Bučina (německy Buchwald) je zaniklou osadou v centrální části Šumavy. Současně se často udává jako nejvýše položená osada v ČR (přes 1160 m.n.m.) nebo také jako nejdeštivější místo Šumavy (srážkový úhrn 1600 mm/rok). Leží v těsné blízkosti státní hranice s Německem, na větvi bývalé Zlaté stezky, která vedla z Kašperských Hor do Finsterau.
Obec se datuje od roku 1790. V dobách po roce 1920 tu stávalo přes 50 domů, budova celního úřadu, kasárna finanční stráže, myslivna, hájovna, dvoutřídní obecná škola a spořitelna. Turistům i místním sloužily hotel Fastner, hostinec Zum Tiroler, Pešlova chata (dnes hotel Alpská vyhlídka) byla postavena později, těsně před II. světovou válkou. Její majitel ji po zabrání Sudet v území zabraném Německem zanechal, později ji obsadila německá armáda, na konci války se jí zmocnila armáda americká. Kaplička svatého Michala pochází z roku 1891, roku 1992 byla opravena.
Na Bučině z původních chalup dnes nestojí žádná. Od roku 1953 sídlili v Pešlově chatě pohraničníci (3. rota). Okolo roku 1956 byly všechny ostatní budovy srovnány se zemí, pouze Pešlova chata zůstala stát, ale na konci období socialismu značně zchátrala, protože ji vojáci přestali používat. Objekt roty pohraničníků pak na Bučině nebyl, nejbližší fungovaly na Kvildě a v Borové Ladě, tedy hlouběji ve vnitrozemí.
Pešlova chata (hotel Alpská vyhlídka) byla znovu zprovozněna až r. 2010. Nabízí příjemné posezení a ubytování, je otevřena pro hotelové hosty i veřejnost, má krásně upravené okolí s vtipně využitými vodními prvky (tůně, mlýnky, vodopády). Při velmi jasném počasí jsou odtud vidět Alpy, při běžné dohlednosti pásmo Třístoličníku.
U hotelu byla r. 2008 postavena kopie bývalé železné opony se strážní věží a ženijně-technickými zátarasy. Na několika informačních tabulích se o ní dozvíte podrobnosti.
Rodákem z Bučiny je Johann Peter (1858 - 1935), autor povídek ze života obyvatel Šumavy.
V okolí jsou na mnoha místech patrny bývalé meze a agrární terasy mezi pozemky.
Bučina je turistickým hraničním přechodem, kde pěšky, na lyžích, na kole či na koni lze přecházet státní hranici.
V sezoně sem z obou stran státní hranice dopravu zajišťují linkové autobusy, žádný ale hranici nepřejíždí, při tranzitu je třeba přestoupit.
Při silnici od Kvildy je umístěno nouzové nocoviště, kde mohou legálně po celý rok nouzově pod širákem či pod stanem přespat turisté, zejména ti, kteří jdou šumavskou hřebenovku označenou červenou značkou mezi Novou Pecí a Železnou Rudou. Na nocovišti není žádné zvláštní vybavení, jedná se jen o ohraničený prostor.
Podle:
http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1436281, 6. 1. 2017
http://www.vojensko.cz/7-rps-kvilda, 6. 1. 2017
http://www.sumava.cz/objekt_az/15-bucina/, 6. 1. 2017
Umístění
48°57'59.618"N, 13°35'34.097"E
Adresa
BučinaKvilda 385 01
- Katastrální území
- Bučina u Kvildy
- Nadmořská výška
- 1125 m.n.m. - 1155 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První písemná zmínka o Bučině je z r. 1790. Hotel byl obnoven r. 2010.
- Kategorie chráněného území
- Národní park Šumava
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší rozumně použitelná stanice je Vimperk, odkud dál pokračujte autobusem.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do blízké Kvildy, významného střediska turistiky a cestovního ruchu, jezdí mnoho autobusových linek, např. z Prahy, z Vimperka, z Českých Budějovic a z Plzně.
Na Bučinu jede jediná linka. Jezdí pouze v letní sezóně, a to denně. Jeden z jejích spojů převáží i kola. Vystupte na zastávce Kvilda, Bučina (u nouzového nocoviště) nebo Kvilda, Bučina, státní hranice (u hotelu).
Na některé spoje navazuje na státní hranici autobus německého dopravce do Finsterau.
Příjezd osobním autem, parkování
Na Bučinu je vjezd autem zakázán. Parkujte na Kvildě, na parkovišti při silnici na Horskou Kvildu. Výjimku mají jen hosté hotelu Alpská vyhlídka a ani ti nemohou na ubytování přijet či odjet kdykoliv.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Zájezdovým autobusem se na Bučinu nedostanete. Parkujte na Kvildě, na parkovišti při silnici na Horskou Kvildu.Přístup pěšky
Z Kvildy: po silnici asi 7 km (též cyklotrasa 331).
Od pramenů Vltavy: asi 3 km převážně po červené značce.
Od hostince Knížecí Pláně: buď po modré značce asi 3 km nebo po modré a pak po červené asi 3,5 km. Na první trase převažuje asfalt.
Příjezd na kole, parkování kol
Z Kvildy: buď mírným stoupáním a pak mírným klesáním po silnici 7 km, označeno jako cyklotrasa 331 nebo přes prameny Vltavy asi 12 km.
Od hostince Knížecí Pláně: po modré pěší a zároveň červené cyklistické značce asi 3 km, převážně asfalt, místy prudké stoupání.
Poznámky pro vozíčkáře
Vozíčkářům s doprovodem doporučujeme jízdu po silnici z Kvildy (tam a zpět okolo 14 km).Rady a tipy
Zajímavým zážitkem je putování s batohem po šumavské hřebenovce, kdy denní trasa odpovídá vzdálenosti mezi jednotlivými nouzovými nocležišti.
Za zimní inverze doporučujeme jít na Bučinu kvůli možnému výhledu na Alpy. Redakční foto bohužel nemáme.