V jižních Čechách v rovině Třeboňské pánve je na několika místech možné sledovat pískové lomy. Některé jsou po ukončené těžbě zatopené a nabízejí ojedinělou příležitost ke koupání. Vodohospodáři hladiny vody v pískových lomech moc nevidí rádi, protože představují odkrytou hladinu spodní vody, která je tím náchylná ke znečištění.
Chemicky je písek velmi jednoduchá látka - je to oxid křemičitý SiO2, který je zbarven do různých odstínů podle převládající příměsi.
Písek se dnes nachází obvykle v říčních náplavech. Jedno takové velké ložisko s několika jezery najdete u Vlkova jižně od Veselí nad Lužnicí. A u něj je možno navštívit turistickou zajímavost, také písečnou, s pískem chemicky stejným jako je říční písek, ale přesto odlišným, pokud vezmeme v úvahu způsob vzniku.
Pojďme se podívat na písečný přesyp u Vlkova. Je to pozůstatek duny z konce poslední doby ledové, která vznikla usazováním materiálu úplně stejně jako přesypy v poušti nebo na mořském pobřeží. Velikosti největší evropské duny - Dune du Pilat - na jižním pobřeží Francie u Bordeaux ani zdaleka nedosahuje, ale v Česku je dunou největší.
Písečná duna je nahromadění větrem přemisťovaného písku, může to být malý útvar až kopec několik metrů až několik desítek metrů vysoký, který je protažen kolmo ke směru převládajících větrů. Někdy mají kopečky tvar půlměsíce, těm se pak říká barchany. Návětrná strana přesypu má mírný sklon, větrem hnané částice po něm šplhají skokovými pohyby vzhůru. Závětrná strana je příkrá, pískové částice tu spadnou dolů. Současně se celý tvar stěhuje po směru větru.
Písečný přesyp u Vlkova má zdroj písku v říčních náplavech a vznikl podle schématu uvedeného výše podle tehdy převládajícího východního směru větru. Povlovný východní svah má sklon kolem 10°, západní je příkrý, má sklon kolem 30°-40°. Délka přesypu je v severojižním směru 80 m, ve směru východ-západ kolem 60 m. Přesyp po zatopení okolních pískoven ztratil svou "zásobárnu", je částečně stabilizován keři a borovicemi, takže se nestěhuje, ale když zafouká vítr, tvoří se na něm v odkrytých místech drobné čeřiny a písková zrna víří vzduchem.
Písek je chudý na živiny, proto je na něj vázána skupina rostlin, kterým to nevadí a na písku prosperují. Poprvé je popsal již r. 1931 profesor Klika. Jsou to např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pavinec horský (Jasione montana), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), prlina rolní (Lycopsis arvensis), bělolist nejmenší (Filago minima), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima), radyk prutnatý (Chondrilla juncea). Ojedinělé prostředí využívají vzácné druhy hmyzu, například samotářská včela Andrena vaga, saranče modrokřídlá (Sphingonotus caerulans) atd.
Pískový přesyp u Vlkova je často přes zákaz vstupu navštěvován lidmi, kteří se koupají u nedalekých Veselských pískoven. Chráněné území čelí někdy rozsáhlé devastaci v podobě skupin, které na písku odhazují odpadky nebo se po písku prohánějí na motocyklech nebo čtyřkolkách.
Ochránci přírody v rozumné míře nechávají část přesypu odlesněnu, aby tu mohly částečně probíhat procesy, díky nímž přírodní unikát vznikl.
O dunách viz též naše heslo zde.
Podle:
http://lokality.geology.cz/974, 23. 1. 2017
http://botany.cz/cs/vlkov/, 23. 1. 2017
http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/vlkov-pisecny-presyp--544263, 23. 1. 2017
Naučná tabule u chráněného území, 12. 6. 2016
Šmíd, J. (1974): Zapomenuté krásy vlasti, Olympia Praha, str. 134
Umístění
49°9'33.639"N, 14°42'52.183"E
Adresa
Vlkov 391 81- Katastrální území
- Vlkov nad Lužnicí
- Nadmořská výška
- 411 m.n.m. - 416 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Rozloha rezervace je 0,87 ha. Vyhlášena byla r. 1954.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Třeboňsko Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova