Ve vrcholových partiích Šumavy mezi Kvildou a Horskou Kvildou se na poměrně obrovské ploše rozkládá přírodní jev, který je sice v tomto pohoří častý, ale jinak obecně vzácný - rašeliniště, zde zvané Jezerní slať.
Podmínkou pro vznik rašeliniště je za prvé ploché území. To je zde splněno na vrcholu šumavské kry, která se z nižších poloh podél geologických zlomů vyzdvihla do nadmořské výšky okolo 1000 m ve třetihorách. Další podmínkou je existence potoka na malém spádu. V Jezerní slati pramení Kvildský potok, který se svými přítoky a s podzemní vodou rozsáhlé území na ploché kře podmáčel. A konečně - aby vzniklo rašeliniště, musí tu vyrůst rostliny, z nichž se rašelina po jejich uhynutí vytvoří. Tou rostlinou je samozřejmě především mech rašeliník (Sphagnum), který stále dole odumírá a nahoře dorůstá, takže může vytvořit vrstvu rašeliny několik metrů mocnou.
Takže - zopakujme si - Jezerní slať je vrchovištní rašeliniště (na vrcholu ploché kry), které se rozprostírá na ploše přes 100 ha, je odvodňováno na jih především Kvildským potokem a jeho přítoky (v malé míře vody z rašeliniště tečou na sever do Hamerského potoka, rašeliniště tedy leží na rozvodí). Hlavní rostlinou v chráněném území je rašeliník, který během dlouhé doby vytvořil vrstvy rašeliny o průměrné mocnosti 2,5 m, nejvyšší 7,6 m.
A doplňme další skutečnosti.
Vegetační kryt je neobyčejně pestrý a tvoří jej všechny rostliny, které známe z rašelinišť: borovice kleč,
vřes obecný, borůvka černá, brusinka obecná, šicha černá, suchopýr pochvatý, vlochyně bahenní, ostřice zobánkatá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá a rosnatka okrouhlolistá. Zmíněné rosltiny pokryly především neporušené části území. V místech, kde se do r. 1933 těžila rašelina, některé části porostu chybějí, např. kleč.
Na Jezerní slati se vyskytuje velké množství bezobratlých (pavouci, vážky, motýli...). i obratlovců, např. zmije obecná, ještěrka živorodá, čečetka zimní středoevropská, bramborníček hnědý, tetřívek obecný a další. Posledně jmenovaný živočich - pták - patří ke klenotům šumavské přírody.
Dodejme, že vzhledem k nadmořské výšce jsou všechny rostliny i živočichové přizpůsobeni k přežití ve chladném místním podnebí. Ba co víc - Jezerní slať je místem, kde jsou často zaznamenávány extrémní teploty, hlavně mrazy, a to i v létě.
Turisticky je slať velmi dobře dostupná. Od silnice vede k okraji chráněného území široká pěšina, která se na podmáčeném území mění na povalový chodník asi 120 m dlouhý. U něj je vybudována menší vyhlídková věž. Z nejzazšího místa dřevěného chodníku anebo z věže pohodlně přehlédnete většinu slatě.
A proč se slať jmenuje Jezerní? Jezírko ve slati skutečně bylo, ale již zarostlo rašeliníkem.
Podle:
Informační tabule u Jezerní slatě, 11. 6. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezern%C3%AD_sla%C5%A5, 20. 1. 2017
http://www.npsumava.cz/cz/1129/1003/clanek/ns-jezerni-slat/, 20. 1. 2017
Umístění
49°2'25.158"N, 13°34'28.043"E
Adresa
Kvilda 384 93- Katastrální území
- Kvilda
- Nadmořská výška
- 1060 m.n.m. - 1075 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Chráněné území má rozlohu 103,5 ha. V rozšířeném pojetí (jestliže přičteme těsně přiléhající I. zónu Kvlidského potoka) činí rozloha 208 ha. Územní ochrana byla vyhlášena roku 1933, tehdy na rozloze 34 ha.
- Kategorie chráněného území
- Národní park Šumava Přírodní památka Jezerní slať
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší rozumně použitelnou stanicí je Vimperk.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližším sídlem je Kvilda. Sem jezdí hlavně o víkendech dálkové autobusy např. z Prahy, Tábora a Českých Budějovic. V pracovní dny sem jezdí místní spoje z Vimperka. Některé spoje v letní sezoně vedené z Českých Budějovic, mohou přepravovat i kola.
Nejbližší zastávka je hodně blízko rašeliniště. Jmenuje se Kvilda, parkoviště u Jezerní slatě. Sem ale jezdí jen několik spojů linky z Vimperka (cílovou stanicí Je Kvilda), a to výhradně v pracovní dny. V letní sezoně tudy jezdí turistický autobus Horská Kvilda - Kvilda - Bučina. Některé jeho spoje mohou převážet i kola.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkoviště je přímo u silnice II/169 mezi Horskou Kvildou a Kvildou.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkoviště je přímo u silnice II/169 mezi Horskou Kvildou a Kvildou.Přístup pěšky
Z Kvildy: jděte po pěšinách podél silnice směrem na sever asi 2 km.
Z parkoviště: asi 200 m po pěšině a pak 120 m po povalovém chodníku.