Jezerní slať

Krásné rašeliniště ve vrcholových partiích Šumavy


 Ve vrcholových partiích Šumavy mezi Kvildou a Horskou Kvildou se na poměrně obrovské ploše rozkládá přírodní jev, který je sice v tomto pohoří častý, ale jinak obecně vzácný - rašeliniště, zde zvané Jezerní slať.

Podmínkou pro vznik rašeliniště je za prvé ploché území. To je zde splněno na vrcholu šumavské kry, která se z nižších poloh podél geologických zlomů vyzdvihla do nadmořské výšky okolo 1000 m ve třetihorách. Další podmínkou je existence potoka na malém spádu. V Jezerní slati pramení Kvildský potok, který se svými přítoky a s podzemní vodou rozsáhlé území na ploché kře podmáčel. A konečně - aby vzniklo rašeliniště, musí tu vyrůst rostliny, z nichž se rašelina po jejich uhynutí vytvoří. Tou rostlinou je samozřejmě především mech rašeliník (Sphagnum), který stále dole odumírá a nahoře dorůstá, takže může vytvořit vrstvu rašeliny několik metrů mocnou.

Takže - zopakujme si - Jezerní slať je vrchovištní rašeliniště (na vrcholu ploché kry), které se rozprostírá na ploše přes 100 ha, je odvodňováno na jih především Kvildským potokem a jeho přítoky (v malé míře vody z rašeliniště tečou na sever do Hamerského potoka, rašeliniště tedy leží na rozvodí). Hlavní rostlinou v chráněném území je rašeliník, který během dlouhé doby vytvořil vrstvy rašeliny o průměrné mocnosti 2,5 m, nejvyšší 7,6 m.

A doplňme další skutečnosti.

Vegetační kryt je neobyčejně pestrý a tvoří jej všechny rostliny, které známe z rašelinišť: borovice kleč,
vřes obecný, borůvka černá, brusinka obecná, šicha černá, suchopýr pochvatý, vlochyně bahenní, ostřice zobánkatá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá a rosnatka okrouhlolistá. Zmíněné rosltiny pokryly především neporušené části území. V místech, kde se do r. 1933 těžila rašelina, některé části porostu chybějí, např. kleč.

Na Jezerní slati se vyskytuje velké množství bezobratlých (pavouci, vážky, motýli...). i obratlovců, např. zmije obecná, ještěrka živorodá, čečetka zimní středoevropská, bramborníček hnědý, tetřívek obecný a další. Posledně jmenovaný živočich - pták - patří ke klenotům šumavské přírody.

Dodejme, že vzhledem k nadmořské výšce jsou všechny rostliny i živočichové přizpůsobeni k přežití ve chladném místním podnebí. Ba co víc - Jezerní slať je místem, kde jsou často zaznamenávány extrémní teploty, hlavně mrazy, a to i v létě.

Turisticky je slať velmi dobře dostupná. Od silnice vede k okraji chráněného území široká pěšina, která se na podmáčeném území mění na povalový chodník asi 120 m dlouhý. U něj je vybudována menší vyhlídková věž. Z nejzazšího místa dřevěného chodníku anebo z věže pohodlně přehlédnete většinu slatě.

A proč se slať jmenuje Jezerní? Jezírko ve slati skutečně bylo, ale již zarostlo rašeliníkem.

Podle:

Informační tabule u Jezerní slatě, 11. 6. 2016

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezern%C3%AD_sla%C5%A5, 20. 1. 2017

http://www.npsumava.cz/cz/1129/1003/clanek/ns-jezerni-slat/, 20. 1. 2017
    



Umístění

GPS souřadnice

49°2'25.158"N, 13°34'28.043"E

Adresa

Kvilda 384 93

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Kvilda
Nadmořská výška
1060 m.n.m. - 1075 m.n.m.
Základní číselné údaje
Chráněné území má rozlohu 103,5 ha. V rozšířeném pojetí (jestliže přičteme těsně přiléhající I. zónu Kvlidského potoka) činí rozloha 208 ha. Územní ochrana byla vyhlášena roku 1933, tehdy na rozloze 34 ha.
Kategorie chráněného území
Národní park Šumava Přírodní památka Jezerní slať

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší rozumně použitelnou stanicí je Vimperk.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližším sídlem je Kvilda. Sem jezdí hlavně o víkendech dálkové autobusy např. z Prahy, Tábora a Českých Budějovic. V pracovní dny sem jezdí místní spoje z Vimperka. Některé spoje v letní sezoně vedené z Českých Budějovic, mohou přepravovat i kola.

Nejbližší zastávka je hodně blízko rašeliniště. Jmenuje se Kvilda, parkoviště u Jezerní slatě. Sem ale jezdí jen několik spojů linky z Vimperka (cílovou stanicí Je Kvilda), a to výhradně v pracovní dny. V letní sezoně tudy jezdí turistický autobus Horská Kvilda - Kvilda - Bučina. Některé jeho spoje mohou převážet i kola.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkoviště je přímo u silnice II/169 mezi Horskou Kvildou a Kvildou.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkoviště je přímo u silnice II/169 mezi Horskou Kvildou a Kvildou.

Přístup pěšky

Z Kvildy: jděte po pěšinách podél silnice směrem na sever asi 2 km.

Z parkoviště: asi 200 m po pěšině a pak 120 m po povalovém chodníku.

Příjezd na kole, parkování kol

Okolo Jezerní slatě vede cyklotrasa 331. Kola zanechte a hlídejte na parkovišti.

Poznámky pro vozíčkáře

Přístupová pěšina mezi parkovištěm a slatí je hodně hrbolatá, což činí Jezerní slať pro vozíčkáře nepřístupnou. S velmi zkušeným doprovodem lze ale 200 m těchto nesnází překonat.

Rady a tipy

   Zkuste se někdy vypravil na Jezerní slať za mrazivého dne. Je to opravdu mimořádný, pro někoho extrémní zážitek.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu