Vodní nádrže Nové Mlýny

V 70. a 80. letech 20. století byly na dolní Dyji uvedeny do provozu tři vodní nádrže, jejichž hlavním účelem mělo být shromažďování vody pro závlahy, které se měly odsud rozvádět po větší části jižní Moravy. 

Již při plánování přehrad se záměr setkával s odporem laické i odborné veřejnosti. Obyčejní lidé i vědci poukazovali na to, že pod vodou přehrad se ocitne jeden z nejcennějších lužních lesů široko daleko, ostrov ekologické stability, v němž si příroda i lidé zvykli na pravidelný roční cyklus a nebyly pro ně překvapením ani každoroční povodně.

Pod vodou se mělo také ocitnout 30 archeologických nalezišť a panovaly obavy, že nová vodní plocha negativně ovlivní dosud suché klima na stepích nedaleké Pálavy.

Technokratická lobby zvítězila.

Nejprve se stavěla horní nádrž, též zvaná Mušovská přehrada, která je rozlohou nejmenší. Hráz se nachází na Dyji v ř. km 58,09. Stavba probíhala v letech 1974 – 78. Hráz je nízká a vede přes celou údolní nivu. Bezpečnostní přeliv, který zajišťuje průtok do střední nádrže, je hrazený segmenty a má čtyři pole. Hlavním účelem vybudování nádrže mělo být zajištění vody pro závlahy a trvalého minimálního průtoku. Hráz má zachycovat povodňové průtoky, měla zlepšit čistotu vody a předpokládalo se její využití pro rekreaci.

Poslední účel nádrž zčásti splňuje. Na severním břehu u Pasohlávek vzniklo několik rekreačních středisek a kempů. Koupání je zde možno provozovat například ve známé laguně. Kvalita vody ale není obvykle vynikající, dokonce někdy voda ke koupání nevyhovuje vůbec. Na konci léta někdy bývá hladina pokryta sinicemi. Dlužno ale přiznat, že obec Pasohlávky věnuje značnou pozornost úpravám břehů a  výstavbě cyklistických stezek, takže severní břeh lze označit jako velmi hezkou rekreační základnu. Ta byla navíc znásobena výstavbou rozsáhlého akvaparku Moravia těsně při silnici Brno – Mikulov – Wien, který je hojně navštěvován, ač vstupné do něj rozhodně není lidové.   

Specifickým jevem je jižní břeh, který obsadili rybáři a soukromí rekreanti s chatami postavenými naprosto živelně a neregulovaně z různorodých materiálů. Redakce tohoto webu nezná majetkové poměry na jednotlivých pozemcích jižního břehu, ale podezřívá rybáře, že chatky nejsou legální, a politiky, že s tím nic nedělají.

Střední nádrž, zvaná též Věstonická přehrada, se stavěla současně s horní nádrží. Je situována na ř. km 53,77 km na řece Dyji, ale současně do ní společným ústím přitékají Jihlava a Svratka. Vodní dílo bylo dokončeno r. 1981. Břehy střední nádrže jsou na rozdíl od Mušovské nádrže téměř všude umělé a hladina je často nad úrovní okolního terénu. Průtok vody do dolní nádrže zajišťuje bezpečnostní přeliv se šesti poli, která jsou hrazena segmenty. Střední nádrž zatopila vesnici Mušov  tak, že nad hladinou zůstal jen kostel sv. Linharta. Ve vodách střední nádrže na rozdíl od horní nádrže je zakázáno koupání a provozování vodních sportů. Je od počátku existence zamýšlena a vyhrazena pro účely ochrany přírody. Na hladině můžete vidět běžné i vzácné druhy vodních ptáků (rybák obecný, zrzohlávka rudozobá, racek chechtavý – největší soustředění v ČR, racek černohlavý, racek bělohlavý, racek bouřní – jediné hnízdiště v ČR).

Dolní nádrž – též Novomlýnská přehrada pochází z l. 1981 – 88. Byla vybudována v ř. km 46,00. Je plošně nejrozsáhlejší ze všech tří vodních děl a vyvolává nejvíce otazníků. Téměř celý obvod  nádrže je zpevněn hrázemi, které převyšují okolní terén. Tyto hráze nejsou dobře zpevněny, voda prosakuje do okolních polí, odkud je čerpána zpět do nádrže. Na hlavní příčné hrázi je přelivný objekt o třech polích, která jsou hrazena segmenty. Ve hrázi je umístěna malá vodní elektrárna s Kaplanovou turbínou. Břehy nádrže jsou posety individuálními rekreačními objekty, které vznikly živelně. Jejich právní existence je dle názoru redakce tohoto webu přinejmenším problematická. 

Mezi hladinami vodních nádrží je jen minimální výškový rozdíl. Ochránci přírody požadovali, aby na střední nádrži bylo zatopeno co nejméně bývalých mokřadů, takže hladina je tu trvale udržována nižší o 85 cm, než se původně předpokládalo. Dokonce od r. 2012 je hladina často na dolní a na střední nádrži shodně vysoko, takže na střední hrázi jsou zdviženy klapky a hladiny jsou spojené.

Než byla vodní nádrž postavena, poukazovali ochránci přírody, že zanikne nesmírně cenný lužní les se vzácnými rostlinami a živočichy. Ze dna budoucí nádrže se pokusili některé z nich přemístit na nové lokality. Takto se podařilo přenést 112 034 bledulí letních, 29 025 sněženek, 2 224 ladoněk vídeňských a 1 103 kusů leknínových oddenků. Záchrannou akci Dno profesionálů i dobrovolníků inicioval a provedl přední ekolog Antonín Buček. Vysoké stromy ale ekologové zachránit nemohli. Některé z nich ještě desítky let poté čněly nad hladinu.

Na všechny tři vodní nádrže Nové Mlýny existuje obrovská spousta názorů – velmi protichůdných.

Zastánci staveb argumentují, že v krajině pod nádržemi se podařilo zamezit povodním (např. r. 2006) a naopak zajistit minimální průtok v řece a v umělých kanálech v okolí Lednice a Břeclavi (např. r. 2015). Podle nich nádrže plní estetickou funkci, dotváří krajinu, pomáhají shromažďovat vodu pro závlahy.

Odpůrci staveb poukazují na zničený lužní les, na zatopená archeologická naleziště, na naprostou omezenost závlah i koupání vzhledem k velmi špatné kvalitě vody a na nepromyšlenou otázku divoké rekreace kolem břehů. Také argumentují změněným mikroklimatem na Pálavě.

Podle:

Články v Jihomoravských Ekolistech 1/2017, s. 13, 14