá Stěnou nad poustevnou. Pod ní je opravdu ukryta jeskyně v minulosti obývaná poustevníky. Pod stěnou se ještě můžete všimnout dvou skal s názvy Indie a Evropa.
Horolezecké cesty u Sloupských jeskyní dosahují počtu téměř 200.
Sloupský potok pod Hřebenáčem mizí v krasovém podzemí v impozantním Propadání Sloupského potoka. Některé ponory jsou aktivní vždy, některé jen při vyšším stavu vody, jen velmi vzácně se stává, že ponory nestačí všechnu vodu pobrat a ta dále pokračuje do Pustého žlebu. Tento stav nastal např. 18. 3. 2005. Hydrografická situace je však mnohem složitější, než se zdá při letmém povrchovém pozorování. Mezi obcí Sloup a Hřebenáčem je napočítáno celkem 20 míst, kde se voda v řečišti ztrácí v podzemí.
Vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní je současně vstupem do nejdelší české krasové prostory, Amatérské jeskyně. Nejčastěji se uvádí její délka 35 km, někdy i 40 km, samozřejmě pokud počítáme jeskyně v podzemí vyhloubené Sloupským potokem, dále tokem Bílou vodou a Punkvou, jejich spojeným tokem.
Podle:
http://www.blansko.cz/clanky/2006/04/povoden-sloup-macocha, 18. 2. 2014
http://www.holstejn.eu/userFiles/dokumenty/listarna/tani-snehu-2005-punkva.pdf, 18. 2. 2014
Krško, S.: Sloup, In Turista, rok a číslo nezjištěno.
Umístění
49°24'36.114"N, 16°44'17.520"E (ponor)
49°24'37.294"N, 16°44'16.569"E (skála zvaná Hřebenáč)
Adresa
Sloup 679 13- Katastrální území
- Sloup v Moravském krasu
- Nadmořská výška
- 460 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Rozloha přírodní rezervace je 7,5 ha. Vyhlášena byla r. 2000.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras, Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně