Zlatá Studna je místo opředené tichem. V létě nad loukou jen poletuje hmyz a v lese štěbetají ptáci. Sem tam tu přejde turista nebo přejede někdo na horském kole. V zimě je krajina zachumlaná do sněhu a občas přivítá nadšeného běžkaře. Jsme na Šumavě nad Churáňovem a vnímáme přírodu s kousky historie.
Na místě uprostřed lesů někdy od r. 1799 produkoval huťmistr Eisler a jeho lidé typicky šumavské sklářské zboží - duté sklo a páteříky (korálky, z nichž se vyráběly růžence - podle začátečních slov modlitby Otče náš, tj. Pater noster). Sklárna tu existovala do r. 1880, necháme na úvaze čtenáře, zda to bylo hodně či málo, ale vyhasla jako poslední na české straně Šumavy.
Ve Zlaté Studni prožil mládí Andreas Hartauer (1839 - 1915), autor známé Písně šumavské (Tam na Šumavě kolébka má stála...) zvané šumavská hymna. Pocházel z osmi dětí, ve Zlaté Studni bydlel vedle hospody a do školy chodil na Horskou Kvildu.
V době největší slávy sklárny ves obývalo 138 osob (údaj k r. 1843), zejména sklářských dělníků.
Po I. světové válce zůstaly ve vsi jen 4 původní sklářské domky. Ale díky správci polesí obyvatelé využívali povrchový vodovod, který životodárnou kapalinu přiváděl z lesních pramenů do jímky a pak rozváděl k jednotlivým stavením. A také tu byla společná pec na chleba, elektrárna o výkonu 300 W na bývalém náhonu do sklárny, díky níž si malá osada mohla dovolit luxus jedné lampy veřejného osvětlení. A také tu fungoval telefon pro nezbytné spojení se světem.
Až do 50. let 20. století přežil dům Franze Pösla a jeho skromně hospodařící rodina, jejíhož živitele ale zatkla Státní bezpečnost a který byl odsouzen na 10 let. O osudu manželky a dětí se nic neví, dům byl zlikvidován.
Dnes je Zlatá Studna krásným místem na křižovatce turistických tras, s možností posedět na lavičce pod krytým přístřeškem.
Jedinou nemovitostí je rekreační chalupa při žluté značce v severozápadní části bývalé osady.
Mezi travním porostem na nejníže položených místech bývalé osady teče potok Losenice.
Podle:
http://www.sumava.cz/objekt_az/7685-hartauer-andreas/, 10. 2. 2017
http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna-sumava, 10. 2. 2017
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=868, 10. 2. 2017
Naučná tabule na rozcestí Zlatá Studna, 11. 6. 2016
Umístění
49°3'38.875"N, 13°36'3.808"E
Adresa
Červená u Kašperských HorHorská Kvilda, Kašperské Hory 385 01
- Katastrální území
- Červená u Kašperských Hor
- Nadmořská výška
- 1050 m.n.m. - 1140 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První zmínka o Zlaté Studni pochází z r. 1799. V době největšího rozmachu zde žilo 138 obyvatel.
- Kategorie chráněného území
- Národní park Šumava
Přístup
Příjezd vlakem
Vlakem jeďte do Vimperka na trati Strakonice - Volary.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte autobusem buď na Churáňov, kam jezdí místní spoje nebo dálkové autobusy, např. z Prahy nebo na zastávku Pláně, kam ale jezdí jen velmi málo spojů, zvláště pak o víkendu. Proto je třeba cestu i s návratem autobusem pečlivě plánovat. V letní sezoně jezdí přes Pláně o víkendu tři páry autobusů, které mohou vézt i kola. Jedna linka sem jezdí z českých Budějovic a jedna na trase Stachy - Pláně - Kvilda. O něco lepší je na tom z hlediska dopravní dostupnosti blízká obec Nové Hutě, která se svým rekreačním potenciálem "přitáhla" víc autobusových linek, některé i dálkové, např. z Prahy.Příjezd osobním autem, parkování
Na Pláních je velké parkoviště. Při hezkých dnech, např. o víkendu tu ale bývá plno. Parkovat můžete i na Churáňově.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Platí totéž, co pro osobní auta.Přístup pěšky
Z Churáňova po modré značce 2,5 km přes kopec.
Z Horské Kvildy: po modré značce asi 3,5 km do kopce.
Z Plání: po červené značce 2,5 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Z Churáňova: po lesní neasfaltové silnici 2,5 km. Trasa není identická s trasou pro pěší.
Z Horské Kvildy: asi 4 km téměř v souběhu s modrou značkou ale s objížďkou přes Ranklovskou rovinu. Doporučujeme respektovat cykloznačení, protože zkratka po modré pěší značce je velmi špatně sjízdná.
Průjezd na kole lesními cestami a pěšinou v místech bývalé osady Zlatá Studna je místy technicky náročný, zvláště za mokra, doporučujeme horské kolo.